Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rychlá černá díra
Pavel Koten Vytisknout článek

Rychlá černá díra

Kosmický dalekohled umožnil změřit rychlost jedné z černých děr, které se pohybují v Galaxii. Ukázalo se, že její rychlost je čtyřikrát vyšší než průměrná rychlost pohybu hvězd. Vše naznačuje tomu, že událostí, která udělila tak velkou rychlost černé díře, byla exploze supernovy. To by znamenalo nejlepší důkaz pro vznik hvězdných černých děr právě při těchto procesech.

Kosmický dalekohled umožnil změřit rychlost jedné z černých děr, které se pohybují v Galaxii. Ukázalo se, že její rychlost je čtyřikrát vyšší než průměrná rychlost pohybu hvězd. Vše naznačuje tomu, že událostí, která udělila tak velkou rychlost černé díře, byla exploze supernovy. To by znamenalo nejlepší důkaz pro vznik hvězdných černých děr právě při těchto procesech.

Černá díra s označením GRO J1655-40, podobně jako podobné objekty, není pozorovatelná přímo. Naštěstí má průvodce, stárnoucí hvězdu, která ji prozrazuje. Hmota z této zvězdy totiž dopadá na černou díru, přičemž vznikají výtrysky pohybující se zlomkem rychlosti světla. Tato hvězda zjevně přežila výbuch supernovy. Kolem černé díry oběhne jednou za 2,6 dne.

Měření pomocí HST byla provedena v letech 1995 a 2001 a následně byla kombinována s měřením radiální rychlosti objektu (tedy rychlosti ve směru k Zemi) provedenými pozemskými dalekohledy. Zjištěná rychlost pohybu černé díry je zhruba 400 000 kilometrů za hodinu. Dráha černé díry protíná rovinu naší galaxie a je výrazně eliptického tvaru. V současné době se černá díra nachází ve vzdálenosti mezi 6000 a 9000 světelnými roky ve směru do souhvězdí Štíra.

Černé díry o hmotnostech mezi 3,5 a 15 hmotnostmi Slunce jsou známé od 70. let minulého století. Astronomové se domnívají, že vznikají při explozích supernov, závěrečném stadiu vývoje hmotných hvězd.

Zdroj :STScI Press release 02-30




O autorovi



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a Uran v konjunkci

Další informace »