Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Trpasličí galaxie je mnohem starší

Trpasličí galaxie je mnohem starší

i_zwicky18.jpg
Pravdu o trpasličí galaxii I Zwicky 18 zjistili astronomové na základě pozorování HST. Dlouho ji považovali za jednu z nejmladších galaxií ve vesmíru. Ve skutečnosti je mnohem starší a vzdálenější než se dosud myslelo.

Pozorování I Zwicky 18 na Palomarské observatoři někdy před 40 lety ukázala, že se jedná o jednu z nejmladších galaxií v blízkém vesmíru. Podle tehdejších studií galaxie vznikla až miliardy let po galaktických sousedech (jako naše Mléčná dráha). Objev byl pro astronomy velmi důležitý, protože by mohli detailně studovat tak mladou a tak blízkou galaxii; doposud se něco takového dalo pozorovat pouze ve velkých vzdálenostech, kdy byl vesmír mnohem mladší.

Ale nová data z Hubbla tuto možnost odmítla. Dalekohled našel uvnitř této galaxie slabší, starší červené hvězdy, což naznačuje, že se tyto hvězdy začaly formovat nejméně před 1 miliardou let, ale možná i před 10 miliardami let. Galaxie pravděpodobně vznikala ve stejné době jako většina jiných galaxií.

Spektroskopická pozorování pozemními dalekohledy ukázala, že I Zwicky 18 je složena převážně z vodíku a helia, které se vytvořily při Velkém třesku. Jinými slovy, uvnitř hvězd se nevytvořilo stejné množství těžších prvků, jaké pozorujeme u jiných blízkých galaxiích. Prvotní složení galaxie naznačuje, že proces formování hvězd byl mnohem nižší než u jiných galaxií podobného stáří. Galaxii studovala většina dalekohledů NASA, včetně infračerveného Spitzera (Spitzer Space Telescope), rentgenové Chandry (Chandra X-ray Observatory) a ultrafialového spektroskopu FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer). Přesto stále zůstává záhadou, proč se v minulosti ve I Zwicky 18 vytvořilo tak málo hvězd a proč se v ní tvoří tak málo hvězd i nyní.

Nová data z Hubbla také ukázala, že I Zwicky 18 leží ve vzdálenosti 59 miliónů sv.l. od Země, téměř o 10 miliónů sv.l. dál než se dříve myslelo. Ale v extragalaktických měřítcích je to stále ještě na „našem vlastním dvorku“. Podle původních předpokladů leží galaxie dále, proto měli astronomové až dosud potíže s odhalováním starších, slabších hvězd uvnitř této galaxie. Ve skutečnosti jsou slabé, staré hvězdy v I Zwicky 18 téměř na hranici Hubbleovy citlivosti a rozlišení.

Astronomka Alessandra Aloisi (European Space Agency/Space Telescope Science Institute) a její tým určili novou vzdálenost podle pozorování proměnných hvězd uvnitř I Zwicky 18. Hmotné proměnné hvězdy, nazývané Cefeidy, mají zcela pravidelnou periodu světelných změn. Doba jejich pulsací přímo souvisí s jejich jasností (absolutní hvězdnou velikostí). Srovnáním absolutní jasnosti s jejich pozorovanou jasností lze přesně určit jejich vzdálenost. Aby astronomové mohli určit vzdálenost galaxie, Aloisiin tým napozoroval jasnost 3 Cefeid uvnitř I Zwicky 18 a porovnal je s absolutními jasnostmi z teoretických modelů, které byly vypočítané přesně pro I Zwicky 18 s malý obsahem těžších prvků. Vzdálenost Cefeid byla také potvrzená další metodu určování vzdálenosti - pozorováním jasnosti nejjasnějších červených hvězd v charakteristické fázi vývoje, tzv. fázi rudého veleobra.

Cefeidy se studují již desetiletí, ale toto je poprvé, co byly objeveny proměnné hvězdy s tak malým obsahem těžkých prvků. Tento objev může poskytnout nový pohled na vlastnosti proměnných hvězd.

Obrázek: I Zwicky 18
Rozpínající se vlákna zářivého mezihvězdného plynu (modrá) obklopují dvě jasné oblasti, v nichž vznikají hvězdy. Hubble uvnitř „mladě vypadající“ galaxie našel slabé, starší hvězdy (červené kroužky). Kredit: NASA, ESA, and A. Aloisi (European Space Agency and Space Telescope Science Institute)

Další obrázky: www.esa.int/esaSC/SEM1XMAMS7F_index_0.html

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »