Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali

Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali

Je možné, že vesmír je starší, než jsme si dříve mysleli. Vyplývá to z rozboru rentgenového záření kvasaru APM 8279+5255 s rudým posuvem z = 3.91 odpovídajícího vzdálenosti 13,5 miliardy světelných let. Ukazuje se, že obsahuje více kovů, než odpovídá mládí, v jakém jej pozorujeme.

Astronomové G. Hasinger, N. Schartel a S. Komossa zpracovávající data z rentgenového satelitu ESA XMM-Newton objevili u kvasaru APM 8279+5255 vysokou koncentraci železa (uvádí se poměrným zastoupením Fe/O), dokonce vyšší než má Slunce. Zmíněný kvasar patří mezi nejzářivější pozorované objekty a hodnotou svého rudého posuvu z = 3.91 se řadí i k nejvzdálenějším. Z toho vyplývá, že v něm pozorujeme objekt existující velmi krátce po vzniku vesmíru, jehož současné stáří se odhaduje na 13 až 14 miliard let.

Podle současných teorií se původní hmota vesmíru skládala jen z vodíku, helia a lehké příměsi lithia. Všechny těžší prvky vznikly nukleogenezí v nitrech prvních generací hvězd a byly rozmetány výbuchy supernov do okolního vesmíru. Tím obohatily původní plynná vodíková mračna o těžší prvky, jako jsou uhlík, kyslík, dusík, kovy, atd. Tento proces přitom trvá miliardy let. Naše Slunce vzniklo před 5ti miliardami let a přesto je hustota kovů v látce kvazaru APM 8279+5255 až třikrát větší.

kvasar_APM_8279plus5255.gif
Podle týmu pracovníků z Institutu Maxe Planka v Německu je nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto paradoxu možnost, že vesmír je mnohem starší, než se předpokládá. Další možností je existence zatím neobjevených objektů v raném vesmíru, které by fungovaly jako "továrny na železo" nějakým neznámým fyzikálním procesem.

Zdroj: CNN z 10. 7. 2002 a Astrophysical Journal Letters z 10.7. 2002




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »