Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali

Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali

Je možné, že vesmír je starší, než jsme si dříve mysleli. Vyplývá to z rozboru rentgenového záření kvasaru APM 8279+5255 s rudým posuvem z = 3.91 odpovídajícího vzdálenosti 13,5 miliardy světelných let. Ukazuje se, že obsahuje více kovů, než odpovídá mládí, v jakém jej pozorujeme.

Astronomové G. Hasinger, N. Schartel a S. Komossa zpracovávající data z rentgenového satelitu ESA XMM-Newton objevili u kvasaru APM 8279+5255 vysokou koncentraci železa (uvádí se poměrným zastoupením Fe/O), dokonce vyšší než má Slunce. Zmíněný kvasar patří mezi nejzářivější pozorované objekty a hodnotou svého rudého posuvu z = 3.91 se řadí i k nejvzdálenějším. Z toho vyplývá, že v něm pozorujeme objekt existující velmi krátce po vzniku vesmíru, jehož současné stáří se odhaduje na 13 až 14 miliard let.

Podle současných teorií se původní hmota vesmíru skládala jen z vodíku, helia a lehké příměsi lithia. Všechny těžší prvky vznikly nukleogenezí v nitrech prvních generací hvězd a byly rozmetány výbuchy supernov do okolního vesmíru. Tím obohatily původní plynná vodíková mračna o těžší prvky, jako jsou uhlík, kyslík, dusík, kovy, atd. Tento proces přitom trvá miliardy let. Naše Slunce vzniklo před 5ti miliardami let a přesto je hustota kovů v látce kvazaru APM 8279+5255 až třikrát větší.

kvasar_APM_8279plus5255.gif
Podle týmu pracovníků z Institutu Maxe Planka v Německu je nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto paradoxu možnost, že vesmír je mnohem starší, než se předpokládá. Další možností je existence zatím neobjevených objektů v raném vesmíru, které by fungovaly jako "továrny na železo" nějakým neznámým fyzikálním procesem.

Zdroj: CNN z 10. 7. 2002 a Astrophysical Journal Letters z 10.7. 2002




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



9. vesmírný týden 2020

9. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 2. do 1. 3. 2020. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a také některé komety. Ráno je vidět nejlépe Mars, ale vylézá také Jupiter a Saturn. Česká firma S.A.B. Aerospace dokončila přípravy vypouštěcího zařízení – dispenzeru – družic, určeného pro raketu Vega. Před 200 lety se narodil americký astronom, objevitel komet, Lewis A. Swift.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

B150 - Mořský koník

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner   „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 42 - Orión

Asi najkrajší objekt na oblohe...

Další informace »