Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali

Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali

Je možné, že vesmír je starší, než jsme si dříve mysleli. Vyplývá to z rozboru rentgenového záření kvasaru APM 8279+5255 s rudým posuvem z = 3.91 odpovídajícího vzdálenosti 13,5 miliardy světelných let. Ukazuje se, že obsahuje více kovů, než odpovídá mládí, v jakém jej pozorujeme.

Astronomové G. Hasinger, N. Schartel a S. Komossa zpracovávající data z rentgenového satelitu ESA XMM-Newton objevili u kvasaru APM 8279+5255 vysokou koncentraci železa (uvádí se poměrným zastoupením Fe/O), dokonce vyšší než má Slunce. Zmíněný kvasar patří mezi nejzářivější pozorované objekty a hodnotou svého rudého posuvu z = 3.91 se řadí i k nejvzdálenějším. Z toho vyplývá, že v něm pozorujeme objekt existující velmi krátce po vzniku vesmíru, jehož současné stáří se odhaduje na 13 až 14 miliard let.

Podle současných teorií se původní hmota vesmíru skládala jen z vodíku, helia a lehké příměsi lithia. Všechny těžší prvky vznikly nukleogenezí v nitrech prvních generací hvězd a byly rozmetány výbuchy supernov do okolního vesmíru. Tím obohatily původní plynná vodíková mračna o těžší prvky, jako jsou uhlík, kyslík, dusík, kovy, atd. Tento proces přitom trvá miliardy let. Naše Slunce vzniklo před 5ti miliardami let a přesto je hustota kovů v látce kvazaru APM 8279+5255 až třikrát větší.

kvasar_APM_8279plus5255.gif
Podle týmu pracovníků z Institutu Maxe Planka v Německu je nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto paradoxu možnost, že vesmír je mnohem starší, než se předpokládá. Další možností je existence zatím neobjevených objektů v raném vesmíru, které by fungovaly jako "továrny na železo" nějakým neznámým fyzikálním procesem.

Zdroj: CNN z 10. 7. 2002 a Astrophysical Journal Letters z 10.7. 2002




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »