Kometa Garradd se nyní díky ustupujícímu Měsíci dá opět poměrně dobře pozorovat na večerní obloze v souhvězdí Herkula (na pozorování si ovšem najděte místo daleko od větších měst a pouličního osvětlení). Na snímku níže, pořízeném 23. října známým astrofotografem Michaelem Jägerem z rakouských Alp, jsou patrné dva výstřelkové chvosty a výrazná koma. Kometa se podle posledních vizuálních pozorování dostává k hranici pozorovatelnosti pouhým okem, její zdánlivá jasnost se pohybuje okolo 6.5 magnitudy. Máte snímky? Pošlete je opět do redakce na info@astro.cz, fotografické pozorování komety bude na Astro.cz pokračovat alespoň do března příštího roku. Ke snímkům nezapomeňte uvést jméno, místo, datum a čas, příp. technické informace.
Kometa C/2009 P1 Garradd 23. října 2011:. Autor: Michael Jäger
Průlet asteroidu 2005 YU55 v přímém přenosu!
Blízkozemní průlet tohoto asteroidu bude jistě vítaným zpestřením pozorovatelských programů. Hvězdárna v Úpici se Vám pokusí v případě jasného počasí zprostředkovat na svých webových stránkách druhou část tohoto průletu v přímém přenosu, a to ve středu 9. listopadu 2011 po setmění. Bližší informace naleznete na www.obsupice.cz.
Petr HorálekAstronomie
Výrazná sluneční skvrna AR1339 se pomalu dostává ke středu slunečního kotouče a je tak velmi dobře pozorovatelná přes bezpečný filtr. Snímek níže nám zaslal Antonín Hušek ze Švihova (technika: MAK 90/1250, fotoaparát Canon EOS 450D, 1/180, ISO 400 a sluneční folie). Pokud máte také snímek, zašlete jej s patřičnými informacemi (jméno, datum a čas, místo, pozorovací technika) do redakce na info@astro.cz. Sejde-li se více snímků, vytvoříme fotogalerii. Své snímky také můžete poslat do ČAM.
Ve středu 9. listopadu v 0:28 SEČ mine Zemi planetka 2005 YU55 o průměru cca 400 metrů ve vzdálenosti 324 600 km, tedy o cca 40 tisíc km méně, než leží od Země náš Měsíc v přízemí! Jedná se o nejbližší průlet planetky takové velikosti kolem Země od roku 1976. Planetku bude možné v době průletu pozorovat jen dalekohledem, na spatření očima je příliš malá. Vyhledávací mapku najdete v textu plzeňské hvězdárny. Další informace a video na Spaceweather.com.
Petr HorálekAstronomie
Ve čtvrtek 3. listopadu ve 21:27 SEČ došlo k další silné sluneční erupci třídy X - v aktivní oblasti u současné velké sluneční skvrny AR1339. Sledujte dále aktivitu Slunce, v následujícím týdnu by mohla přinést i polární záře.
Petr HorálekAstronomie
Na stránku o zatmění Měsíce 10. prosince, které z části spatříme v České republice, byla doplněna animace průběhu úkazu od Larryho Koehna. Více.
Petr HorálekAstronomie
Sluneční skvrna AR1339 na východním okraji Slunce je jednou z největších tohoto roku. Dá se spatřit malým dalekohledem, patrně i pouhýma očima (v obou případech přes bezpečný filtr). Bude pozorovatelná následující přibližně dva týdny. Pokud se vám skvrnu podaří vyfotografovat, zašlete snímek do redakce na info@astro.cz (nezapomeňte uvést jméno, místo a čas pozorování). Sejde-li se více snímků, vytvoříme fotogalerii. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM. Skvrna je také potenciálním zdrojem silných erupcí i možných polárních září v následujících 14 dnech.
Poblíž východního (v poledne levého) okraje Slunce se objevuje výrazná skvrna. Tato aktivní oblast očíslovaná 1339 by mohla být zdrojem silných erupcí v následujících dnech a zvýšit tak šance na pozorování polárních září. Více.
Petr HorálekAstronomie
Polární záře nad USA ze 24. na 25. října byla pozorována z více jak 30 států. Podrobnosti připravujeme. Více.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
