Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  SETI@home – hledání mimozemských civilizací

SETI@home – hledání mimozemských civilizací

seti.jpg
Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt SETI@home - pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Způsobil to příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt proto nyní potřebuje více osobních počítačů a příznivců, kteří pomohou zpracovávat data.

Projekt hledání mimozemských inteligencí SETI (Search of Extra-Terrestrial Intelligence) byl spuštěn před 8 lety (květen 1999) a je řízen Kalifornskou universitou v Berkeley (University of California, Berkeley's Space Sciences Laboratory). Projekt se honosí největší komunitou nadšených uživatelů jakéhokoliv internetového počítačového projektu: přihlásilo se více než 5 miliónů dobrovolníků, ale aktivně se jich zapojilo „jen“ 170 000 a program SETI@home jako šetřič obrazovky používali na 320 000 počítačů.

Nové a citlivější přijímače na největším radioteleskopu na světě Arecibo (Portoriko) a 40krát větší kmitočtové pásmo umožňuje příjem 500krát více dat než dříve. Bylo přidáno 7 nových přijímačů, které nyní dovolují radioteleskopu zaznamenat současně signály ze 7 částí oblohy místo z jediné. Rovněž byl aktualizován software SETI@home.

„Další generace SETI@home je 500krát výkonnější než cokoliv, co bylo kýmkoliv předtím vytvořeno,“ řekl hlavní vědecký poradce projektu Dan Werthimer. „To znamená, že je 500krát větší pravděpodobnost, že najdeme E.T., než s původním SETI@home.“ A ještě dodal, že „vícenásobné přijímače nám pomáhají lépe odstranit interferenci a zmenšují sklon k záměně věcí pozemských za mimozemské“.

Podle vědce projektu Erica Korpela, množství nových dat dosahuje denně hodnoty 300 gigabytů, tj. asi 100 terabytů (řádově 100 000 gigabytů) ročně - přibližně množství dat uložených v americké Kongresové knihovně (U.S. Library of Congress). „Proto potřebujeme všechny dobrovolníky,“ řekl. „Každý má šanci, stát se součástí největší účasti veřejnosti na vědeckém projektu v historii."

Radioteleskop Arecibo o průměru 305 m (1000 stop) leží v Portoriku v údolí Puerto Rico, které vzniklo propadem krasové jeskyně. Byl postaven v roce 1963 a je součástí NAIC (National Astronomy and Ionosphere Center), provozovaný Cornell University (Ithaca, New York) a je podporovaný Národní vědeckou nadací NSF (National Science Foundation). Zejména mezi mládeží se proslavil díky bondovce Zlaté oko (GoldenEye), která měla premiéru 4. ledna 1996 (světovou 16. listopadu 1995), v hlavní roli s Piercem Brosnanem.

Když tým vědců zjistil, že nejsou schopeni ani s nejvýkonnějšími počítači analyzovat tak velký objem dat, přišli s nápadem, že data rozdělí do menších balíčků a využijí „malé“ osobní počítače, které „spojí“ do jednoho velkého celosvětového superpočítače.

Od doby, kdy byl SETI@home spuštěn, vznikly další související projekty, např. folding@home (předpovídání trojrozměrné spleti proteinů), až po nově spuštěný cosmology@home (modelování možných vesmírů). Platforma, která umožňuje provozovat SETI@Home, je program BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing), který byl vyvinut ředitelem SETI@home Davidem Andersonem tak, aby zdrojová data mohly sdílet různé projekty.

Werthimer poznamenal, že navzdory skutečnosti, že UC Berkeley od roku 1978 analyzuje radiové signály z vesmíru zachycené různými radioteleskopy, žádné signály od inteligentních civilizací ještě nebyly objeveny.

„Ale dobrá zpráva je, že vstupujeme do éry, kdy budeme schopni skenovat miliardy frekvenčních kanálů. Arecibo je nyní optimalizované pro tento druh hledání, takže pokud jsou ve vesmíru signály, my nebo naši dobrovolníci je najdou,“ řekl Werthimer.

Návod a další informace: http://setiathome.berkeley.edu

.

1111.jpg
Pokud by někdo nechtěl hledat E.T. mimozemšťana a je mu bližší matematika, tak se může zapojit do obdobného moravského projektu Wieferich@home

Úkolem je najít třetí tzv. Wieferichovo prvočíslo. Toto číslo s řadou pozoruhodných vlastností poprvé zkoumal německý matematik Arthur J. A. Wieferich (1884-1954) v souvislosti s Fermatovou větou.

Dnes se ukazuje, že význam Wieferichových prvočísel je mnohem větší (jsou např. známy aplikace v asymetrických kryptografických systémech) a dosud jsou známa pouze dvě tato Wieferichova prvočísla: 1093 (objeveno v roce 1913, W. Meissner) a 3511 (v roce 1922, N. G. W. H. Beeger).

Zatím ani nevíme, kolik Wieferichových čísel má být. Někteří autoři uvádějí, že v první biliardě (1015) existují pouze tato dvě čísla. A jediný počítač to nezvládne, proto na Západomoravské vysoké škole v Třebíči a Vysokém učení technickém v Brně (Miroslav Kureš a Jan Dobeš) vznikl projekt Wieferich@home, jehož úkolem je najít třetí Wieferichovo prvočíslo, a využívají stejného principu jako Američané při hledání mimozemšťanů.

Zdroj: UC Berkeley a Wieferich@home




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »