Astronomie
Česká premiéra seriálu Kosmos
S napětím očekávané nové díly legendárního seriálu Kosmos, s podtitulem "Časoprostorová odysea" (původní díly byly uváděny známým popularizátorem astronomie Carlem Saganem) budou premiérově vysílány i v češtině. První díl (celosvetovou premiéru již měl) se odvysílá tuto neděli 16. března ve 22 hodin na televizních stanicích National Geographic Channel a Nat Geo Wild. Více o pořadu.Zodiakální světlo v Chile
Poněkud méně očekávanou, avšak o to překvapivější reakci na založení galerie zodiakálního světla 2014 jsme dostali od Zdeňka Bardona, který stříbřitý svit Slunce na meziplanetární hmotě pozoroval za soumraku na podzim minulého roku na vysokohorské observatoři La Silla v Chile. Autorovi děkujeme a těšíme se na další snímky čtenářů.Slabší polární záře
Velmi silná erupce tířdy X5 vrhla v úterý část hmoty také směrem k Zemi. Okraj oblaku plasmatu zasáhl magnetosféru dnes večer. Situace byla taková, že slabší polární záře byly k vidění i na severu Německa. To je poměrně nečekané na celkem slabý vliv, který se dal očekávat z této erupce na okraji slunečního disku.Měsíc a Venuše ve středu ráno
Ve středu 26. února 2014 časně ráno před rozbřeskem a v jeho průběhu jsme mohli sledovat velmi pěkné setkání Měsíce a Venuše. Oba objekty dělilo méně jak 0,2° a jasná Venuše se vypadala podle slov svědků jako "perla u měsíčního srpku". Celou scenérii zachytil například František Gaidečka z Dolního Benešova nebo Slavo Odziomek z Popradu. Prohlédněte si rovněž světovou galerii.Silná erupce u navracející se skvrny
Sluneční skvrna AR1967 je, zdá se, dlouhodobějším útvarem ve sluneční fotosféře a pomalu se vrací na přivrácenou stranu Slunce. A nejen to. Jde stále o silně eruptivní oblast, která právě dnes časně ráno vyprodukovala erupci třídy X4,9. Pokud aktivita vydrží, přibližně za týden bude skvrna natočena k Zemi a její aktivita bude geoefektivní; bude tedy šance na silnější polární záře. Sledujte vývoj.Kometa ISON zachycena v přísluní při pozorování ze Země
Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. Z dat pořízených na Havaji v době průchodu komety perihelem se podařilo tzv. fázovou korelací (běžněji užívanou při zpracování snímků slunečních zatmění) statisticky odhalit nejjasnější fragment komety. Jde tak o jediné úspěšné pozorování komety ISON v přísluní na světě. Výsledky budou publikovány v časopise Astrophysical Journal Letters. Podrobnější informace připravujeme.Zvířetníkové světlo na západním obzoru
Při tomto krásném počasí už lze vcelku snadno vyhlížet dál od městských center slabé zvířetníkové světlo - kužel slunečního světla rozptýleného na částicích meziplanetární hmoty v rovině Sluneční soustavy. Více v jednom ze starších článků. Letos se nabízejí mimořádně dobré podmínky s ohledem na fázi Měsíce - kužel zodiakálního světla je večer pozorovatelný nejlépe okolo jarní rovnodennosti, kdy se ekliptika nejvíce vyklání od obzoru. A právě v těch dnech Měsíc nebude rušit. Ovšem už únorová obloha vcelku slušně vybízí ke sledování. Toho využil i pardubický fotograf Vilém Heblík, který nám zaslal snímek níže. Světlo lze pozorovat zhruba počátku příštího týdne, kdy opět začne rušit Měsíc. Poté v období od 19. března do 1. dubna. Pokud do redakce dorazí více snímků, vytvoříme galerii.Sledujte Slunce
Aktivita Slunce je opět vyšší, sledujte vývoj erupcí a slunečních skvrn.Blízkozemní planetka
V noci z 11. na 12. února 2014 prolétla kolem Země planetka s označením 2006 DP14. Planetka má velikost asi 500 metrů a přiblížila se na cca 6 měsíčních vzdálenosti (tj. bezpečně blízko). Její jasnost v maximu (cca 12 mag) dovolovala její pozorování i amatérskými dalekohledy.Planetka byla sledována i profesionálními dalekohledy a zaměří se na ní radar v Goldstone. Planetku též zachytil český robotický dalekohled FRAM v argentinské pampě, který je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR. Animace pohybu planetky z FRAMu ZDE (na klik).

Autor: FRAM, Martin Mašek








