Přesně před deseti roky, v pondělí 16. května 2011 s sebou vzal americký astronaut Andrew Feustel poprvé do vesmíru známou českou pohádkovou postavičku Krtka. Na palubě raketoplánu Endeavour STS-134 a na Mezinárodní vesmírné stanici ISS spolu prožili úžasných 16 dnů. Zpátky na Zemi se vrátili ve středu 1. června 2011.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 276 ze 16. 5. 2021
Pozorování gravitačních vln a elektromagnetického záření ze splynutí neutronové hvězdy a černé díry může poskytnout velmi přesné lokální změření rychlosti rozpínání vesmíru. „Současná rychlost rozpínání vesmíru – tzv. Hubbleova konstanta Ho – je podstatou závažné kosmologické kontroverze,“ tvrdí Stephen Feeney z University College London se svými spolupracovníky. „Přímá měření v místní části vesmíru pomocí určování vzdáleností cefeid a supernov vedou k hodnotě Ho = 74,03 kilometru za sekundu na megaparsek.“
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVI. V tomto dílu budeme pokračovat nahlédnutím do amerického astronomického ráje v Arizoně. Podíváme se na vrchol hory Mount Graham.
Z města Tucson je to po dálnici s označením I10 asi jen 200 kilomerů, což je přibližně 3,5 hodiny jízdy, než je dosaženo vrcholu hory Mount Graham v nadmořské výšce 3 290 metrů.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Už od roku 2016 provozuje Slezská univerzita dalekohled WHOO! (White Hole Observatory Opava), který od začátku svého provozu posloužil již několika studentům k významným závěrečným pracím v oboru astronomie a astrofyziky. Observatoř se dokonce podílí i na spolupráci s agenturami ESA a NASA. Vedle těchto možností pro vědecko-výzkumné aktivity je ale dalekohled použitelný také pro běžná astronomická pozorování a očekává se, že po dalších stádiích rozvolňování bude zase nabízet dvakrát do měsíce pozorování objektů noční oblohy pro širokou veřejnost.
Astronomové využívající data z družice NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope identifikovali 14 kandidátů na možné „antihvězdy“ – tj. hvězdy, které jsou složeny z antihmoty – a mohly by se nacházet v naší Galaxii (Mléčné dráze).
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XV. V tomto dílu se podíváme do USA, konkrétně do Arizony a města Tucson. Tentokrát se budu věnovat astronomickým zrcadlům. Patřím do generace, která si své astronomické přístroje musela vyrábět svépomocí. Broušení zrcadel a výroba dalekohledů na koleně bylo běžné. Legendární časopis Říše hvězd přinášel bezpočet návodů a instrukcí, jak si poradit s náročnou výrobou v domácích podmínkách. Samozřejmě i já jsem se pokoušel vybrousit zrcadlo „obřích” rozměrů z víčka od zavařovačky. Výsledkem nesmírného snažení asi 300 pracovních hodin bylo všechno možné, jenom ne funkční zrcadlo. Jindřich Zeman mi někdy v roce 1975 napsal: „Vážený kolego, až to jedenácté bude dobré”. A tak jsem broušení zrcadel nadobro opustil.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.
Vzhledem k tomu, že prakticky každý týden se dostává na oběžnou dráhu 60 družic sítě Starlink, máme možnost na obloze pozorovat vláčky těchto družic krátce po vypuštění, jako záhadné vláčky teček křižujících oblohu. Je proto na místě si připomenout, že tento úkaz nás bude provázet již stejně běžně, jako západy Slunce, nebo Měsíc. Důvodem je, že umisťování družic na nízkou oběžnou dráhu je velmi výhodné pro šíření rychlého satelitního internetu. Vzhledem k tomu, že technický pokrok jde v dnešní společnosti napřed a dalo by se říci i na úkor zachování přírodního bohatství, musíme se smířit s tím, že obloha už nikdy nebude taková, jakou ji znali naši předkové.
