Ve středu 26. února 2014 časně ráno před rozbřeskem a v jeho průběhu jsme mohli sledovat velmi pěkné setkání Měsíce a Venuše. Oba objekty dělilo méně jak 0,2° a jasná Venuše se vypadala podle slov svědků jako "perla u měsíčního srpku". Celou scenérii zachytil například František Gaidečka z Dolního Benešova nebo Slavo Odziomek z Popradu. Prohlédněte si rovněž světovou galerii.
Sluneční skvrna AR1967 je, zdá se, dlouhodobějším útvarem ve sluneční fotosféře a pomalu se vrací na přivrácenou stranu Slunce. A nejen to. Jde stále o silně eruptivní oblast, která právě dnes časně ráno vyprodukovala erupci třídy X4,9. Pokud aktivita vydrží, přibližně za týden bude skvrna natočena k Zemi a její aktivita bude geoefektivní; bude tedy šance na silnější polární záře. Sledujte vývoj.
Erupce X4 na Slunci 25. února 2014. Autor: SDO/NASA.
Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. Z dat pořízených na Havaji v době průchodu komety perihelem se podařilo tzv. fázovou korelací (běžněji užívanou při zpracování snímků slunečních zatmění) statisticky odhalit nejjasnější fragment komety. Jde tak o jediné úspěšné pozorování komety ISON v přísluní na světě. Výsledky budou publikovány v časopise Astrophysical Journal Letters. Podrobnější informace připravujeme.
Petr HorálekAstronomie
Při tomto krásném počasí už lze vcelku snadno vyhlížet dál od městských center slabé zvířetníkové světlo - kužel slunečního světla rozptýleného na částicích meziplanetární hmoty v rovině Sluneční soustavy. Více v jednom ze starších článků. Letos se nabízejí mimořádně dobré podmínky s ohledem na fázi Měsíce - kužel zodiakálního světla je večer pozorovatelný nejlépe okolo jarní rovnodennosti, kdy se ekliptika nejvíce vyklání od obzoru. A právě v těch dnech Měsíc nebude rušit. Ovšem už únorová obloha vcelku slušně vybízí ke sledování. Toho využil i pardubický fotograf Vilém Heblík, který nám zaslal snímek níže. Světlo lze pozorovat zhruba počátku příštího týdne, kdy opět začne rušit Měsíc. Poté v období od 19. března do 1. dubna. Pokud do redakce dorazí více snímků, vytvoříme galerii.
V noci z 11. na 12. února 2014 prolétla kolem Země planetka s označením 2006 DP14. Planetka má velikost asi 500 metrů a přiblížila se na cca 6 měsíčních vzdálenosti (tj. bezpečně blízko). Její jasnost v maximu (cca 12 mag) dovolovala její pozorování i amatérskými dalekohledy.
Planetka byla sledována i profesionálními dalekohledy a zaměří se na ní radar v Goldstone. Planetku též zachytil český robotický dalekohled FRAM v argentinské pampě, který je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR. Animace pohybu planetky z FRAMu ZDE (na klik).
NEO 2006 DP14 Autor: FRAM, Martin MašekPlanetka 2006 DP14 z dalekohledu FRAM, složeno na pohyb planetky.
Jak se Měsíc blíží do úplňku (nastane v sobotu 15. února), lze kolem něj při výskytu vysoké oblačnosti sledovat občasné výraznější halové jevy. Více například na webu atmosférických úkazů. Dvě taková pěkná pozorování nám zaslal Vilém Heblík z Pardubic, který halový kruh kolem Měsíce pozoroval v posledních dnech, 9. února a 10. února večer.
V pondělí 17. února 2014 od 17:30 ve velkém sále Akademie věd ČR v Praze 1, Národní 3 proběhne mimořádná přednáška pro veřejnost. Pozvání přijal nedávný vědecký ředitel Evropské jižní observatoře Dr. Bruno Leibundgut, který přednese přednášku na téma Struktura vesmíru. Přednáška bude proslovena anglicky a bude tlumočena do češtiny. Vstup zdarma. Do vyčerpání kapacity sálu. Dr. Bruno Leibundgut, který ukončil svojí funkci vědeckého ředitele nejvýznamnější astronomické observatoře světa k 31. 12. 2013, se podílel na vývoji nejvýkonnějšího dalekohledu světa VLT v Chile a přispěl k řadě zásadních objevů současné astronomie, např. k objevu zrychleného rozpínání vesmíru. Video z předchozí krátké přednášky.
Jindřich SuchánekAstronomie
V těchto dnech můžete pozorovat dalekohledy na ranní obloze setkání dvou komet - slábnoucí C/2013 R1 Lovejoy a C/2012 X1 LINEAR. Krásný snímek kometárního randezvous nám zaslal ze slovenského Plevníka Marián Mičúch. Více.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
