Úvodní strana  >  Společnost  >  Uspořádání společnosti  >  Odborné skupiny  >  Český národní komitét astronomický

Český národní komitét astronomický

Český národní komitét astronomický (dále ČNKA) reprezentuje Českou republiku
v mezinárodním měřítku na poli astronomie a astrofyziky
, především ve vztahu k
Mezinárodní astronomické unii (International Astronomical Union, IAU). Vydává
stanoviska k důležitým otázkám souvisejícím s členstvím České republiky v
evropském časopise Astronomy & Astrophysics, Evropské jižní observatoři (ESO) a
Evropské kosmické agentuře (ESA).

Komitét byl původně zřízen Akademií věd 28. září 1993, dne 25. září 2017 jej zřídila ČAS jako svou odbornou skupinu.


Cílem ČNKA je zejména:


a. prosazování národních zájmů v rámci evropského a světového výzkumu,

b. ve vztahu k IAU: navrhování nových členů, navrhování odborníků do funkcí v
řídících orgánech, výkonných výborech a komisích a prosazování jejich zvolení,
navrhování oficiálních delegátů ČR a příprava českých stanovisek pro jednání,
projednávání výsledků činnosti, jejich hodnocení a předkládání podnětů a
doporučení ke zlepšení úrovně činnosti,

c. garantovat oficiální zastoupení České republiky v evropském astronomickém
časopise Astronomy & Astrophysics
,

d. dávat stanoviska k důležitým otázkám souvisejícím s členstvím České republiky v
ESO a ESA,

e. koordinace výuky a vzdělávání studentů astronomie, astrofyziky a teoretické
fyziky na různých úrovních vysokoškolského studia,

f. koordinace astronomických a astrofyzikálních výzkumů v České republice,

g. propojování národních vizí a plánů s evropskými a světovými projekty,

h. formulace záměrů astronomické komunity v České republice do budoucnosti,

i. zprostředkovávání informace o činnosti IAU, ESO, ESA a o národních a evropských vizích a plánech astronomické komunitě, AV ČR, univerzitám, grantovým agenturám MŠMT, MD a vládě ČR.

Členové ČNKA zvoleni na období 2021 až 2026:



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Komitét, ČNKA


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »