Snímky galaxií z JWST
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt
S tím, jak jsou postupně uvolňovány další snímky z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), můžeme se setkat i s jejich zpracovanými verzemi. V dnešním článku se podíváme na trojici galaxií očima kamery MIRI, která snímá střední vlnové délky infračerveného pásma. Uvidíme tedy především rozložení prachu v galaxiích, ale také aktivní jádro s černou dírou, která silně pohlcuje hmotu v okolí. Takovou aktivní galaxií je NGC 7496 na úvodním snímku.
NGC 7496 je spirální galaxie s příčkou, nacházející se v souhvězdí Jeřába (latinsky Grus), které leží prakticky celé pod naším obzorem a u nás bychom z něj patrně mohli spatřit jen hvězdu gamma, která vystupuje nevysoko nad obzor po souhvězdím Jižní ryby. Souhvězdí pojmenovali mořeplavci z Nizozemska a v atlasech jej nalézáme zhruba od 17. století. Galaxie má jasnost 11,4 mag a je tedy poměrně snadno viditelná amatérským dalekohledem, pokud se vyskytnete jižněji. Uvnitř skrývá supermasivní černou díru, na kterou padá velké množství hmoty. Projevuje se to intenzivním zářením, které je dobře patrné jako jasný bod na snímku JWST.
Autor: NASA/ESA/STScI
Kamera MIRI (Mid-Infrared Instrument) je přístroj citlivý na vlnové délky 5 až 28 mikrometrů (infračervené záření začíná zhruba na 1 mikronu). S jeho pomocí jsou poměrně dobře průhledná prachová mračna. Přístroj funguje i jako spektrometr a obsahuje i koronograf pro pozorování exoplanet.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI/Judy Schmidt
Na dalším snímku je vidět galaxie IC 5332. Jde o klasickou spirální galaxii v souhvězdí Sochaře. Tato galaxie s jasností 10,5 mag má deklinaci −36° a je tak alespoň teoreticky viditelná i z našeho území (ovšem při výšce 4° nad obzorem v optimálním případě jde opět o objekt vhodný spíše pro pozorování v jižních zeměpisných šířkách). Zpracování bylo použito stejné, jako u předchozí NGC 7496, takže je možno srovnat rozložení prachových mračen a také si lze všimnout, že nemá aktivní galaktické jádro.
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt
Také tuto galaxii snímal v minulosti Hubbleův vesmírný dalekohled. Můžeme tedy přidat srovnávací snímek ve viditelném oboru.
Autor: NASA/ESA/STScI
Snímky, které jsme si ukazovali, prezentovala na svém Flickru Judy Schmidová. Zabývá se amatérským skládáním snímků z kosmických misí a stará se jako jedna ze tří o fórum Astronomického snímku dne (APOD). Podívala se i na galaxii Messier 74, též NGC 628, jejíž snímky již proběhly internetem před týdnem. Můžeme se tak podívat, jak tato galaxie vypadá ve stejném zpracování.
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt
Spirální galaxie M74 je viditelná dobře i od nás. Nachází se v souhvězdí Ryb. Její jasnost je také vyšší, 9,4 mag. Spirální ramena však mají nižší plošnou jasnost a mohou být tedy oříškem při vizuálním pozorování. Objevena byla už v roce 1780 francouzským astronomem Piérrem Méchainem. Ten objevil i řadu dalších galaxií Messiérova katalogu. M74 leží asi 30 mil. světelných roků od nás.
A jen tak mimochodem, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zmínil, že na prvním snímku JWST vědci našli ve dvou oblastech na 88 objektů s rudým posuvem od 11 do 20. To znamená, že světlo z těchto galaxií k nám vyrazilo 420 až 180 milionů let po velkém třesku. A nebo naopak to znamená, že se díváme 13,38 až 13,62 miliardy let do minulosti.
Autor: NASA/ESA
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] První snímky s komentářem na Youtube
[2] První vědecké snímky JWST na astro.cz
[3] Souhrnný článek o JWST před uveřejněním prvních snímků
[4] Flickr galerie Judy Schmidt, autorky zpracování uvedených fotografií
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
