Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rychlá černá díra
Pavel Koten Vytisknout článek

Rychlá černá díra

Kosmický dalekohled umožnil změřit rychlost jedné z černých děr, které se pohybují v Galaxii. Ukázalo se, že její rychlost je čtyřikrát vyšší než průměrná rychlost pohybu hvězd. Vše naznačuje tomu, že událostí, která udělila tak velkou rychlost černé díře, byla exploze supernovy. To by znamenalo nejlepší důkaz pro vznik hvězdných černých děr právě při těchto procesech.

Kosmický dalekohled umožnil změřit rychlost jedné z černých děr, které se pohybují v Galaxii. Ukázalo se, že její rychlost je čtyřikrát vyšší než průměrná rychlost pohybu hvězd. Vše naznačuje tomu, že událostí, která udělila tak velkou rychlost černé díře, byla exploze supernovy. To by znamenalo nejlepší důkaz pro vznik hvězdných černých děr právě při těchto procesech.

Černá díra s označením GRO J1655-40, podobně jako podobné objekty, není pozorovatelná přímo. Naštěstí má průvodce, stárnoucí hvězdu, která ji prozrazuje. Hmota z této zvězdy totiž dopadá na černou díru, přičemž vznikají výtrysky pohybující se zlomkem rychlosti světla. Tato hvězda zjevně přežila výbuch supernovy. Kolem černé díry oběhne jednou za 2,6 dne.

Měření pomocí HST byla provedena v letech 1995 a 2001 a následně byla kombinována s měřením radiální rychlosti objektu (tedy rychlosti ve směru k Zemi) provedenými pozemskými dalekohledy. Zjištěná rychlost pohybu černé díry je zhruba 400 000 kilometrů za hodinu. Dráha černé díry protíná rovinu naší galaxie a je výrazně eliptického tvaru. V současné době se černá díra nachází ve vzdálenosti mezi 6000 a 9000 světelnými roky ve směru do souhvězdí Štíra.

Černé díry o hmotnostech mezi 3,5 a 15 hmotnostmi Slunce jsou známé od 70. let minulého století. Astronomové se domnívají, že vznikají při explozích supernov, závěrečném stadiu vývoje hmotných hvězd.

Zdroj :STScI Press release 02-30




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »