Poněkud méně očekávanou, avšak o to překvapivější reakci na založení galerie zodiakálního světla 2014 jsme dostali od Zdeňka Bardona, který stříbřitý svit Slunce na meziplanetární hmotě pozoroval za soumraku na podzim minulého roku na vysokohorské observatoři La Silla v Chile. Autorovi děkujeme a těšíme se na další snímky čtenářů.
Zvířetníkové světlo na La Silla. Autor: Zdenek Bardon
Velmi silná erupce tířdy X5 vrhla v úterý část hmoty také směrem k Zemi. Okraj oblaku plasmatu zasáhl magnetosféru dnes večer. Situace byla taková, že slabší polární záře byly k vidění i na severu Německa. To je poměrně nečekané na celkem slabý vliv, který se dal očekávat z této erupce na okraji slunečního disku.
Ve středu 26. února 2014 časně ráno před rozbřeskem a v jeho průběhu jsme mohli sledovat velmi pěkné setkání Měsíce a Venuše. Oba objekty dělilo méně jak 0,2° a jasná Venuše se vypadala podle slov svědků jako "perla u měsíčního srpku". Celou scenérii zachytil například František Gaidečka z Dolního Benešova nebo Slavo Odziomek z Popradu. Prohlédněte si rovněž světovou galerii.
Sluneční skvrna AR1967 je, zdá se, dlouhodobějším útvarem ve sluneční fotosféře a pomalu se vrací na přivrácenou stranu Slunce. A nejen to. Jde stále o silně eruptivní oblast, která právě dnes časně ráno vyprodukovala erupci třídy X4,9. Pokud aktivita vydrží, přibližně za týden bude skvrna natočena k Zemi a její aktivita bude geoefektivní; bude tedy šance na silnější polární záře. Sledujte vývoj.
Erupce X4 na Slunci 25. února 2014. Autor: SDO/NASA.
Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. Z dat pořízených na Havaji v době průchodu komety perihelem se podařilo tzv. fázovou korelací (běžněji užívanou při zpracování snímků slunečních zatmění) statisticky odhalit nejjasnější fragment komety. Jde tak o jediné úspěšné pozorování komety ISON v přísluní na světě. Výsledky budou publikovány v časopise Astrophysical Journal Letters. Podrobnější informace připravujeme.
Petr HorálekAstronomie
Při tomto krásném počasí už lze vcelku snadno vyhlížet dál od městských center slabé zvířetníkové světlo - kužel slunečního světla rozptýleného na částicích meziplanetární hmoty v rovině Sluneční soustavy. Více v jednom ze starších článků. Letos se nabízejí mimořádně dobré podmínky s ohledem na fázi Měsíce - kužel zodiakálního světla je večer pozorovatelný nejlépe okolo jarní rovnodennosti, kdy se ekliptika nejvíce vyklání od obzoru. A právě v těch dnech Měsíc nebude rušit. Ovšem už únorová obloha vcelku slušně vybízí ke sledování. Toho využil i pardubický fotograf Vilém Heblík, který nám zaslal snímek níže. Světlo lze pozorovat zhruba počátku příštího týdne, kdy opět začne rušit Měsíc. Poté v období od 19. března do 1. dubna. Pokud do redakce dorazí více snímků, vytvoříme galerii.
V noci z 11. na 12. února 2014 prolétla kolem Země planetka s označením 2006 DP14. Planetka má velikost asi 500 metrů a přiblížila se na cca 6 měsíčních vzdálenosti (tj. bezpečně blízko). Její jasnost v maximu (cca 12 mag) dovolovala její pozorování i amatérskými dalekohledy.
Planetka byla sledována i profesionálními dalekohledy a zaměří se na ní radar v Goldstone. Planetku též zachytil český robotický dalekohled FRAM v argentinské pampě, který je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR. Animace pohybu planetky z FRAMu ZDE (na klik).
NEO 2006 DP14 Autor: FRAM, Martin MašekPlanetka 2006 DP14 z dalekohledu FRAM, složeno na pohyb planetky.
Jak se Měsíc blíží do úplňku (nastane v sobotu 15. února), lze kolem něj při výskytu vysoké oblačnosti sledovat občasné výraznější halové jevy. Více například na webu atmosférických úkazů. Dvě taková pěkná pozorování nám zaslal Vilém Heblík z Pardubic, který halový kruh kolem Měsíce pozoroval v posledních dnech, 9. února a 10. února večer.
V pondělí 17. února 2014 od 17:30 ve velkém sále Akademie věd ČR v Praze 1, Národní 3 proběhne mimořádná přednáška pro veřejnost. Pozvání přijal nedávný vědecký ředitel Evropské jižní observatoře Dr. Bruno Leibundgut, který přednese přednášku na téma Struktura vesmíru. Přednáška bude proslovena anglicky a bude tlumočena do češtiny. Vstup zdarma. Do vyčerpání kapacity sálu. Dr. Bruno Leibundgut, který ukončil svojí funkci vědeckého ředitele nejvýznamnější astronomické observatoře světa k 31. 12. 2013, se podílel na vývoji nejvýkonnějšího dalekohledu světa VLT v Chile a přispěl k řadě zásadních objevů současné astronomie, např. k objevu zrychleného rozpínání vesmíru. Video z předchozí krátké přednášky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
