Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali
Je možné, že vesmír je starší, než jsme si dříve mysleli. Vyplývá to z rozboru rentgenového záření kvasaru APM 8279+5255 s rudým posuvem z = 3.91 odpovídajícího vzdálenosti 13,5 miliardy světelných let. Ukazuje se, že obsahuje více kovů, než odpovídá mládí, v jakém jej pozorujeme.
Astronomové G. Hasinger, N. Schartel a S. Komossa zpracovávající data z rentgenového satelitu ESA XMM-Newton objevili u kvasaru APM 8279+5255 vysokou koncentraci železa (uvádí se poměrným zastoupením Fe/O), dokonce vyšší než má Slunce. Zmíněný kvasar patří mezi nejzářivější pozorované objekty a hodnotou svého rudého posuvu z = 3.91 se řadí i k nejvzdálenějším. Z toho vyplývá, že v něm pozorujeme objekt existující velmi krátce po vzniku vesmíru, jehož současné stáří se odhaduje na 13 až 14 miliard let.
Podle současných teorií se původní hmota vesmíru skládala jen z vodíku, helia a lehké příměsi lithia. Všechny těžší prvky vznikly nukleogenezí v nitrech prvních generací hvězd a byly rozmetány výbuchy supernov do okolního vesmíru. Tím obohatily původní plynná vodíková mračna o těžší prvky, jako jsou uhlík, kyslík, dusík, kovy, atd. Tento proces přitom trvá miliardy let. Naše Slunce vzniklo před 5ti miliardami let a přesto je hustota kovů v látce kvazaru APM 8279+5255 až třikrát větší.
Zdroj: CNN z 10. 7. 2002 a Astrophysical Journal Letters z 10.7. 2002
O autorovi
Luboš Brát
Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.
