Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Snímky galaxií z JWST

Snímky galaxií z JWST

Galaxie NGC 7496 v souhvězdí Jeřába kamerou MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W.
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt

S tím, jak jsou postupně uvolňovány další snímky z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), můžeme se setkat i s jejich zpracovanými verzemi. V dnešním článku se podíváme na trojici galaxií očima kamery MIRI, která snímá střední vlnové délky infračerveného pásma. Uvidíme tedy především rozložení prachu v galaxiích, ale také aktivní jádro s černou dírou, která silně pohlcuje hmotu v okolí. Takovou aktivní galaxií je NGC 7496 na úvodním snímku.

NGC 7496 je spirální galaxie s příčkou, nacházející se v souhvězdí Jeřába (latinsky Grus), které leží prakticky celé pod naším obzorem a u nás bychom z něj patrně mohli spatřit jen hvězdu gamma, která vystupuje nevysoko nad obzor po souhvězdím Jižní ryby. Souhvězdí pojmenovali mořeplavci z Nizozemska a v atlasech jej nalézáme zhruba od 17. století. Galaxie má jasnost 11,4 mag a je tedy poměrně snadno viditelná amatérským dalekohledem, pokud se vyskytnete jižněji. Uvnitř skrývá supermasivní černou díru, na kterou padá velké množství hmoty. Projevuje se to intenzivním zářením, které je dobře patrné jako jasný bod na snímku JWST. 

Galaxie NGC 7496 z HST Autor: NASA/ESA/STScI
Galaxie NGC 7496 z HST
Autor: NASA/ESA/STScI

Kamera MIRI (Mid-Infrared Instrument) je přístroj citlivý na vlnové délky 5 až 28 mikrometrů (infračervené záření začíná zhruba na 1 mikronu). S jeho pomocí jsou poměrně dobře průhledná prachová mračna. Přístroj funguje i jako spektrometr a obsahuje i koronograf pro pozorování exoplanet.

Na tomto kompozitním snímku je do dat z HST vložen snímek z JWST. Prachová mračna, obvykle tmavá ve viditelném záření zde doslova svítí. Autor: NASA/ESA/CSA/STScI/Judy Schmidt
Na tomto kompozitním snímku je do dat z HST vložen snímek z JWST. Prachová mračna, obvykle tmavá ve viditelném záření zde doslova svítí.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI/Judy Schmidt

Na dalším snímku je vidět galaxie IC 5332. Jde o klasickou spirální galaxii v souhvězdí Sochaře. Tato galaxie s jasností 10,5 mag má deklinaci 36° a je tak alespoň teoreticky viditelná i z našeho území (ovšem při výšce 4° nad obzorem v optimálním případě jde opět o objekt vhodný spíše pro pozorování v jižních zeměpisných šířkách). Zpracování bylo použito stejné, jako u předchozí NGC 7496, takže je možno srovnat rozložení prachových mračen a také si lze všimnout, že nemá aktivní galaktické jádro.

Galaxie IC 5332 v souhvězdí Sochaře kamerou MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W. Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt
Galaxie IC 5332 v souhvězdí Sochaře kamerou MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W.
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt

Také tuto galaxii snímal v minulosti Hubbleův vesmírný dalekohled. Můžeme tedy přidat srovnávací snímek ve viditelném oboru.

Spirální galaxie v souhvězdí Sochaře IC 5332 na snímku HST Autor: NASA/ESA/STScI
Spirální galaxie v souhvězdí Sochaře IC 5332 na snímku HST
Autor: NASA/ESA/STScI

Snímky, které jsme si ukazovali, prezentovala na svém Flickru Judy Schmidová. Zabývá se amatérským skládáním snímků z kosmických misí a stará se jako jedna ze tří o fórum Astronomického snímku dne (APOD). Podívala se i na galaxii Messier 74, též NGC 628, jejíž snímky již proběhly internetem před týdnem. Můžeme se tak podívat, jak tato galaxie vypadá ve stejném zpracování.

Galaxie M74 v podání přístroje MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W. Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt
Galaxie M74 v podání přístroje MIRI dalekohledu Jamese Webba. Použité filtry: červená barva: MIRI F2100W, oranžová: MIRI F1130W, azurová: MIRI F770W, extra jasový kanál v šedé: MIRI F1000W.
Autor: NASA/ESA/CSA/Judy Schmidt

Spirální galaxie M74 je viditelná dobře i od nás. Nachází se v souhvězdí Ryb. Její jasnost je také vyšší, 9,4 mag. Spirální ramena však mají nižší plošnou jasnost a mohou být tedy oříškem při vizuálním pozorování. Objevena byla už v roce 1780 francouzským astronomem Piérrem Méchainem. Ten objevil i řadu dalších galaxií Messiérova katalogu. M74 leží asi 30 mil. světelných roků od nás.

A jen tak mimochodem, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zmínil, že na prvním snímku JWST vědci našli ve dvou oblastech na 88 objektů s rudým posuvem od 11 do 20. To znamená, že světlo z těchto galaxií k nám vyrazilo 420 až 180 milionů let po velkém třesku. A nebo naopak to znamená, že se díváme 13,38 až 13,62 miliardy let do minulosti.

Na prvním snímku JWST nám byl odhalen velmi malý kus oblohy, kde se skrývá nepřeberné množství vzdálených galaxií. A gravitace kupy těch bližších nám zobrazuje zesílené obrazy mnohem vzdálenějších galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Autor: NASA/ESA
Na prvním snímku JWST nám byl odhalen velmi malý kus oblohy, kde se skrývá nepřeberné množství vzdálených galaxií. A gravitace kupy těch bližších nám zobrazuje zesílené obrazy mnohem vzdálenějších galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku.
Autor: NASA/ESA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] První snímky s komentářem na Youtube
[2] První vědecké snímky JWST na astro.cz
[3] Souhrnný článek o JWST před uveřejněním prvních snímků
[4] Flickr galerie Judy Schmidt, autorky zpracování uvedených fotografií



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Miri, IC 5332, Galaxie M74, NGC 7496, Jwst


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »