Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Unášení prostoročasu rotujícím tělesem potvrzeno!

Unášení prostoročasu rotujícím tělesem potvrzeno!

Mapa byla vypracována na základi údaju z družic GRACE. Vpravo dole fotografie družice LAGEOS.
Mapa byla vypracována na základi údaju z družic GRACE. Vpravo dole fotografie družice LAGEOS.
Mezinárodní tým odborníků, složený z pracovníků NASA a amerických a italských univerzit, získala nedávno přímé důkazy, svědčící pro existenci jednoho z důsledků Einsteinovy teorie relativity - unášení prostoročasu rotující Zemí. Vědci ukončili dlouhodobou analýzu změn dráhy dvou geodynamických družic LAGEOS I a LAGEOS II, které byly na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěny v letech 1976 a 1992.

Jedná se o kompaktní tělesa kulového tvaru (hmotnost kolem 400 kg), na povrchu opatřená velkým počtem koutových odražečů. Tyto pasívní družice odrážejí laserové paprsky, vysílané ze Země, díky čemuž je možno s velkou přesností určovat okamžité polohy a vzdálenosti a následně vypočítat případné změny dráhy družice. Družice obíhají kolem Země ve vzdálenosti téměř 6 000 km od jejího povrchu. Zpracováním dat za posledních 11 let vědci zjistili, že se dráha družic "posouvala" o 2 m za jeden rok ve směru rotace Země.

Zjištěné stáčení drah obou družic na 99 % souhlasí s hodnotami, které předpovídá teorie relativity. Aby byly takovéto výpočty možné, potřebovali mít vědci k dispozici velice přesnou mapu gravitačního pole Země, které zdaleka není rovnoměrné. Existují v něm oblasti s vyšší či nižší intenzitou. Model gravitačního pole Země se podařilo vědcům získat teprve nedávno pomocí několika družic, určených právě k takovémuto účelu, například pomocí dvojice družic GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment), které byly vypuštěny 17. 3. 2002.

V dubnu 2004 byla po mnoha odkladech vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země americká družice Gravity Probe-B, která bude schopna efekt unášení prostoročasu změřit s mnohonásobně větší přesností.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 6. 6. 2026

10P/Tempel 2 6. 6. 2026 2:12-2:57 SELČ, 23×2 min, WO FLT98/618 v ohnisku 510 mm, ASI294MC Pro, ořez na asi čtvrtinu pole

Další informace »