Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tři galaxie a kosmické tango

Tři galaxie a kosmické tango

NGC6769-71.jpg
Tato soustava tří galaxií (viz obrázek) je označována jako galaktický triplet NGC 6769-71 (což značí, že se skládá ze tří galaxií NGC 6769, NGC 6770 a NGC 6771). Nacházejí se na jižní obloze v souhvězdí Páva. Od Země je dělí vzdálenost 190 miliónů světelných let. Snímek byl pořízen 1. 4. 2004. V tento den se slavilo 5. výročí uvedení do provozu dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO. Fotografie byla pořízena pomocí spektrografu VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), který je umístěn na dalekohledu Melipal s objektivem o průměru 8,2 m. Dalekohled se nachází na Paranal Observatory (Chile).

Horní dvě galaxie mají katalogová označení NGC 6770 (vlevo) a NGC 6769 (vpravo). Jedná se téměř o "dvojčata" pokud se týká velikosti a jasnosti. Třetí galaxie NGC 6771 (na snímku dole) je asi 2krát slabší než její sousedky, ale pokud se týká rozměrů, je pouze o něco menší. Všechny tři galaxie mají poměrně jasná jádra, v nichž jsou soustředěny starší červené hvězdy. Spodní galaxie má "krabicový" tvar a patří mezi vzácné řídce se vyskytující hvězdné soustavy.

U galaxie NGC 6769 jsou dobře zřetelná spirální ramena. Galaxie NGC 6770 zase "vyniká" dvěma základními spirálními rameny, z nichž jedno je téměř přímé. Směřuje směrem k vnějšímu disku sousední galaxie NGC 6769. Galaxie NGC 6770 je také nápadná přítomností dvou rovnoběžných tmavých pásů a slabě viditelným obloukem, protaženým ve směru ke spodní galaxii.

Tvary galaxií jsou navzájem "poznamenány" silným gravitačním polem. Pozorovatelný je slabý most mezi galaxiemi NGC 6769 a 6771, tvořený hvězdami a velkým množstvím prachu. Vzájemné gravitační ovlivňování vede k enormní tvorbě nových hvězd. To se projevuje na snímku modrými oblastmi především ve spirálních ramenech. Všechny tři galaxie se od nás vzdalují. NGC 6769 a NGC 6770 rychlostí 3 800 km/s, galaxie NGC 6771 "pádí" poněkud rychleji rychlostí 4 200 km/s.

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »