Naštěstí mělo těleso rozměr cca 2 až 4 metry, takže žádné nebezpečí nehrozilo a po průletu zemskou atmosférou dopadly na Zemi jen malé úlomky.
Takové události jsou relativně běžné (několikrát do roka). Ale teprve podruhé v historii se podařilo takovou planetku objevit ještě ve vesmíru, pár hodin před dopadem na Zemi. Planetka dostala označení 2014 AA, jde tedy o první letos objevenou planetku. Prvním případem planetky, kterou se podařilo objevit před srážkou se Zemí, byla 2008 TC3 v říjnu roku 2008. Mimochodem obě tělesa (2014 AA i 2008 TC3) byla objevena na stejné observatoři Mt. Lemmon v USA, která se zabývá hledáním nebezpečných planetek. Bohužel se planetku 2014 AA podařilo sledovat jen krátce, takže je velká nejistota místa dopadu (od Ameriky až po Afriku), viz mapka.
V archivu TV Noe je ke shlédnutí pořad Hlubinami vesmíru s dr. Otou Kéharem, který pojednává o katalozích kosmických objektů a o práci s nimi. Více.
Petr HorálekAstronomie
Jak už jsme dnes upozorňovali, vrcholí roj Geminid a ráno je stále pozorovatelná kometa Lovejoy. To dohromady může vést ke štěstí, jaké měl dnes ráno Petr Štarha na Lísku. Zachytil jasnou Geminidu přímo v ohonu komety. Více. Své fotografie komety Lovejoy nám stále můžete zasílat do galerie. Autorům doposud zaslaných snímků děkujeme.
Toto zajímavé téma je podrobně zpracované v nové knize Prof. Dr. Ing. K. Pavelky, Prof. Ing. J. Klokočníka, DrSc. a Prof. Ing. J. Kosteleckého, DrSc. Astronomicko-historické otazníky Mezoameriky a Peru, vydalo nakladatelství ČVUT v Praze v roce 2013. Spoluautorem hypotézy je Jiří
Sonnek. Více na Hedvabnastezka.cz včetně soutěže o tuto knihu.
Petr HorálekAstronomie
Právě v noci z dneška na zítřek lze spatřit nejvíce meteorů z roje Geminidy, který každoročně zvedá příčky hodinových frekvencí nad 100 meteorů za maxima. Bohužel tento rok těžce ruší Měsíc, navíc inverzní počasí hatí pozorování z nížin. Ale přesto - pokud se zejména časně ráno 14. prosince někde v horách vykloníte z okna, máte nemalou šanci spatřit i jasný bolid. Meteory způsobují drobky drolící se planetky 3200 Phaeton, které vysokou rychlostí sviští zemskou atmosférou a občas takto krásně zazáří. Více o roji ve starším článku. Na ranní obloze lze rovnež stále sledovat kometu Lovejoy, která se 22. prosince večer ocitá v přísluní. Od Země se bohužel již vzdaluje, takže pomalu slábne. Přesto ještě asi do konce prosince bude viditelná za ideálních podmínek i pouhýma očima. V těchto dnech ji najdeme poblíž kulové hvězdokupy M13 v Herkulovi.
Aktualizovali jsme čtenářskou galerii s kometou C/2013 R1 Lovejoy. Autorům všech dosud zaslaných snímků děkujeme a těšíme se na další. Kometa je nyní pozorovatelná na večerní i ranní obloze, pomalu se přesouvá k severním hranicím sozhvězdí Severní koruny. Více též v aktuálním článku na kommet.cz.
Martin MašekAstronomie
Na jižní obloze, v souhvězdí Kentaura, nedaleko hvězdy Beta Cen, vzplanula jasná nova. Ta nyní dosahuje jasnosti cca 4. hvězdné velikosti. Snímek byl pořízen robotickým dalekohledem FRAM, který je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR a je umístěn na observatoři Pierra Augera v Argentině.
Zbytky po kometě ISON nyní začínají slábnout. Další vývoj by mohl potvrdit, že po kometě zůstal v její dráze jen oblak malých částic a ten nyní bude jen slábnout.
Petr HorálekAstronomie
Jak se nyní vzdaluje jasný oblak materiálu po včerejším dramatickém průletu komety ISON přísluním, objevují se i nové teorie, čeho jsme pomocí družic svědky. Oblak materiálu se nijak výrazně nerozmělňuje (zatím je však brzo na definitivní potvrzení) a zároveň ani neslábne. Po všech stránkách se tedy lze právem domnívat, že uprostřed oblaku je větší fragment (či fragmenty) původního jádra obklopen(y) obrovským oblakem menších kometárních částic a prachu. Je-li tomu tak (a stále je brzy to považovat za definitivní), kometu ISON přeci jen můžeme - byť o dost slabší než v nejoptimističtějších scénářích - od poloviny příštího týdne vyhlížet na ranní obloze. Více (anglicky).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
