V uplynulých dnech panovalo nad většinou Evropy zcela bezoblačné nebo jen málo oblačné počasí. Tuto situaci mimo jiné pěkně zachytila družice Suomi NPP na nočním snímku ze čtvrtka 13. března 2014 v brzkých ranních hodinách (01:30-01:40 UTC, tedy 02:30-02:40 SEČ) svým kanálem Day/Night Band přístroje VIIRS. Na snímku níže jsou velmi pěkně vidět nejen světla všech větších evropských měst (ukázka ne zcela vhodného způsobu veřejného osvětlení, kdy značná část světelné energie uniká do okolního vesmíru), ale i reliéf kontinentu, nasvíceného Měsícem jen několi dní před úplňkem. Zdroj: infomet.cz.
Neboť Měsíc pomalu spěje do úplňku (dočkáme se jej v neděli), bude od příštího týdne ustupovat na ranní oblohu a už přibližně od středy se opět lze vydat za pozorováním zodiakálního světla. To má letos vzhledem k měsíčním fázím ideální podmínky. V době rovnodennosti - 20. března - Měsíc na večerní obloze rušit vůbec nebude a právě ve dnech okolo tohoto data bude stříbřitý kužel zodiakálního světla nejvíce vykloněn od obzoru. Doporučujeme proto vycestovat za jasným průzračným vzduchem a pořídit další fotografie do čtenářské galerie. Mezitím pochopitelně zasílejte i snímky Měsíce a/nebo Jupiteru.
Petr HorálekAstronomie
S napětím očekávané nové díly legendárního seriálu Kosmos, s podtitulem "Časoprostorová odysea" (původní díly byly uváděny známým popularizátorem astronomie Carlem Saganem) budou premiérově vysílány i v češtině. První díl (celosvetovou premiéru již měl) se odvysílá tuto neděli 16. března ve 22 hodin na televizních stanicích National Geographic Channel a Nat Geo Wild. Více o pořadu.
Petr HorálekAstronomie
Poněkud méně očekávanou, avšak o to překvapivější reakci na založení galerie zodiakálního světla 2014 jsme dostali od Zdeňka Bardona, který stříbřitý svit Slunce na meziplanetární hmotě pozoroval za soumraku na podzim minulého roku na vysokohorské observatoři La Silla v Chile. Autorovi děkujeme a těšíme se na další snímky čtenářů.
Zvířetníkové světlo na La Silla. Autor: Zdenek Bardon
Velmi silná erupce tířdy X5 vrhla v úterý část hmoty také směrem k Zemi. Okraj oblaku plasmatu zasáhl magnetosféru dnes večer. Situace byla taková, že slabší polární záře byly k vidění i na severu Německa. To je poměrně nečekané na celkem slabý vliv, který se dal očekávat z této erupce na okraji slunečního disku.
Ve středu 26. února 2014 časně ráno před rozbřeskem a v jeho průběhu jsme mohli sledovat velmi pěkné setkání Měsíce a Venuše. Oba objekty dělilo méně jak 0,2° a jasná Venuše se vypadala podle slov svědků jako "perla u měsíčního srpku". Celou scenérii zachytil například František Gaidečka z Dolního Benešova nebo Slavo Odziomek z Popradu. Prohlédněte si rovněž světovou galerii.
Sluneční skvrna AR1967 je, zdá se, dlouhodobějším útvarem ve sluneční fotosféře a pomalu se vrací na přivrácenou stranu Slunce. A nejen to. Jde stále o silně eruptivní oblast, která právě dnes časně ráno vyprodukovala erupci třídy X4,9. Pokud aktivita vydrží, přibližně za týden bude skvrna natočena k Zemi a její aktivita bude geoefektivní; bude tedy šance na silnější polární záře. Sledujte vývoj.
Erupce X4 na Slunci 25. února 2014. Autor: SDO/NASA.
Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. Z dat pořízených na Havaji v době průchodu komety perihelem se podařilo tzv. fázovou korelací (běžněji užívanou při zpracování snímků slunečních zatmění) statisticky odhalit nejjasnější fragment komety. Jde tak o jediné úspěšné pozorování komety ISON v přísluní na světě. Výsledky budou publikovány v časopise Astrophysical Journal Letters. Podrobnější informace připravujeme.
Petr HorálekAstronomie
Při tomto krásném počasí už lze vcelku snadno vyhlížet dál od městských center slabé zvířetníkové světlo - kužel slunečního světla rozptýleného na částicích meziplanetární hmoty v rovině Sluneční soustavy. Více v jednom ze starších článků. Letos se nabízejí mimořádně dobré podmínky s ohledem na fázi Měsíce - kužel zodiakálního světla je večer pozorovatelný nejlépe okolo jarní rovnodennosti, kdy se ekliptika nejvíce vyklání od obzoru. A právě v těch dnech Měsíc nebude rušit. Ovšem už únorová obloha vcelku slušně vybízí ke sledování. Toho využil i pardubický fotograf Vilém Heblík, který nám zaslal snímek níže. Světlo lze pozorovat zhruba počátku příštího týdne, kdy opět začne rušit Měsíc. Poté v období od 19. března do 1. dubna. Pokud do redakce dorazí více snímků, vytvoříme galerii.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
