Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  SETI@home – hledání mimozemských civilizací

SETI@home – hledání mimozemských civilizací

seti.jpg
Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt SETI@home - pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Způsobil to příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt proto nyní potřebuje více osobních počítačů a příznivců, kteří pomohou zpracovávat data.

Projekt hledání mimozemských inteligencí SETI (Search of Extra-Terrestrial Intelligence) byl spuštěn před 8 lety (květen 1999) a je řízen Kalifornskou universitou v Berkeley (University of California, Berkeley's Space Sciences Laboratory). Projekt se honosí největší komunitou nadšených uživatelů jakéhokoliv internetového počítačového projektu: přihlásilo se více než 5 miliónů dobrovolníků, ale aktivně se jich zapojilo „jen“ 170 000 a program SETI@home jako šetřič obrazovky používali na 320 000 počítačů.

Nové a citlivější přijímače na největším radioteleskopu na světě Arecibo (Portoriko) a 40krát větší kmitočtové pásmo umožňuje příjem 500krát více dat než dříve. Bylo přidáno 7 nových přijímačů, které nyní dovolují radioteleskopu zaznamenat současně signály ze 7 částí oblohy místo z jediné. Rovněž byl aktualizován software SETI@home.

„Další generace SETI@home je 500krát výkonnější než cokoliv, co bylo kýmkoliv předtím vytvořeno,“ řekl hlavní vědecký poradce projektu Dan Werthimer. „To znamená, že je 500krát větší pravděpodobnost, že najdeme E.T., než s původním SETI@home.“ A ještě dodal, že „vícenásobné přijímače nám pomáhají lépe odstranit interferenci a zmenšují sklon k záměně věcí pozemských za mimozemské“.

Podle vědce projektu Erica Korpela, množství nových dat dosahuje denně hodnoty 300 gigabytů, tj. asi 100 terabytů (řádově 100 000 gigabytů) ročně - přibližně množství dat uložených v americké Kongresové knihovně (U.S. Library of Congress). „Proto potřebujeme všechny dobrovolníky,“ řekl. „Každý má šanci, stát se součástí největší účasti veřejnosti na vědeckém projektu v historii."

Radioteleskop Arecibo o průměru 305 m (1000 stop) leží v Portoriku v údolí Puerto Rico, které vzniklo propadem krasové jeskyně. Byl postaven v roce 1963 a je součástí NAIC (National Astronomy and Ionosphere Center), provozovaný Cornell University (Ithaca, New York) a je podporovaný Národní vědeckou nadací NSF (National Science Foundation). Zejména mezi mládeží se proslavil díky bondovce Zlaté oko (GoldenEye), která měla premiéru 4. ledna 1996 (světovou 16. listopadu 1995), v hlavní roli s Piercem Brosnanem.

Když tým vědců zjistil, že nejsou schopeni ani s nejvýkonnějšími počítači analyzovat tak velký objem dat, přišli s nápadem, že data rozdělí do menších balíčků a využijí „malé“ osobní počítače, které „spojí“ do jednoho velkého celosvětového superpočítače.

Od doby, kdy byl SETI@home spuštěn, vznikly další související projekty, např. folding@home (předpovídání trojrozměrné spleti proteinů), až po nově spuštěný cosmology@home (modelování možných vesmírů). Platforma, která umožňuje provozovat SETI@Home, je program BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing), který byl vyvinut ředitelem SETI@home Davidem Andersonem tak, aby zdrojová data mohly sdílet různé projekty.

Werthimer poznamenal, že navzdory skutečnosti, že UC Berkeley od roku 1978 analyzuje radiové signály z vesmíru zachycené různými radioteleskopy, žádné signály od inteligentních civilizací ještě nebyly objeveny.

„Ale dobrá zpráva je, že vstupujeme do éry, kdy budeme schopni skenovat miliardy frekvenčních kanálů. Arecibo je nyní optimalizované pro tento druh hledání, takže pokud jsou ve vesmíru signály, my nebo naši dobrovolníci je najdou,“ řekl Werthimer.

Návod a další informace: http://setiathome.berkeley.edu

.

1111.jpg
Pokud by někdo nechtěl hledat E.T. mimozemšťana a je mu bližší matematika, tak se může zapojit do obdobného moravského projektu Wieferich@home

Úkolem je najít třetí tzv. Wieferichovo prvočíslo. Toto číslo s řadou pozoruhodných vlastností poprvé zkoumal německý matematik Arthur J. A. Wieferich (1884-1954) v souvislosti s Fermatovou větou.

Dnes se ukazuje, že význam Wieferichových prvočísel je mnohem větší (jsou např. známy aplikace v asymetrických kryptografických systémech) a dosud jsou známa pouze dvě tato Wieferichova prvočísla: 1093 (objeveno v roce 1913, W. Meissner) a 3511 (v roce 1922, N. G. W. H. Beeger).

Zatím ani nevíme, kolik Wieferichových čísel má být. Někteří autoři uvádějí, že v první biliardě (1015) existují pouze tato dvě čísla. A jediný počítač to nezvládne, proto na Západomoravské vysoké škole v Třebíči a Vysokém učení technickém v Brně (Miroslav Kureš a Jan Dobeš) vznikl projekt Wieferich@home, jehož úkolem je najít třetí Wieferichovo prvočíslo, a využívají stejného principu jako Američané při hledání mimozemšťanů.

Zdroj: UC Berkeley a Wieferich@home




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »