Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhadná otevřená hvězdokupa v souhvězdí Lyry

Záhadná otevřená hvězdokupa v souhvězdí Lyry

Pohled do nitra hvězdokupy NGC 6791 pomocí kamery ACS.
Pohled do nitra hvězdokupy NGC 6791 pomocí kamery ACS.
Představte si troje hodiny ve vašem domě, které odbíjejí celou v různých časových okamžicích. Astronomové objevili obdobný ekvivalent tří nesynchronizovaných vesmírných "hodin" ve staré otevřené hvězdokupě NGC 6791. Tento problém může zásadně změnit astronomické metody určování stáří hvězdokup.

Astronomové použili Hubblův kosmický dalekohled HST ke studiu nejslabších hvězd otevřené hvězdokupy, přičemž odhalili tři různé skupiny odlišného stáří. Dvě z objevených populací jsou hvězdy, které již spotřebovaly "palivo" ve svém nitru - tzv. bílí trpaslíci. U jedné skupiny z těchto slabě zářících hvězd bylo stáří určeno na 6 miliard let, hvězdy druhé skupiny jsou staré 4 miliardy roků. Jejich stáří je zcela v rozporu se stářím "normálních" hvězd hvězdokupy NGC 6791, které bylo určeno na 8 miliard roků.

"Tento nesoulad ve stáří jednotlivých hvězd je velkým problémem, neboť hvězdy v otevřených hvězdokupách by měly mít podle současných představ stejné stáří. Vznikly ve stejném čase z jednoho velkého oblaku mezihvězdného prachu a plynu. Teď jsme opravdu bezradní a nevíme, co se zde stalo," říká astronom Luigi Bedin (Space Telescope Science Institute - STSI - in Baltimore, Maryland, USA).

Ivan King (University of Washington, Seatle), vedoucí výzkumného týmu říká: "Tento objev znamená, že zde existuje něco, co ovlivňuje vývoj bílých trpaslíků, o čemž zatím nevíme."

Po rozsáhlé analýze si členové výzkumného týmu uvědomili, že dvě skupiny bílých trpaslíků mohou vypadat zcela odlišně a přesto mohou být stejného stáří. Je docela možné, že mladě vypadající bílí trpaslíci se mohou ve skutečnosti skládat ze stejného typu hvězd, avšak tyto hvězdy jsou uspořádány do dvojic (binární systémy), kde obě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe - kolem společného těžiště. Protože vzdálenost hvězdokupy od Země je ohromná, astronomové pozorují tyto dvojhvězdy vždy jako samostatnou jasnou hvězdu.

"Jejich pozorovaná vyšší jasnost je tak dělá mladšími," doplňuje Maurizio Salaris (Liverpool John Moores University, Velká Británie), člen týmu astronomů.

Dvojhvězdné soustavy jsou rovněž charakteristickou součástí běžné populace hvězd hvězdokupy NGC 6791, a byly taktéž pozorovány v jiných otevřených hvězdokupách. Toto by však byl první případ, kdy by byly objeveny různé populace bílých trpaslíků v jedné hvězdokupě.

"Naše vysvětlení, že dvojhvězdy jsou příčinou jisté anomálie, je elegantním vyřešením zdánlivě nevysvětlitelné záhady," říká Giampaolo Piotto (University of Padova, Itálie).

Luigi Bedin se svými spolupracovníky jsou však toho názoru, že se musíme smířit s dvojím stářím hvězd: 8 miliard roků pro populaci obyčejných hvězd a 6 miliard roků pro bílé trpaslíky. Všechno, co potřebujeme, je objevit proces, který zpomaluje postupný vývoj bílých trpaslíků.

Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST analyzovala de facto rychlost chladnutí celé populace bílých trpaslíků v otevřené hvězdokupě NGC 6791 - od nejjasnějších po nejslabší. Většina hvězd ve hvězdokupách je příliš daleko a bílí trpaslíci jsou příliš slabí na to, abychom je mohli pozorovat pozemními dalekohledy. Pouze HST je schopen většinu z nich zkoumat.

Bílí trpaslíci jsou "doutnajícím popelem" hvězd podobných Slunci, které již přestaly produkovat energii pomocí termojaderných reakcí ve svém nitru - jejich termojaderné reakce již vyhasly. Jejich horké jádro, které z původní hvězdy zůstalo, bude svítit ještě miliardy let, postupně bude chladnout, až nakonec definitivně přestane zářit. Astronomové použili bílé trpaslíky ke spolehlivému určení stáří otevřené hvězdokupy, protože to jsou pozůstatky prvních hvězd ve hvězdokupě, které již vyčerpaly své termojaderné palivo.

Bílí trpaslíci, dožívající se vysokého věku, jsou považováni za spolehlivé milníky, protože chladnou předvídatelným způsobem - starší bílý trpaslík je chladnější - čímž vytvářejí zdánlivě dokonalé hodiny, které tikají téměř tak dlouho, dokud existují.

Hvězdokupa NGC 6791 je jednou z nejstarších a největších známých otevřených hvězdokup. Je přibližně 10krát větší než většina otevřených hvězdokup a obsahuje zhruba 10 000 hvězd. Na obloze se nachází v souhvězdí Lyry.

První výsledky pozorování byly publikovány 10. 5. 2008 v časopise The Astrophysical Journal a objasnění stáří pomocí dvojhvězd bylo publikováno v časopise The Astrophysical Journal Letters. Dalšími členy vědeckého týmu byli Santi Cassini (Collurania Astronomical Observatory, Itálie) a Jay Anderson (STSI).

Obrázek vlevo (v úvodu článku) představuje pohled na otevřenou hvězdokupu NGC 6791 pozemními dalekohledy. Od Země je vzdálena 13 300 světelných roků. Zelený obdélník vyznačuje část hvězdokupy, vyfotografované pomocí kamery ACS na palubě HST.

Hvězdné pole vpravo nahoře, vyfotografované pomocí HST, je plné hvězd, jejichž stáří bylo určeno na 8 miliard let. Přes hvězdné pole prosvítají dvě velmi vzdálené galaxie (vlevo nahoře).

Detailní snímek, pořízený kamerou ACS, odhalil velmi slabé bílé trpaslíky. Modré kotoučky představují teplejší bílé trpaslíky, jejichž stáří je 4 miliardy roků. Načervenalé tečky byly ztotožněny se studenějšími bílými trpaslíky, jejichž stáří bylo určeno na 6 miliard roků.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »