Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Snímky galaxií z JWST

Snímky galaxií z JWST

Galaxie NGC 7496 v souhvězdí Jeřába kamerou MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W.
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt

S tím, jak jsou postupně uvolňovány další snímky z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), můžeme se setkat i s jejich zpracovanými verzemi. V dnešním článku se podíváme na trojici galaxií očima kamery MIRI, která snímá střední vlnové délky infračerveného pásma. Uvidíme tedy především rozložení prachu v galaxiích, ale také aktivní jádro s černou dírou, která silně pohlcuje hmotu v okolí. Takovou aktivní galaxií je NGC 7496 na úvodním snímku.

NGC 7496 je spirální galaxie s příčkou, nacházející se v souhvězdí Jeřába (latinsky Grus), které leží prakticky celé pod naším obzorem a u nás bychom z něj patrně mohli spatřit jen hvězdu gamma, která vystupuje nevysoko nad obzor po souhvězdím Jižní ryby. Souhvězdí pojmenovali mořeplavci z Nizozemska a v atlasech jej nalézáme zhruba od 17. století. Galaxie má jasnost 11,4 mag a je tedy poměrně snadno viditelná amatérským dalekohledem, pokud se vyskytnete jižněji. Uvnitř skrývá supermasivní černou díru, na kterou padá velké množství hmoty. Projevuje se to intenzivním zářením, které je dobře patrné jako jasný bod na snímku JWST. 

Galaxie NGC 7496 z HST Autor: NASA/ESA/STScI
Galaxie NGC 7496 z HST
Autor: NASA/ESA/STScI

Kamera MIRI (Mid-Infrared Instrument) je přístroj citlivý na vlnové délky 5 až 28 mikrometrů (infračervené záření začíná zhruba na 1 mikronu). S jeho pomocí jsou poměrně dobře průhledná prachová mračna. Přístroj funguje i jako spektrometr a obsahuje i koronograf pro pozorování exoplanet.

Na tomto kompozitním snímku je do dat z HST vložen snímek z JWST. Prachová mračna, obvykle tmavá ve viditelném záření zde doslova svítí. Autor: NASA/ESA/CSA/STScI/Judy Schmidt
Na tomto kompozitním snímku je do dat z HST vložen snímek z JWST. Prachová mračna, obvykle tmavá ve viditelném záření zde doslova svítí.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI/Judy Schmidt

Na dalším snímku je vidět galaxie IC 5332. Jde o klasickou spirální galaxii v souhvězdí Sochaře. Tato galaxie s jasností 10,5 mag má deklinaci 36° a je tak alespoň teoreticky viditelná i z našeho území (ovšem při výšce 4° nad obzorem v optimálním případě jde opět o objekt vhodný spíše pro pozorování v jižních zeměpisných šířkách). Zpracování bylo použito stejné, jako u předchozí NGC 7496, takže je možno srovnat rozložení prachových mračen a také si lze všimnout, že nemá aktivní galaktické jádro.

Galaxie IC 5332 v souhvězdí Sochaře kamerou MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W. Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt
Galaxie IC 5332 v souhvězdí Sochaře kamerou MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W.
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt

Také tuto galaxii snímal v minulosti Hubbleův vesmírný dalekohled. Můžeme tedy přidat srovnávací snímek ve viditelném oboru.

Spirální galaxie v souhvězdí Sochaře IC 5332 na snímku HST Autor: NASA/ESA/STScI
Spirální galaxie v souhvězdí Sochaře IC 5332 na snímku HST
Autor: NASA/ESA/STScI

Snímky, které jsme si ukazovali, prezentovala na svém Flickru Judy Schmidová. Zabývá se amatérským skládáním snímků z kosmických misí a stará se jako jedna ze tří o fórum Astronomického snímku dne (APOD). Podívala se i na galaxii Messier 74, též NGC 628, jejíž snímky již proběhly internetem před týdnem. Můžeme se tak podívat, jak tato galaxie vypadá ve stejném zpracování.

Galaxie M74 v podání přístroje MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W. Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt
Galaxie M74 v podání přístroje MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W.
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt

Spirální galaxie M74 je viditelná dobře i od nás. Nachází se v souhvězdí Ryb. Její jasnost je také vyšší, 9,4 mag. Spirální ramena však mají nižší plošnou jasnost a mohou být tedy oříškem při vizuálním pozorování. Objevena byla už v roce 1780 francouzským astronomem Piérrem Méchainem. Ten objevil i řadu dalších galaxií Messiérova katalogu. M74 leží asi 30 mil. světelných roků od nás.

A jen tak mimochodem, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zmínil, že na prvním snímku JWST vědci našli ve dvou oblastech na 88 objektů s rudým posuvem od 11 do 20. To znamená, že světlo z těchto galaxií k nám vyrazilo 420 až 180 milionů let po velkém třesku. A nebo naopak to znamená, že se díváme 13,38 až 13,62 miliardy let do minulosti.

Na prvním snímku JWST nám byl odhalen velmi malý kus oblohy, kde se skrývá nepřeberné množství vzdálených galaxií. A gravitace kupy těch bližších nám zobrazuje zesílené obrazy mnohem vzdálenějších galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Autor: NASA/ESA
Na prvním snímku JWST nám byl odhalen velmi malý kus oblohy, kde se skrývá nepřeberné množství vzdálených galaxií. A gravitace kupy těch bližších nám zobrazuje zesílené obrazy mnohem vzdálenějších galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku.
Autor: NASA/ESA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] První snímky s komentářem na Youtube
[2] První vědecké snímky JWST na astro.cz
[3] Souhrnný článek o JWST před uveřejněním prvních snímků
[4] Flickr galerie Judy Schmidt, autorky zpracování uvedených fotografií



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Miri, IC 5332, Galaxie M74, NGC 7496, Jwst


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »