Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tři galaxie a kosmické tango

Tři galaxie a kosmické tango

NGC6769-71.jpg
Tato soustava tří galaxií (viz obrázek) je označována jako galaktický triplet NGC 6769-71 (což značí, že se skládá ze tří galaxií NGC 6769, NGC 6770 a NGC 6771). Nacházejí se na jižní obloze v souhvězdí Páva. Od Země je dělí vzdálenost 190 miliónů světelných let. Snímek byl pořízen 1. 4. 2004. V tento den se slavilo 5. výročí uvedení do provozu dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO. Fotografie byla pořízena pomocí spektrografu VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), který je umístěn na dalekohledu Melipal s objektivem o průměru 8,2 m. Dalekohled se nachází na Paranal Observatory (Chile).

Horní dvě galaxie mají katalogová označení NGC 6770 (vlevo) a NGC 6769 (vpravo). Jedná se téměř o "dvojčata" pokud se týká velikosti a jasnosti. Třetí galaxie NGC 6771 (na snímku dole) je asi 2krát slabší než její sousedky, ale pokud se týká rozměrů, je pouze o něco menší. Všechny tři galaxie mají poměrně jasná jádra, v nichž jsou soustředěny starší červené hvězdy. Spodní galaxie má "krabicový" tvar a patří mezi vzácné řídce se vyskytující hvězdné soustavy.

U galaxie NGC 6769 jsou dobře zřetelná spirální ramena. Galaxie NGC 6770 zase "vyniká" dvěma základními spirálními rameny, z nichž jedno je téměř přímé. Směřuje směrem k vnějšímu disku sousední galaxie NGC 6769. Galaxie NGC 6770 je také nápadná přítomností dvou rovnoběžných tmavých pásů a slabě viditelným obloukem, protaženým ve směru ke spodní galaxii.

Tvary galaxií jsou navzájem "poznamenány" silným gravitačním polem. Pozorovatelný je slabý most mezi galaxiemi NGC 6769 a 6771, tvořený hvězdami a velkým množstvím prachu. Vzájemné gravitační ovlivňování vede k enormní tvorbě nových hvězd. To se projevuje na snímku modrými oblastmi především ve spirálních ramenech. Všechny tři galaxie se od nás vzdalují. NGC 6769 a NGC 6770 rychlostí 3 800 km/s, galaxie NGC 6771 "pádí" poněkud rychleji rychlostí 4 200 km/s.

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Plejády

Vteřinová momentka Měsíce poblíž Plejád. Výsledek je proti originálu 2x zmenšený.

Další informace »