Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Srážka galaxie s Andromedou

Srážka galaxie s Andromedou

andromeda_collision.jpg
Jasný proud hvězd na vnějším okraji Andromedy představuje zbytky dávné galaktické srážky, která mohla přispět k formování spirální galaxie.

Našeho nejbližšího galaktického souseda Andromedu (M31) pozorovali astronomové pomocí spektrografu DEIMOS (Keck II). Při tom objevili proud (stream) hvězd, o nichž se domnívají, že původně byly součástí jiné galaxie, která se s Andromedou sloučila asi před 700 milióny let.

Objev souhlasí s dřívějším počítačovým modelem slučování trpasličí galaxie s Andromedou. Měl pomoci astronomům při vypočtu celkové hmotnosti Andromedy, zejména vzhledem k všudypřítomné temné hmotě, která se „zviditelňuje“ pouze svou gravitací.

„U velkých galaxií se předpokládá, že zčásti vznikly slučováním menších galaxií, které při této události byly zničeny,“ řekla postgraduální studentka Karoline Gilbertová (University of California, Santa Cruz), když objev prezentovala na 209. konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society) v Seattle (5. až 10. ledna 2007).

Gilbertová vysvětlovala, že mohutné gravitační síly velké galaxie mohou malou galaxii rozbít a vytvořit volné toky hvězd, které astronomové nazývají slapové chvosty (tidal debris). Dodala, že velikost slapového chvostu, který existuje v dnešní galaxii, umožňuje astronomům zkontrolovat, jakou úlohu hraje slučování při formování galaxií.

Jasně zářící oblasti na okraji galaxie, zahrnující tok hvězd, jsou s největší pravděpodobností slapové chvosty z předchozích splynutí s jinými galaxiemi. Mírně rozšířená část disku Andromedy se nazývá „northeast shelf“ (severovýchodní šelf) a na jihu galaxie ležící „giant southern stream“ (gigantický jižní proud).

„Objevený slapový chvost vypadá téměř stejně, jak předpovídaly počítačové simulace,“ řekla Gilbertová. „Z toho vyplývá, že tento nový proud hvězd i mohutný jižní proud, stejně jako další útvary vytvořené opět v počítačových modelech, pochází ze stejné mateřské galaxie.“

Autorem počítačových modelů je Mark Fardal (University of Massachusetts, Amherst). Na základě pozorování a identifikace struktur „šelfů“ a slapových chvostů nejlépe počítačovým modelům vyhovuje počáteční hmotnost 2 miliardy Sluncí (2 x 109 Msun) a počátek před 700 milióny let (před 0,7 Gyr).

„Protože se hvězdy ve slapovém chvostu pohybují společně, astronomové je mohou použit k určení gravitační síly u galaxie v Andromedě,“ řekl Fardal. Gilbertovou nově objevený slapový chvost a měření rychlostí v dalších „spřízněných“ slapových chvostech, poskytne nezbytná data k určení, kolik temné hmoty je v Andromedě a jak je rozložena.

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »