Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Srážka komet v srdci mlhoviny Helix

Srážka komet v srdci mlhoviny Helix

Snímek mlhoviny Helix, který pořídil Spitzer Space Telescope.
Snímek mlhoviny Helix, který pořídil Spitzer Space Telescope.
Ke vzájemné srážce komet došlo v blízkosti „mrtvé“ hvězdy, což vedlo k uvolnění velkého množství prachu do jejího okolí. Vyplývá to z nových pozorování, uskutečněných pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA), který provádí sledování vesmíru v oboru infračerveného záření. Tato hvězda, která již ukončila svůj aktivní život, se nachází v centru snad nejčastěji fotografované mlhoviny Helix, svítícího oblaku plynů, který má podobu tajemného obřího oka.

„Byli jsme překvapeni zjištěním tak velkého množství prachu v okolí hvězdy,“ říká Dr. Kate Su (University of Arizona, Tucson), vedoucí skupiny astronomů, která připravuje článek s výsledky výzkumu, jež se objeví 1. 3. 2007 v časopise Astrophysical Journal Letters. „Pozorovaný prach musí pocházet z komet, které přežily zánik své mateřské hvězdy.“

Senzační nový pohled družice Spitzer ukazuje mlhovinu Helix v nepravých barvách, přiřazených infračervenému záření. Zaprášená mrtvá hvězda se jeví jako bod uprostřed mlhoviny, podobný červené pupile (zornici) v obrovském zeleném oku.

Mlhovina Helix je od Země vzdálená 700 světelných let a nachází se v souhvězdí Aquarius (Vodnář). Její vznik je spojen se závěrečným stadiem hvězdy, podobné našemu Slunci, která odhodila svůj „šat“, tj. vnější vrstvy atmosféry. Důsledkem bylo obnažení žhavého jádra mrtvé hvězdy, které označujeme termínem bílý trpaslík. Jeho záření zahřívá odvržený materiál, což způsobuje jeho fluorescenční záření v jasných barvách. Tato kosmická krasavice, označovaná jako planetární mlhovina, však nebude existovat dlouho. Přibližně za 10 000 let její zářivá oblaka vyblednou, opustí chladnoucího bílého trpaslíka a rozplynou se v okolním prostředí.

Astronomové již dlouho studují bílého trpaslíka v centru mlhoviny Helix, avšak nikdo zatím nedetekoval žádný prach v jeho blízkosti. Teprve Spitzer – astronomická družice pracující v oboru infračerveného záření – byla schopna zaregistrovat tepelné záření prachového disku v okolí pozůstatku hvězdy, který ji obklopuje ve vzdálenosti 35 až 150 AU (1 AU – astronomická - jednotka odpovídá vzdálenosti Země od Slunce, tj. přibližně 150 miliónů km).

Nejprve byli astronomové doslova šokováni přítomností prachu. Když hvězda dospěje do svého závěrečného stadia vývoje, odhodí svoje vnější vrstvy a prach, přítomný v jejím okolí, je současně odfouknut do vzdáleného okolí. Tým astronomů v té době získal mnohem podrobnější data, která znovu potvrdila přítomnost prachového disku.

Odkud tento prach pochází? Podle astronomů byl nejspíše nedávno vytvořen při vzájemných srážkách komet ve vnější oblasti systému bílého trpaslíka. Před několika milióny roků, ještě než se hvězda stala bílým trpaslíkem, když „žila“ plným životem jako naše Slunce, její komety, a možná i planety, obíhaly kolem hvězdy po stabilních oběžných drahách. Avšak když hvězda přešla do závěrečného stadia vývoje, případné vnitřní planety a další objekty v blízkosti hvězdy se vypařily nebo byly pohlceny rozpínající se hvězdou. Vnější planety, planetky a komety, se mohly vzdálit od hvězdy a přejít na nové oběžné dráhy.

Naši vlastní Sluneční soustavu očekává podobná změna přibližně za 5 miliard roků. Podobně jako mlhovina Helix, bude kolem zaniklého Slunce jiskřit barvami vytvořená mlhovina. Kolem Slunce, ze kterého se stane bílý trpaslík, bude obíhat skupina přeživších vnějších planet a komet.

Spitzer tak ještě před tím podal svědectví o takovýchto kometách, které mohou přežít v okolí zaniklé hvězdy. V lednu letošního roku astronomové informovali o objevu prachového disku kolem bílého trpaslíka, nacházejícího se mnohem blíže, ve vzdálenosti pouhých 0,005 až 0,03 AU pomocí dalekohledu Spitzer. Vysvětlením bylo vypaření planetky, která se přiblížila do těsné blízkosti ještě horkého bílého trpaslíka (viz článek Bílý trpaslík naznačuje osud Sluneční soustavy).

Údaje z kosmického dalekohledu Spitzer mohou také pomoci vysvětlit záhadu mlhoviny Helix, obklopující bílého trpaslíka. Dřívější pozorování pomocí německé rentgenové družice a družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory napovídají, že bílý trpaslík produkuje velmi energetické rentgenové záření. Zatímco bílý trpaslík je velice horký (přibližně 110 000 K), není to teplota dostačující k produkci rentgenového záření. Astronomové si myslí, že zde může docházet k akreci (k nabalování) materiálu z neviditelného průvodce. Jednalo by se tak o dvojhvězdu.

Avšak pozorování pomocí kosmického dalekohledu Spitzer nabízí alternativní vysvětlení. Materiál z nově objeveného disku kolem bílého trpaslíka může padat na jeho povrch, což vede k postupnému uvolňování rentgenového záření. Nevyřešená záhada rentgenového záření o vysokých energiích může být vyřešena díky pozorováním v oboru infračerveného záření.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »