Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhadná otevřená hvězdokupa v souhvězdí Lyry

Záhadná otevřená hvězdokupa v souhvězdí Lyry

Pohled do nitra hvězdokupy NGC 6791 pomocí kamery ACS.
Pohled do nitra hvězdokupy NGC 6791 pomocí kamery ACS.
Představte si troje hodiny ve vašem domě, které odbíjejí celou v různých časových okamžicích. Astronomové objevili obdobný ekvivalent tří nesynchronizovaných vesmírných "hodin" ve staré otevřené hvězdokupě NGC 6791. Tento problém může zásadně změnit astronomické metody určování stáří hvězdokup.

Astronomové použili Hubblův kosmický dalekohled HST ke studiu nejslabších hvězd otevřené hvězdokupy, přičemž odhalili tři různé skupiny odlišného stáří. Dvě z objevených populací jsou hvězdy, které již spotřebovaly "palivo" ve svém nitru - tzv. bílí trpaslíci. U jedné skupiny z těchto slabě zářících hvězd bylo stáří určeno na 6 miliard let, hvězdy druhé skupiny jsou staré 4 miliardy roků. Jejich stáří je zcela v rozporu se stářím "normálních" hvězd hvězdokupy NGC 6791, které bylo určeno na 8 miliard roků.

"Tento nesoulad ve stáří jednotlivých hvězd je velkým problémem, neboť hvězdy v otevřených hvězdokupách by měly mít podle současných představ stejné stáří. Vznikly ve stejném čase z jednoho velkého oblaku mezihvězdného prachu a plynu. Teď jsme opravdu bezradní a nevíme, co se zde stalo," říká astronom Luigi Bedin (Space Telescope Science Institute - STSI - in Baltimore, Maryland, USA).

Ivan King (University of Washington, Seatle), vedoucí výzkumného týmu říká: "Tento objev znamená, že zde existuje něco, co ovlivňuje vývoj bílých trpaslíků, o čemž zatím nevíme."

Po rozsáhlé analýze si členové výzkumného týmu uvědomili, že dvě skupiny bílých trpaslíků mohou vypadat zcela odlišně a přesto mohou být stejného stáří. Je docela možné, že mladě vypadající bílí trpaslíci se mohou ve skutečnosti skládat ze stejného typu hvězd, avšak tyto hvězdy jsou uspořádány do dvojic (binární systémy), kde obě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe - kolem společného těžiště. Protože vzdálenost hvězdokupy od Země je ohromná, astronomové pozorují tyto dvojhvězdy vždy jako samostatnou jasnou hvězdu.

"Jejich pozorovaná vyšší jasnost je tak dělá mladšími," doplňuje Maurizio Salaris (Liverpool John Moores University, Velká Británie), člen týmu astronomů.

Dvojhvězdné soustavy jsou rovněž charakteristickou součástí běžné populace hvězd hvězdokupy NGC 6791, a byly taktéž pozorovány v jiných otevřených hvězdokupách. Toto by však byl první případ, kdy by byly objeveny různé populace bílých trpaslíků v jedné hvězdokupě.

"Naše vysvětlení, že dvojhvězdy jsou příčinou jisté anomálie, je elegantním vyřešením zdánlivě nevysvětlitelné záhady," říká Giampaolo Piotto (University of Padova, Itálie).

Luigi Bedin se svými spolupracovníky jsou však toho názoru, že se musíme smířit s dvojím stářím hvězd: 8 miliard roků pro populaci obyčejných hvězd a 6 miliard roků pro bílé trpaslíky. Všechno, co potřebujeme, je objevit proces, který zpomaluje postupný vývoj bílých trpaslíků.

Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST analyzovala de facto rychlost chladnutí celé populace bílých trpaslíků v otevřené hvězdokupě NGC 6791 - od nejjasnějších po nejslabší. Většina hvězd ve hvězdokupách je příliš daleko a bílí trpaslíci jsou příliš slabí na to, abychom je mohli pozorovat pozemními dalekohledy. Pouze HST je schopen většinu z nich zkoumat.

Bílí trpaslíci jsou "doutnajícím popelem" hvězd podobných Slunci, které již přestaly produkovat energii pomocí termojaderných reakcí ve svém nitru - jejich termojaderné reakce již vyhasly. Jejich horké jádro, které z původní hvězdy zůstalo, bude svítit ještě miliardy let, postupně bude chladnout, až nakonec definitivně přestane zářit. Astronomové použili bílé trpaslíky ke spolehlivému určení stáří otevřené hvězdokupy, protože to jsou pozůstatky prvních hvězd ve hvězdokupě, které již vyčerpaly své termojaderné palivo.

Bílí trpaslíci, dožívající se vysokého věku, jsou považováni za spolehlivé milníky, protože chladnou předvídatelným způsobem - starší bílý trpaslík je chladnější - čímž vytvářejí zdánlivě dokonalé hodiny, které tikají téměř tak dlouho, dokud existují.

Hvězdokupa NGC 6791 je jednou z nejstarších a největších známých otevřených hvězdokup. Je přibližně 10krát větší než většina otevřených hvězdokup a obsahuje zhruba 10 000 hvězd. Na obloze se nachází v souhvězdí Lyry.

První výsledky pozorování byly publikovány 10. 5. 2008 v časopise The Astrophysical Journal a objasnění stáří pomocí dvojhvězd bylo publikováno v časopise The Astrophysical Journal Letters. Dalšími členy vědeckého týmu byli Santi Cassini (Collurania Astronomical Observatory, Itálie) a Jay Anderson (STSI).

Obrázek vlevo (v úvodu článku) představuje pohled na otevřenou hvězdokupu NGC 6791 pozemními dalekohledy. Od Země je vzdálena 13 300 světelných roků. Zelený obdélník vyznačuje část hvězdokupy, vyfotografované pomocí kamery ACS na palubě HST.

Hvězdné pole vpravo nahoře, vyfotografované pomocí HST, je plné hvězd, jejichž stáří bylo určeno na 8 miliard let. Přes hvězdné pole prosvítají dvě velmi vzdálené galaxie (vlevo nahoře).

Detailní snímek, pořízený kamerou ACS, odhalil velmi slabé bílé trpaslíky. Modré kotoučky představují teplejší bílé trpaslíky, jejichž stáří je 4 miliardy roků. Načervenalé tečky byly ztotožněny se studenějšími bílými trpaslíky, jejichž stáří bylo určeno na 6 miliard roků.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »