Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rychlá černá díra
Pavel Koten Vytisknout článek

Rychlá černá díra

Kosmický dalekohled umožnil změřit rychlost jedné z černých děr, které se pohybují v Galaxii. Ukázalo se, že její rychlost je čtyřikrát vyšší než průměrná rychlost pohybu hvězd. Vše naznačuje tomu, že událostí, která udělila tak velkou rychlost černé díře, byla exploze supernovy. To by znamenalo nejlepší důkaz pro vznik hvězdných černých děr právě při těchto procesech.

Kosmický dalekohled umožnil změřit rychlost jedné z černých děr, které se pohybují v Galaxii. Ukázalo se, že její rychlost je čtyřikrát vyšší než průměrná rychlost pohybu hvězd. Vše naznačuje tomu, že událostí, která udělila tak velkou rychlost černé díře, byla exploze supernovy. To by znamenalo nejlepší důkaz pro vznik hvězdných černých děr právě při těchto procesech.

Černá díra s označením GRO J1655-40, podobně jako podobné objekty, není pozorovatelná přímo. Naštěstí má průvodce, stárnoucí hvězdu, která ji prozrazuje. Hmota z této zvězdy totiž dopadá na černou díru, přičemž vznikají výtrysky pohybující se zlomkem rychlosti světla. Tato hvězda zjevně přežila výbuch supernovy. Kolem černé díry oběhne jednou za 2,6 dne.

Měření pomocí HST byla provedena v letech 1995 a 2001 a následně byla kombinována s měřením radiální rychlosti objektu (tedy rychlosti ve směru k Zemi) provedenými pozemskými dalekohledy. Zjištěná rychlost pohybu černé díry je zhruba 400 000 kilometrů za hodinu. Dráha černé díry protíná rovinu naší galaxie a je výrazně eliptického tvaru. V současné době se černá díra nachází ve vzdálenosti mezi 6000 a 9000 světelnými roky ve směru do souhvězdí Štíra.

Černé díry o hmotnostech mezi 3,5 a 15 hmotnostmi Slunce jsou známé od 70. let minulého století. Astronomové se domnívají, že vznikají při explozích supernov, závěrečném stadiu vývoje hmotných hvězd.

Zdroj :STScI Press release 02-30




O autorovi



28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Antares a ISS

Na správném místě, ve správný čas bohužel jen s mobilem. (O průletu ISS jsem předem nevěděl)

Další informace »