Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhadný plyn v centru naší Galaxie

Záhadný plyn v centru naší Galaxie

chandra.jpg
Astronomická družice Chandra (start 23. 7. 1999), která detekuje vesmírné zdroje rentgenového záření, se zaměřila mj. na sledování centrální oblasti naší Galaxie. Pozorování trvalo nepřetržitě 170 hodin. Výsledkem experimentu je důkaz existence obrovského oblaku mimořádně horkého plynu v centru Mléčné dráhy.

Chandra-x-ray.jpg
Publikovaná fotografie vznikla složením více než deseti snímků, které družice Chandra pořídila. Průměr studované oblasti dosahuje 130 světelných let. Červenému světlu odpovídají oblasti vyzařující rentgenové záření o nízké energii, zelené barvě odpovídá střední oblast rentgenového spektra a modrá barva představuje oblasti rentgenového záření o vysokých energiích. Je třeba říci, že se podařilo - vzhledem k mimořádné rozlišovací schopnosti družice Chandra - objevit nejen záření mimořádně žhavého plynu, ale také rozlišit 2357 bodových zdrojů rentgenového záření: neutronové hvězdy, černé díry, bílé trpaslíky, hvězdy nacházející se před oblakem žhavého plynu, vzdálené galaxie apod.

Studium pořízených spekter uvedené oblasti naší Galaxie ukázalo, že se zde nachází vnitřní nepravidelný oblak plynu, jehož teplota dosahuje 10 miliónů stupňů, který je obklopen oblakem ještě žhavějšího plynu o teplotě 100 miliónů stupňů. Mohutná gravitace všech známých objektů v centru Galaxie, tj. hvězd a supermasívní černé díry, nebyla doposud schopna přetáhnout tento oblak do středu naší Galaxie. Podle výpočtů by takovýto proces probíhal pouze 10 000 roků. Stáří Mléčné dráhy se přitom odhaduje na 10 miliard roků.

To znamená, že se plyn v tomto oblaku musí postupně regenerovat a ohřívat. Tento proces může probíhat v důsledku vlivu mohutného hvězdného větru hmotných hvězd, avšak takovýto zdroj je zatím neznámý. Podle některých astronomů mohou plyn zahřívat magnetické turbulence, vznikající v důsledku rázových vln, které jsou produkovány při explozích supernov. Další teorie předpokládá, že k ohřívání plynu dochází vlivem vysokoenergetických protonů a elektronů, které jsou rovněž produkovány rázovými vlnami vybuchujících supernov. Ani jednomu způsobu však neodpovídají data, zjištěná o podmínkách v centru Galaxie. Záhada horkého plynu zatím zůstává neobjasněna.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Soví mlhovia

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »