Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tři galaxie a kosmické tango

Tři galaxie a kosmické tango

NGC6769-71.jpg
Tato soustava tří galaxií (viz obrázek) je označována jako galaktický triplet NGC 6769-71 (což značí, že se skládá ze tří galaxií NGC 6769, NGC 6770 a NGC 6771). Nacházejí se na jižní obloze v souhvězdí Páva. Od Země je dělí vzdálenost 190 miliónů světelných let. Snímek byl pořízen 1. 4. 2004. V tento den se slavilo 5. výročí uvedení do provozu dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO. Fotografie byla pořízena pomocí spektrografu VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), který je umístěn na dalekohledu Melipal s objektivem o průměru 8,2 m. Dalekohled se nachází na Paranal Observatory (Chile).

Horní dvě galaxie mají katalogová označení NGC 6770 (vlevo) a NGC 6769 (vpravo). Jedná se téměř o "dvojčata" pokud se týká velikosti a jasnosti. Třetí galaxie NGC 6771 (na snímku dole) je asi 2krát slabší než její sousedky, ale pokud se týká rozměrů, je pouze o něco menší. Všechny tři galaxie mají poměrně jasná jádra, v nichž jsou soustředěny starší červené hvězdy. Spodní galaxie má "krabicový" tvar a patří mezi vzácné řídce se vyskytující hvězdné soustavy.

U galaxie NGC 6769 jsou dobře zřetelná spirální ramena. Galaxie NGC 6770 zase "vyniká" dvěma základními spirálními rameny, z nichž jedno je téměř přímé. Směřuje směrem k vnějšímu disku sousední galaxie NGC 6769. Galaxie NGC 6770 je také nápadná přítomností dvou rovnoběžných tmavých pásů a slabě viditelným obloukem, protaženým ve směru ke spodní galaxii.

Tvary galaxií jsou navzájem "poznamenány" silným gravitačním polem. Pozorovatelný je slabý most mezi galaxiemi NGC 6769 a 6771, tvořený hvězdami a velkým množstvím prachu. Vzájemné gravitační ovlivňování vede k enormní tvorbě nových hvězd. To se projevuje na snímku modrými oblastmi především ve spirálních ramenech. Všechny tři galaxie se od nás vzdalují. NGC 6769 a NGC 6770 rychlostí 3 800 km/s, galaxie NGC 6771 "pádí" poněkud rychleji rychlostí 4 200 km/s.

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Aktuální rozložení skvrn na Slunci.

Další informace »