Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Srážka galaxie s Andromedou

Srážka galaxie s Andromedou

andromeda_collision.jpg
Jasný proud hvězd na vnějším okraji Andromedy představuje zbytky dávné galaktické srážky, která mohla přispět k formování spirální galaxie.

Našeho nejbližšího galaktického souseda Andromedu (M31) pozorovali astronomové pomocí spektrografu DEIMOS (Keck II). Při tom objevili proud (stream) hvězd, o nichž se domnívají, že původně byly součástí jiné galaxie, která se s Andromedou sloučila asi před 700 milióny let.

Objev souhlasí s dřívějším počítačovým modelem slučování trpasličí galaxie s Andromedou. Měl pomoci astronomům při vypočtu celkové hmotnosti Andromedy, zejména vzhledem k všudypřítomné temné hmotě, která se „zviditelňuje“ pouze svou gravitací.

„U velkých galaxií se předpokládá, že zčásti vznikly slučováním menších galaxií, které při této události byly zničeny,“ řekla postgraduální studentka Karoline Gilbertová (University of California, Santa Cruz), když objev prezentovala na 209. konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society) v Seattle (5. až 10. ledna 2007).

Gilbertová vysvětlovala, že mohutné gravitační síly velké galaxie mohou malou galaxii rozbít a vytvořit volné toky hvězd, které astronomové nazývají slapové chvosty (tidal debris). Dodala, že velikost slapového chvostu, který existuje v dnešní galaxii, umožňuje astronomům zkontrolovat, jakou úlohu hraje slučování při formování galaxií.

Jasně zářící oblasti na okraji galaxie, zahrnující tok hvězd, jsou s největší pravděpodobností slapové chvosty z předchozích splynutí s jinými galaxiemi. Mírně rozšířená část disku Andromedy se nazývá „northeast shelf“ (severovýchodní šelf) a na jihu galaxie ležící „giant southern stream“ (gigantický jižní proud).

„Objevený slapový chvost vypadá téměř stejně, jak předpovídaly počítačové simulace,“ řekla Gilbertová. „Z toho vyplývá, že tento nový proud hvězd i mohutný jižní proud, stejně jako další útvary vytvořené opět v počítačových modelech, pochází ze stejné mateřské galaxie.“

Autorem počítačových modelů je Mark Fardal (University of Massachusetts, Amherst). Na základě pozorování a identifikace struktur „šelfů“ a slapových chvostů nejlépe počítačovým modelům vyhovuje počáteční hmotnost 2 miliardy Sluncí (2 x 109 Msun) a počátek před 700 milióny let (před 0,7 Gyr).

„Protože se hvězdy ve slapovém chvostu pohybují společně, astronomové je mohou použit k určení gravitační síly u galaxie v Andromedě,“ řekl Fardal. Gilbertovou nově objevený slapový chvost a měření rychlostí v dalších „spřízněných“ slapových chvostech, poskytne nezbytná data k určení, kolik temné hmoty je v Andromedě a jak je rozložena.

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »