Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  SETI@home – hledání mimozemských civilizací

SETI@home – hledání mimozemských civilizací

seti.jpg
Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt SETI@home - pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Způsobil to příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt proto nyní potřebuje více osobních počítačů a příznivců, kteří pomohou zpracovávat data.

Projekt hledání mimozemských inteligencí SETI (Search of Extra-Terrestrial Intelligence) byl spuštěn před 8 lety (květen 1999) a je řízen Kalifornskou universitou v Berkeley (University of California, Berkeley's Space Sciences Laboratory). Projekt se honosí největší komunitou nadšených uživatelů jakéhokoliv internetového počítačového projektu: přihlásilo se více než 5 miliónů dobrovolníků, ale aktivně se jich zapojilo „jen“ 170 000 a program SETI@home jako šetřič obrazovky používali na 320 000 počítačů.

Nové a citlivější přijímače na největším radioteleskopu na světě Arecibo (Portoriko) a 40krát větší kmitočtové pásmo umožňuje příjem 500krát více dat než dříve. Bylo přidáno 7 nových přijímačů, které nyní dovolují radioteleskopu zaznamenat současně signály ze 7 částí oblohy místo z jediné. Rovněž byl aktualizován software SETI@home.

„Další generace SETI@home je 500krát výkonnější než cokoliv, co bylo kýmkoliv předtím vytvořeno,“ řekl hlavní vědecký poradce projektu Dan Werthimer. „To znamená, že je 500krát větší pravděpodobnost, že najdeme E.T., než s původním SETI@home.“ A ještě dodal, že „vícenásobné přijímače nám pomáhají lépe odstranit interferenci a zmenšují sklon k záměně věcí pozemských za mimozemské“.

Podle vědce projektu Erica Korpela, množství nových dat dosahuje denně hodnoty 300 gigabytů, tj. asi 100 terabytů (řádově 100 000 gigabytů) ročně - přibližně množství dat uložených v americké Kongresové knihovně (U.S. Library of Congress). „Proto potřebujeme všechny dobrovolníky,“ řekl. „Každý má šanci, stát se součástí největší účasti veřejnosti na vědeckém projektu v historii."

Radioteleskop Arecibo o průměru 305 m (1000 stop) leží v Portoriku v údolí Puerto Rico, které vzniklo propadem krasové jeskyně. Byl postaven v roce 1963 a je součástí NAIC (National Astronomy and Ionosphere Center), provozovaný Cornell University (Ithaca, New York) a je podporovaný Národní vědeckou nadací NSF (National Science Foundation). Zejména mezi mládeží se proslavil díky bondovce Zlaté oko (GoldenEye), která měla premiéru 4. ledna 1996 (světovou 16. listopadu 1995), v hlavní roli s Piercem Brosnanem.

Když tým vědců zjistil, že nejsou schopeni ani s nejvýkonnějšími počítači analyzovat tak velký objem dat, přišli s nápadem, že data rozdělí do menších balíčků a využijí „malé“ osobní počítače, které „spojí“ do jednoho velkého celosvětového superpočítače.

Od doby, kdy byl SETI@home spuštěn, vznikly další související projekty, např. folding@home (předpovídání trojrozměrné spleti proteinů), až po nově spuštěný cosmology@home (modelování možných vesmírů). Platforma, která umožňuje provozovat SETI@Home, je program BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing), který byl vyvinut ředitelem SETI@home Davidem Andersonem tak, aby zdrojová data mohly sdílet různé projekty.

Werthimer poznamenal, že navzdory skutečnosti, že UC Berkeley od roku 1978 analyzuje radiové signály z vesmíru zachycené různými radioteleskopy, žádné signály od inteligentních civilizací ještě nebyly objeveny.

„Ale dobrá zpráva je, že vstupujeme do éry, kdy budeme schopni skenovat miliardy frekvenčních kanálů. Arecibo je nyní optimalizované pro tento druh hledání, takže pokud jsou ve vesmíru signály, my nebo naši dobrovolníci je najdou,“ řekl Werthimer.

Návod a další informace: http://setiathome.berkeley.edu

.

1111.jpg
Pokud by někdo nechtěl hledat E.T. mimozemšťana a je mu bližší matematika, tak se může zapojit do obdobného moravského projektu Wieferich@home

Úkolem je najít třetí tzv. Wieferichovo prvočíslo. Toto číslo s řadou pozoruhodných vlastností poprvé zkoumal německý matematik Arthur J. A. Wieferich (1884-1954) v souvislosti s Fermatovou větou.

Dnes se ukazuje, že význam Wieferichových prvočísel je mnohem větší (jsou např. známy aplikace v asymetrických kryptografických systémech) a dosud jsou známa pouze dvě tato Wieferichova prvočísla: 1093 (objeveno v roce 1913, W. Meissner) a 3511 (v roce 1922, N. G. W. H. Beeger).

Zatím ani nevíme, kolik Wieferichových čísel má být. Někteří autoři uvádějí, že v první biliardě (1015) existují pouze tato dvě čísla. A jediný počítač to nezvládne, proto na Západomoravské vysoké škole v Třebíči a Vysokém učení technickém v Brně (Miroslav Kureš a Jan Dobeš) vznikl projekt Wieferich@home, jehož úkolem je najít třetí Wieferichovo prvočíslo, a využívají stejného principu jako Američané při hledání mimozemšťanů.

Zdroj: UC Berkeley a Wieferich@home




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »