Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rychlá černá díra
Pavel Koten Vytisknout článek

Rychlá černá díra

Kosmický dalekohled umožnil změřit rychlost jedné z černých děr, které se pohybují v Galaxii. Ukázalo se, že její rychlost je čtyřikrát vyšší než průměrná rychlost pohybu hvězd. Vše naznačuje tomu, že událostí, která udělila tak velkou rychlost černé díře, byla exploze supernovy. To by znamenalo nejlepší důkaz pro vznik hvězdných černých děr právě při těchto procesech.

Kosmický dalekohled umožnil změřit rychlost jedné z černých děr, které se pohybují v Galaxii. Ukázalo se, že její rychlost je čtyřikrát vyšší než průměrná rychlost pohybu hvězd. Vše naznačuje tomu, že událostí, která udělila tak velkou rychlost černé díře, byla exploze supernovy. To by znamenalo nejlepší důkaz pro vznik hvězdných černých děr právě při těchto procesech.

Černá díra s označením GRO J1655-40, podobně jako podobné objekty, není pozorovatelná přímo. Naštěstí má průvodce, stárnoucí hvězdu, která ji prozrazuje. Hmota z této zvězdy totiž dopadá na černou díru, přičemž vznikají výtrysky pohybující se zlomkem rychlosti světla. Tato hvězda zjevně přežila výbuch supernovy. Kolem černé díry oběhne jednou za 2,6 dne.

Měření pomocí HST byla provedena v letech 1995 a 2001 a následně byla kombinována s měřením radiální rychlosti objektu (tedy rychlosti ve směru k Zemi) provedenými pozemskými dalekohledy. Zjištěná rychlost pohybu černé díry je zhruba 400 000 kilometrů za hodinu. Dráha černé díry protíná rovinu naší galaxie a je výrazně eliptického tvaru. V současné době se černá díra nachází ve vzdálenosti mezi 6000 a 9000 světelnými roky ve směru do souhvězdí Štíra.

Černé díry o hmotnostech mezi 3,5 a 15 hmotnostmi Slunce jsou známé od 70. let minulého století. Astronomové se domnívají, že vznikají při explozích supernov, závěrečném stadiu vývoje hmotných hvězd.

Zdroj :STScI Press release 02-30




O autorovi



37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

OBLAST IC 1318 B

LABUT

Další informace »