Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tři galaxie a kosmické tango

Tři galaxie a kosmické tango

NGC6769-71.jpg
Tato soustava tří galaxií (viz obrázek) je označována jako galaktický triplet NGC 6769-71 (což značí, že se skládá ze tří galaxií NGC 6769, NGC 6770 a NGC 6771). Nacházejí se na jižní obloze v souhvězdí Páva. Od Země je dělí vzdálenost 190 miliónů světelných let. Snímek byl pořízen 1. 4. 2004. V tento den se slavilo 5. výročí uvedení do provozu dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO. Fotografie byla pořízena pomocí spektrografu VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), který je umístěn na dalekohledu Melipal s objektivem o průměru 8,2 m. Dalekohled se nachází na Paranal Observatory (Chile).

Horní dvě galaxie mají katalogová označení NGC 6770 (vlevo) a NGC 6769 (vpravo). Jedná se téměř o "dvojčata" pokud se týká velikosti a jasnosti. Třetí galaxie NGC 6771 (na snímku dole) je asi 2krát slabší než její sousedky, ale pokud se týká rozměrů, je pouze o něco menší. Všechny tři galaxie mají poměrně jasná jádra, v nichž jsou soustředěny starší červené hvězdy. Spodní galaxie má "krabicový" tvar a patří mezi vzácné řídce se vyskytující hvězdné soustavy.

U galaxie NGC 6769 jsou dobře zřetelná spirální ramena. Galaxie NGC 6770 zase "vyniká" dvěma základními spirálními rameny, z nichž jedno je téměř přímé. Směřuje směrem k vnějšímu disku sousední galaxie NGC 6769. Galaxie NGC 6770 je také nápadná přítomností dvou rovnoběžných tmavých pásů a slabě viditelným obloukem, protaženým ve směru ke spodní galaxii.

Tvary galaxií jsou navzájem "poznamenány" silným gravitačním polem. Pozorovatelný je slabý most mezi galaxiemi NGC 6769 a 6771, tvořený hvězdami a velkým množstvím prachu. Vzájemné gravitační ovlivňování vede k enormní tvorbě nových hvězd. To se projevuje na snímku modrými oblastmi především ve spirálních ramenech. Všechny tři galaxie se od nás vzdalují. NGC 6769 a NGC 6770 rychlostí 3 800 km/s, galaxie NGC 6771 "pádí" poněkud rychleji rychlostí 4 200 km/s.

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »