Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87
Adam Denko Vytisknout článek

Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87

Vygenerovaná fotografie supermasivní černé díry v centru eliptické galaxie M87 lehce rozmazaná na rozlišení EHT.
Autor: Lia Medeiros

Fotografii mlhavé oranžové americké koblihy, respektive supermasivní černé díry v centru eliptické galaxie M87 v souhvězdí Panny (Virgo), zná téměř celý svět. Globální projekt Event Horizon Telescope (EHT) založený na mezinárodní spolupráci ji zveřejnil již před čtyřmi lety v roce 2019. Nedávno však astronomové odhalili nový pohled vytvořený neuronovou sítí na základě dat z EHT. 


Mnoho lidí rozmazaný snímek tolik nenadchl, musíme si však uvědomit, o jak malou část oblohy se jedná. Je totiž zhruba ekvivalentní velikosti tenisového míčku na lunárním povrchu pozorovaném ze Země. EHT je virtuální anténou o velikosti naší planety tvořenou několika radioteleskopy rozmístěnými po celém světě. Pokrýt celý povrch Země radioteleskopy samozřejmě nelze, a proto vznikají nedostatky dat, což mimo jiné může za mlhavou fotografii.  

Porovnání snímků M87* bez a s použitím PRIMO. Autor: Lia Medeiros
Porovnání snímků M87* bez a s použitím PRIMO.
Autor: Lia Medeiros
Nedostatky astronomové dopočítali využitím strojového učení, nového algoritmu PRIMO, čímž poprvé získali ten pravý detail, který by zachytila anténa o průměru Země. Neuronová síť se učila přesně analyzovat na datasetu složeného ze 30 000 simulovaných fotografií akrečního disku; soustředila se přitom na časté vzory v jeho struktuře (simulace na trénování lze vidět ve videu níže). Astronomové nyní použili PRIMO na dopočítání chybějících dat na základě těch získaných EHT v roce 2017. Vyšel značně ostřejší snímek. Obzvlášť výraznější je na něm samotná černá díra.

Díky vygenerovanému snímku by astronomové mohli přesněji určit hmotnost černé díry M87* a další její parametry. Neuronovou síť PRIMO lze také využít i na jiné objekty pozorované EHT, např. 7,5 miliardy světelných let vzdálený kvasar NRAO 530 nebo veledíru v centru Mléčné dráhy, Sagittarius A*. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] Event Horizon Telescope
[3] The Astrophysical Journal Letters



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Panna, EHT, M87*, Černá díra


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »