Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rychlá černá díra
Pavel Koten Vytisknout článek

Rychlá černá díra

Kosmický dalekohled umožnil změřit rychlost jedné z černých děr, které se pohybují v Galaxii. Ukázalo se, že její rychlost je čtyřikrát vyšší než průměrná rychlost pohybu hvězd. Vše naznačuje tomu, že událostí, která udělila tak velkou rychlost černé díře, byla exploze supernovy. To by znamenalo nejlepší důkaz pro vznik hvězdných černých děr právě při těchto procesech.

Kosmický dalekohled umožnil změřit rychlost jedné z černých děr, které se pohybují v Galaxii. Ukázalo se, že její rychlost je čtyřikrát vyšší než průměrná rychlost pohybu hvězd. Vše naznačuje tomu, že událostí, která udělila tak velkou rychlost černé díře, byla exploze supernovy. To by znamenalo nejlepší důkaz pro vznik hvězdných černých děr právě při těchto procesech.

Černá díra s označením GRO J1655-40, podobně jako podobné objekty, není pozorovatelná přímo. Naštěstí má průvodce, stárnoucí hvězdu, která ji prozrazuje. Hmota z této zvězdy totiž dopadá na černou díru, přičemž vznikají výtrysky pohybující se zlomkem rychlosti světla. Tato hvězda zjevně přežila výbuch supernovy. Kolem černé díry oběhne jednou za 2,6 dne.

Měření pomocí HST byla provedena v letech 1995 a 2001 a následně byla kombinována s měřením radiální rychlosti objektu (tedy rychlosti ve směru k Zemi) provedenými pozemskými dalekohledy. Zjištěná rychlost pohybu černé díry je zhruba 400 000 kilometrů za hodinu. Dráha černé díry protíná rovinu naší galaxie a je výrazně eliptického tvaru. V současné době se černá díra nachází ve vzdálenosti mezi 6000 a 9000 světelnými roky ve směru do souhvězdí Štíra.

Černé díry o hmotnostech mezi 3,5 a 15 hmotnostmi Slunce jsou známé od 70. let minulého století. Astronomové se domnívají, že vznikají při explozích supernov, závěrečném stadiu vývoje hmotných hvězd.

Zdroj :STScI Press release 02-30




O autorovi



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha nad obzorem.

Širokoúhlý pohled na naši domovskou galaxii, jak se elegantně klene nad českým obzorem. Fascinuje mě, jak dokáže i běžný chytrý telefon z pevného stativu zachytit tak obrovské množství hvězd a prachových mračen, které jsou od nás vzdálené tisíce světelných let.

Další informace »