Spitzerův teleskop odhaluje neviditelné galaxie

Infračervený Spitzerův kosmický teleskop je takovým obřím divadelním kukátkem, kterým astronomové sledují dosud netušené scény vesmírného divadla. Tým astronomů vedený Dr. Jamesem Houckem z Cornellovy univerzity detekoval pomocí Spitzerova teleskopu mladé galaxie, které, ač patří mezi nejzářivější objekty ve vesmíru, nebyly dosud vůbec spatřeny. Jsou totiž zahlceny prachem a současně velmi daleko.

"Pozorujeme galaxie, které jsou téměř neviditelné," říká Dr. Dan Weedman, spoluautor studie, která vyšla ve včerejším (1. 3. 2005) vydání Astrophysical Journal Letters. "Předchozí infračervené družice naznačily existenci podobných zaprášených galaxií již před více než dvaceti lety, ale tehdy šlo o blízké galaxie. Museli jsme počkat na Spitzerův teleskop, abychom pronikli dost hluboko do vzdáleného vesmíru a objevili tyto vzdálené objekty."

Existenci podobných objektů skutečně naznačila již v roce 1983 družice IRAS (Infrared Astronomical Satellite) a později potvrdila evropská družice ISO (Infrared Space Observatory). Spitzerův teleskop tedy neobjevil úplně novou kategorii galaxií, ale díky své citlivosti objevil zaprášené galaxie vzdálené přibližně 11 miliard světelných let. To současně znamená, že vidíme, jak vypadaly před 11 miliardami roků, tedy v době, kdy vesmír byl ještě necelé tři miliardy roků mladý.

Cesta k objevu nebyla jednoduchá. Spitzerův teleskop nejprve zmapoval část oblohy vícekanálovým fotometrem (multiband imaging photometer). Získaná data pak byla porovnána se snímky pořízenými v rámci NOAO Deep Wide-Field Survey pomocí čtyřmetrového dalekohledu observatoře Kitt Peak poblíž arizonského Tusconu. Mezi tisícovkami galaxií byla identifikována 31 galaxie pozorovatelná pouze Spitzerovým teleskopem. Jak se vyjádřil Dr. Buell Jannuzi, spoluvedoucí projektu Deep Wide-Field Survey, "zaprášené galaxie nalezené Spitzerovým teleskopem jsou skutečnými jehlami v kupkách kosmického sena."

infračervené spektrum, které odhalilo přítomnost křemičitanového prachu

Ve "třetím kole" bylo světlo oněch jedenatřiceti objevených galaxií prozkoumáno infračerveným spektrografem Spitzerova teleskopu a u sedmnácti z nich byla odhalena přítomnost křemičitanových (silikátových) prachových zrnek. Křemičitanový prach představuje materiál, z něhož se okolo čerstvě narozených hvězd tvoří planetární soustavy. Jeho výskyt u tak hojného počtu galaxií (z pozorovaných více než polovina) tak hluboko v minulosti nás může poučit o procesu tvorby hvězd a planet ve vesmíru. Původ prachu zůstavá zatím poněkud nejasný. Samozřejmě mohl být vyroben obřími hvězdami, které rychle explodovaly jako supernovy, ale není zcela zřejmé, jakým mechanismem se nakonec rozptýlil tak, že zcela zahalil jinak mimořádně zářivou galaxii a učinil z ní téměř neviditelnou popelku. Samotná zářivost galaxií (ve smyslu vydané energie) je rovněž záhadou. Astronomové dokonce spekulují, že jde vlastně o neobvykle zaprášené kvasary.

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu

Převzato: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové