Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  SETI@home – hledání mimozemských civilizací

SETI@home – hledání mimozemských civilizací

seti.jpg
Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt SETI@home - pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Způsobil to příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt proto nyní potřebuje více osobních počítačů a příznivců, kteří pomohou zpracovávat data.

Projekt hledání mimozemských inteligencí SETI (Search of Extra-Terrestrial Intelligence) byl spuštěn před 8 lety (květen 1999) a je řízen Kalifornskou universitou v Berkeley (University of California, Berkeley's Space Sciences Laboratory). Projekt se honosí největší komunitou nadšených uživatelů jakéhokoliv internetového počítačového projektu: přihlásilo se více než 5 miliónů dobrovolníků, ale aktivně se jich zapojilo „jen“ 170 000 a program SETI@home jako šetřič obrazovky používali na 320 000 počítačů.

Nové a citlivější přijímače na největším radioteleskopu na světě Arecibo (Portoriko) a 40krát větší kmitočtové pásmo umožňuje příjem 500krát více dat než dříve. Bylo přidáno 7 nových přijímačů, které nyní dovolují radioteleskopu zaznamenat současně signály ze 7 částí oblohy místo z jediné. Rovněž byl aktualizován software SETI@home.

„Další generace SETI@home je 500krát výkonnější než cokoliv, co bylo kýmkoliv předtím vytvořeno,“ řekl hlavní vědecký poradce projektu Dan Werthimer. „To znamená, že je 500krát větší pravděpodobnost, že najdeme E.T., než s původním SETI@home.“ A ještě dodal, že „vícenásobné přijímače nám pomáhají lépe odstranit interferenci a zmenšují sklon k záměně věcí pozemských za mimozemské“.

Podle vědce projektu Erica Korpela, množství nových dat dosahuje denně hodnoty 300 gigabytů, tj. asi 100 terabytů (řádově 100 000 gigabytů) ročně - přibližně množství dat uložených v americké Kongresové knihovně (U.S. Library of Congress). „Proto potřebujeme všechny dobrovolníky,“ řekl. „Každý má šanci, stát se součástí největší účasti veřejnosti na vědeckém projektu v historii."

Radioteleskop Arecibo o průměru 305 m (1000 stop) leží v Portoriku v údolí Puerto Rico, které vzniklo propadem krasové jeskyně. Byl postaven v roce 1963 a je součástí NAIC (National Astronomy and Ionosphere Center), provozovaný Cornell University (Ithaca, New York) a je podporovaný Národní vědeckou nadací NSF (National Science Foundation). Zejména mezi mládeží se proslavil díky bondovce Zlaté oko (GoldenEye), která měla premiéru 4. ledna 1996 (světovou 16. listopadu 1995), v hlavní roli s Piercem Brosnanem.

Když tým vědců zjistil, že nejsou schopeni ani s nejvýkonnějšími počítači analyzovat tak velký objem dat, přišli s nápadem, že data rozdělí do menších balíčků a využijí „malé“ osobní počítače, které „spojí“ do jednoho velkého celosvětového superpočítače.

Od doby, kdy byl SETI@home spuštěn, vznikly další související projekty, např. folding@home (předpovídání trojrozměrné spleti proteinů), až po nově spuštěný cosmology@home (modelování možných vesmírů). Platforma, která umožňuje provozovat SETI@Home, je program BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing), který byl vyvinut ředitelem SETI@home Davidem Andersonem tak, aby zdrojová data mohly sdílet různé projekty.

Werthimer poznamenal, že navzdory skutečnosti, že UC Berkeley od roku 1978 analyzuje radiové signály z vesmíru zachycené různými radioteleskopy, žádné signály od inteligentních civilizací ještě nebyly objeveny.

„Ale dobrá zpráva je, že vstupujeme do éry, kdy budeme schopni skenovat miliardy frekvenčních kanálů. Arecibo je nyní optimalizované pro tento druh hledání, takže pokud jsou ve vesmíru signály, my nebo naši dobrovolníci je najdou,“ řekl Werthimer.

Návod a další informace: http://setiathome.berkeley.edu

.

1111.jpg
Pokud by někdo nechtěl hledat E.T. mimozemšťana a je mu bližší matematika, tak se může zapojit do obdobného moravského projektu Wieferich@home

Úkolem je najít třetí tzv. Wieferichovo prvočíslo. Toto číslo s řadou pozoruhodných vlastností poprvé zkoumal německý matematik Arthur J. A. Wieferich (1884-1954) v souvislosti s Fermatovou větou.

Dnes se ukazuje, že význam Wieferichových prvočísel je mnohem větší (jsou např. známy aplikace v asymetrických kryptografických systémech) a dosud jsou známa pouze dvě tato Wieferichova prvočísla: 1093 (objeveno v roce 1913, W. Meissner) a 3511 (v roce 1922, N. G. W. H. Beeger).

Zatím ani nevíme, kolik Wieferichových čísel má být. Někteří autoři uvádějí, že v první biliardě (1015) existují pouze tato dvě čísla. A jediný počítač to nezvládne, proto na Západomoravské vysoké škole v Třebíči a Vysokém učení technickém v Brně (Miroslav Kureš a Jan Dobeš) vznikl projekt Wieferich@home, jehož úkolem je najít třetí Wieferichovo prvočíslo, a využívají stejného principu jako Američané při hledání mimozemšťanů.

Zdroj: UC Berkeley a Wieferich@home




O autorovi



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »