Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ropná naleziště v mlhovině Koňská hlava

Ropná naleziště v mlhovině Koňská hlava

Temná mlhovina Koňská hlava Autor: ESO
Temná mlhovina Koňská hlava
Autor: ESO
Tato zpráva zní jako science fiction, avšak ve skutečnosti je realitou. Pomocí radioteleskopu o průměru 30 m (Institute for Radio Astronomy, IRAM) pro astronomická pozorování v oboru milimetrových vlnových délek astronomové vůbec poprvé detekovali v naší Galaxii mezihvězdnou molekulu C3H+. Ta patří do rodiny uhlovodíků a je tudíž součástí hlavních energetických zdrojů naší planety, jako je ropa a zemní plyn. Objev této molekuly v srdci proslulé temné mlhoviny Koňská hlava potvrzuje, že tato oblast je rovněž aktivní kosmickou rafinérií.

Temná mlhovina Koňská hlava je od Země vzdálena 1 300 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Orion. V důsledku její proslulosti a snadno rozpoznatelného tvaru, podle kterého byla mlhovina pojmenována, je jedním z nejfotografovanějších vesmírných objektů. Avšak mlhovina Koňská hlava je také zajímavou mezihvězdnou chemickou laboratoří, v níž vysoká hustota plynů a silné záření hvězd nepřetržitě ovlivňuje a spouští četné chemické reakce.

Pomocí radioteleskopu IRAM o průměru 30 m, který se nachází poblíž Pico del Veleta (Sierra Nevada, Španělsko), astronom Jérôme Pety se svými spolupracovníky vůbec poprvé uskutečnil systematické mapování obsahu chemických sloučenin v mlhovině Koňská hlava. Mezinárodní projekt nazvaný Whisper by nebyl možný bez nedávného zdokonalení přístrojového vybavení radioteleskopu.

Radioteleskop IRAM pro pozorování v oboru milimetrových vln Autor: IRAM
Radioteleskop IRAM pro pozorování v oboru milimetrových vln
Autor: IRAM
„Dříve byly takovéto komplexní výzkumy realizovány zhruba jednou za rok. Nyní můžeme provádět podrobné průzkumy jednou týdně,“ říká Arnaud Belloche (Max Planck Institute for Radio Astronomy). To otevírá nové možnosti specifikace různých druhů plynu ve vesmíru na základě molekul, které obsahuje.

Při současných průzkumech byli astronomové schopni detekovat 30 molekul ve zkoumané oblasti včetně mnoha uhlovodíků, které na Zemi vytvářejí ropu a zemní plyn. Výzkumníci byli překvapeni neočekávaně vysokou hustotou uhlovodíků. „Mlhovina obsahuje 200krát více uhlovodíků, než je celkové množství vody na Zemi!“ říká astronomka Viviana Guzmanová.

Ale jak tyto uhlovodíky vznikají? Ve svém článku Jérôme Pety se svými spolupracovníky navrhují, že mohou být důsledkem fragmentace obřích uhlovodíkových molekul pojmenovaných polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic aromatic hydrocarbons, PAHs). Tyto obří molekuly, které mimochodem vznikají také jako nežádoucí produkt například při grilování masa a jsou rakovinotvorné, se v mlhovině rozpadají působením ultrafialového záření okolních hvězd, čímž vzniká velké množství uhlovodíkových molekul. Tento mechanismus je obzvlášť účinný v oblastech, jako je mlhovina Koňská hlava, kde je mezihvězdný plyn přímo vystaven intenzivnímu záření blízkých hmotných hvězd. „Pozorujeme zde přírodní rafinérii ropy gigantických rozměrů,“ uzavírá Jérôme Pety.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Koňská hlava, Temná mlhovina


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »