Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Spitzerův dalekohled bude pátrat po vesmírných diamantech

Spitzerův dalekohled bude pátrat po vesmírných diamantech

Nanodiamanty v okolí horkých hvězd - kresba.
Nanodiamanty v okolí horkých hvězd - kresba.
Diamanty jsou na Zemi vzácné, ale kupodivu by mohly být běžné ve vesmíru – a mimořádně citlivé „oko“ infračerveného kosmického dalekohledu NASA s názvem Spitzer Space Telescope je natolik dokonalé, aby po nich mohlo pátrat. Alespoň jsou o tom přesvědčeni odborníci střediska NASA Ames Research Center, Moffett Field, California, USA.

Při použití počítačových simulací vyvinuli vědci strategii za účelem hledání diamantů ve vesmíru, které mají velikost pouze několik nanometrů (tj. miliardtin metru). Tyto klenoty jsou přibližně 25 000krát menší než zrnko písku – poněkud malé na snubní prstýnek. S trochou nadsázky lze říci, že se spíše jedná o „diamantový kouř“. Avšak astronomové se domnívají, že tyto nepatrné částice mohou poskytnout cenný pohled na to, jak se na uhlík bohaté molekuly, představující základ pozemského života, ve vesmíru vyvíjely.

Vědci začali opravdu vážně uvažovat o přítomnosti diamantů ve vesmíru již v 80. letech minulého století, když při výzkumu meteoritů, které dopadly na zemský povrch, v nich odhalili velké množství drobounkých diamantů o velikosti několika nanometrů. Astronomové zjistili, že 3 % veškerého uhlíku, objeveného v meteoritech, pochází právě z nanodiamantů. Pokud jsou meteority odrazem složení prachu ve vnějším vesmíru, pak výpočty ukazují, že každý gram prachu v kosmických mračnech může obsahovat až 10 biliard nanodiamantů.

„Jestliže jsou nanodiamanty ve vesmíru tak hojné, proč je nemůžeme pozorovat?“ ptá se Charles Bauschlicher (Ames Research Center). K rozluštění této záhady Bauschlicher a jeho vědecký tým použili počítačový software k simulování podmínek v mezihvězdném prostředí – v prostředí mezi hvězdami, zaplněném nanodiamanty. Zjistili, že tento prostor s diamanty září velmi silně v infračerveném oboru na vlnových délkách 3,4 až 3,5 mikrometru a mezi 6 až 10 mikrometry, což je záření, na které je Spitzerův dalekohled citlivý.

Astronomové by měli být schopni spatřit tyto vesmírné diamanty pozorováním jejich unikátních „otisků prstů“ v podobě infračerveného záření. Podobně jako hranol rozkládá bílé světlo na barvy duhy, infračervený spektrometr na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu rozloží infračervené záření na jeho jednotlivé složky, což umožní vědcům identifikovat stopy jednotlivých molekul.

Členové týmu jsou přesvědčeni, že větší počet diamantů nemohl být doposud ve vesmíru vypátrán, protože astronomové nemohli pozorovat ta správná místa pomocí těch nejvhodnějších přístrojů. Diamanty jsou vytvořeny z pevně spojených atomů uhlíku, takže pohlcují větší množství energetičtějšího ultrafialového záření a následně emitují infračervené záření o určité vlnové délce. Tak došli vědci k závěru, že nejlepší místa k pozorování světla vesmírných diamantů se nacházejí v blízkosti horkých hvězd.

Astronomové určili, kde pozorovat nanodiamanty. Dalším problémem bude zjistit, jak vznikly v podmínkách mezihvězdného prostředí. „Zatím jen víme, že vesmírné diamanty vznikly za zcela odlišných podmínek, než ty pozemské,“ říká Louis Allamandola, rovněž z Ames Research Center. Allamandola ještě dodává, že diamanty na Zemi vznikaly za nesmírných tlaků, hluboko uvnitř planety, kde jsou rovněž velmi vysoké teploty. Avšak vesmírné diamanty byly objeveny v chladných molekulárních oblacích, kde je tlak miliardkrát nižší a teploty se pohybují hluboko pod -240 °C.

„Nyní, když víme, kde pozorovat zářící nanodiamanty, infračervené dalekohledy jako Spitzer nám pomohou zjistit mnohem více informací o jejich existenci ve vesmíru,“ dodává Allamandola.

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »