Evropská komise rozhodla o zrušení střídání času v roce 2018. Píše se rok 2020 a stále ve střídání času pokračujeme. Proč? Protože na tom, který čas bude zaveden celoročně, se mají dohodnout samotné členské státy. Termín zavedení celoročního času nyní není znám. Hvězdárna a planetárium Brno právě uvedla v život web Zachraňme středoevropský čas – www.stredoevropskycas.cz, který byl připraven ve spolupráci fyziologů a astronomů. Uvádí vědecké důkazy přemluvené do srozumitelného jazyka veřejnosti, proč má být v rozhodnutí o budoucím čase preferován středoevropský čas, který lze vnímat jako přírodní, symetrický. Vzpomeňme si na ně ze soboty na neděli, kdy – doufejme naposledy – použijeme letní čas.
Aktuální články
V této poněkud komplikované době, kdy všichni bojujeme s nastalou situací a musíme vše trpělivě ustát, se nabízí možnost, jak využít čas domácí „izolace”. Tím myslím přípravu naší fotografické techniky. Napadlo mne oslovit specialistu společnosti ZEISS Praha pana Michaela Prouzu a společně jsme vytvořili návod na ošetření našich objektivů, protože čištění optických ploch je vždy delikátní záležitost. Následující rady se netýkají ošetřování zrcadel. Doufáme, že naše komentáře uvítají především začátečníci. Tak si pojďme o tom říct něco více.
Organické sloučeniny nazývané thiofeny se na Zemi nacházejí v uhlí, naftě a kupodivu i v bílých lanýžích – požitkářských houbách a v bílé ředkvi. Thiofeny byly rovněž nedávno objeveny na Marsu a astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University si myslí, že jejich přítomnost by byla konzistentní s přítomností raného života na planetě Mars.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.
Šťastná vlna valí z Brna, pod tímto heslem přináší Český rozhlas Brno do karantény a nejen do ní pořady, u kterých věří, že posluchačům v této nelehké době zlepší náladu. Již v neděli 22. března chystá brněnský rozhlas ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno unikátní živé komentování oblohy v pořadu Sedmikrásky na nebi.
Astronomové nyní informují o zjasňující se kometě ATLAS (C/2019 Y4), která v posledních týdnech překračuje několikasetkrát svou předpovězenou jasnost a je pozorovatelná už většími binokuláry jako mlhavá skvrna v souhvězdí Velké medvědice. Pokud svůj trend vývoje jasnosti dodrží, bude od konce dubna pozorovatelná pouhýma očima a od poloviny května na večerní obloze jednou z nejjasnějších komet, které jsme mohli v posledních desetiletích pozorovat. Zajímavostí také je, že kometa ATLAS je s velkou pravděpodobností fragmentem „Velké komety 1844“, která dosáhla 1. hvězdné velikosti.
Na základě měření izotopů železa vědci z University of Copenhagen prokázali, že se naše planeta ve skutečnosti zformovala mnohem rychleji, než jsme se doposud domnívali. Tento objev poskytuje nový pohled na formování planet a na pravděpodobnost výskytu vody a života kdekoliv ve vesmíru. Předchůdce naší planety, tzv. proto-Země, se zformovala během časového rozpětí přibližně 5 miliónů roků. Prokázaly to nové studie uskutečněné na Centre for Star and Planet Formation (StarPlan) at the Globe Institute na University of Copenhagen.
Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů. Silný vítr pak odnáší železné páry na chladnější noční stranu, kde z ní kondenzují kapky kapalného kovu.
V těchto dnech jsou v dosahu malých dalekohledů a větších triedrů hned tři komety, a to konkrétně C/2017 T2 (Panstarrs), C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2019 Y4 (ATLAS). Pojďme se na ně podívat.
V současné situaci, kdy děti zůstávají doma, lze předpokládat, že kromě výuky budou hledat i možnosti zábavy v čase odpočinku. Pokud jste zavítali na astronomický portál, možná tu i vy hledáte nějaké tipy pro naše malé vesmírné výzkumníky. Akademie věd ČR se podílela už na řadě aktivit a materiálů, a tak se rozhodla shrnout rodičům tipy na různé domácí pokusy, e-zdroje, elektronické verze časopisů, online výstavy a podobně. Najdete je na sociálních sítích AV ČR pod hashtagem #veda_na_doma. Akademie věd sdružuje více než padesátku vědeckých pracovišť a každé z nich má co nabídnout. V pondělí dokonce proběhla na Facebooku online „přednáška“ Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Další články »
