Úvodní strana  >  Společnost  >  Uspořádání společnosti  >  Odborné skupiny  >  Český komitét pro vztahy Slunce-Země – SCOSTEP

Český komitét pro vztahy Slunce-Země – SCOSTEP

SCOSTEP (Scientific Committee on Solar-Terrestrial Physics) je mezinárodní vědecký výbor pro fyziku Slunce-Země a byl zřízen s cílem podstatně zdokonalit naše porozumění vlivu kosmického prostředí na život na Zemi (https://scostep.org/). SCOSTEP patří mezi tematické orgány Mezinárodní vědecké rady (ISC) a je i stálým pozorovatelem ve Výboru OSN pro mírové využívání vesmíru (UNCOPUOS), přičemž jeho hlavní doménou v tomto výboru je vztah kosmické bezpečnosti a kosmického počasí. 

K dosažení svých cílů vyhlašuje SCOSTEP každé čtyři roky koordinované vědecké programy. Tyto vědecké programy jsou interdisciplinární povahy zahrnující sluneční a kosmickou fyziku, fyziku plazmatu, geofyziku, fyziku ionosféry a atmosféry a spojují vědce z celého světa. Nosné programy jsou navrženy tak, aby pokročily v našem chápání vztahů Slunce-Země, a to zejména vlivu sluneční aktivity na tzv. kosmické počasí, pomocí družicových a pozemních pozorování, špičkových simulačních modelů a dalším rozvojem teoretických znalostí. Způsob, jakým Slunce ovlivňuje Zemi a její okolí na různých časových škálách, je základním tématem vědeckých programů sledovaných v rámci SCOSTEP. Příkladem může být v současné době řešený a dále rozvíjený nosný program, který se zaměřuje jak na předpověď kosmického počasí v časových řadách od sekund po dny a měsíce a zahrnuje procesy na Slunci, v heliosféře, v zemské magnetosféře, ionosféře a atmosféře; tak na sezónní až desetileté a stoleté variace systému Slunce–Země se zvláštním zřetelem na klimatické dopady. Propojením na Mezivládní panel pro změnu klimatu se tento program stává naprosto unikátní a komplexní, zahrnující mnoho vědních oborů spojených se Sluncem a Zemí. 

Podstatná je ale jeho činnost při zapojování mladých pracovníků a studentů do vědecké práce s motivací udržení jejich zájmu, případně jejich dalšího rozvoje, orientovaného k prohloubení znalostí o vztazích Země-Slunce. V rámci této činnosti je pořádána celá škály edukačních setkání, ať již ve formě krátkodobých pobytů na specializovaných akademických pracovištích, tematických letních škol, nebo podpora účasti studentů na významných mezinárodních konferencích. 

Nedílnou součástí aktivit SCOSTEP je také podpora zájmu široké veřejnosti, proto popularizace vědy mezi všemi věkovými skupina, i když největší aktivity jsou směřovány na mladé lidi, hraje nezastupitelnou roli. 

Český národní komitét SCOSTEP je reprezentantem celé české vědecké komunity v oborech zahrnujících výzkum vztahů Slunce-Země a kosmického počasí v této mezinárodní organizaci. Mezi jeho nejdůležitější úkoly patří koordinovat výzkum v ČR, protože ten je v ČR z historických důvodů rozprostřen mezi několik pracovišť působících na vysokých školách a v ústavech akademie. Práce výboru přispívá výrazně k lepší informovanosti a spolupráci mezi jednotlivými pracovišti. Významně se spolupráce projevuje při přípravě nových družicových projektů, ať již se jedná o misi Solar Orbiter nebo i o další připravované projekty agentury ESA. Příkladem může být projekt Henon, připravovaný i v ČR pro zdokonalení předpovědi nebezpečných událostí na Slunci ohrožující pozemský život.

Kontakty:

Předsedkyně: Prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc. (MFF UK Praha)

Místopředseda: RNDr. Miroslav Bárta, PhD (AsU AV ČR Ondřejov)



O autorovi

Martin Černický

Martin Černický

Ing. Martin Černický pochází z Prahy (*1966), vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou a pracuje jako IT konzultant a architekt pro velká podniková řešení a datová centra. Je předsedou Pražské pobočky ČAS, nadšeným amatérským astronomem a aktivním členem internetového diskuzního fóra www.astro-forum.cz. Fotogalerii autora (převážně o setkáních amatérských astronomů) najdete zde. Kontakt: dvader(zavináč)seznam.cz

Štítky: Komitét, SCOSTEP, ČAS, 100 let ČAS


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »