Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tři galaxie a kosmické tango

Tři galaxie a kosmické tango

NGC6769-71.jpg
Tato soustava tří galaxií (viz obrázek) je označována jako galaktický triplet NGC 6769-71 (což značí, že se skládá ze tří galaxií NGC 6769, NGC 6770 a NGC 6771). Nacházejí se na jižní obloze v souhvězdí Páva. Od Země je dělí vzdálenost 190 miliónů světelných let. Snímek byl pořízen 1. 4. 2004. V tento den se slavilo 5. výročí uvedení do provozu dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO. Fotografie byla pořízena pomocí spektrografu VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), který je umístěn na dalekohledu Melipal s objektivem o průměru 8,2 m. Dalekohled se nachází na Paranal Observatory (Chile).

Horní dvě galaxie mají katalogová označení NGC 6770 (vlevo) a NGC 6769 (vpravo). Jedná se téměř o "dvojčata" pokud se týká velikosti a jasnosti. Třetí galaxie NGC 6771 (na snímku dole) je asi 2krát slabší než její sousedky, ale pokud se týká rozměrů, je pouze o něco menší. Všechny tři galaxie mají poměrně jasná jádra, v nichž jsou soustředěny starší červené hvězdy. Spodní galaxie má "krabicový" tvar a patří mezi vzácné řídce se vyskytující hvězdné soustavy.

U galaxie NGC 6769 jsou dobře zřetelná spirální ramena. Galaxie NGC 6770 zase "vyniká" dvěma základními spirálními rameny, z nichž jedno je téměř přímé. Směřuje směrem k vnějšímu disku sousední galaxie NGC 6769. Galaxie NGC 6770 je také nápadná přítomností dvou rovnoběžných tmavých pásů a slabě viditelným obloukem, protaženým ve směru ke spodní galaxii.

Tvary galaxií jsou navzájem "poznamenány" silným gravitačním polem. Pozorovatelný je slabý most mezi galaxiemi NGC 6769 a 6771, tvořený hvězdami a velkým množstvím prachu. Vzájemné gravitační ovlivňování vede k enormní tvorbě nových hvězd. To se projevuje na snímku modrými oblastmi především ve spirálních ramenech. Všechny tři galaxie se od nás vzdalují. NGC 6769 a NGC 6770 rychlostí 3 800 km/s, galaxie NGC 6771 "pádí" poněkud rychleji rychlostí 4 200 km/s.

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 A6 (Lemmon)

Kometa nad Svatým kopečkem v Mikulově.

Další informace »