Astronomie
Sluneční skvrna AR1339 na východním okraji Slunce je jednou z největších tohoto roku. Dá se spatřit malým dalekohledem, patrně i pouhýma očima (v obou případech přes bezpečný filtr). Bude pozorovatelná následující přibližně dva týdny. Pokud se vám skvrnu podaří vyfotografovat, zašlete snímek do redakce na info@astro.cz (nezapomeňte uvést jméno, místo a čas pozorování). Sejde-li se více snímků, vytvoříme fotogalerii. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM. Skvrna je také potenciálním zdrojem silných erupcí i možných polárních září v následujících 14 dnech.
Poblíž východního (v poledne levého) okraje Slunce se objevuje výrazná skvrna. Tato aktivní oblast očíslovaná 1339 by mohla být zdrojem silných erupcí v následujících dnech a zvýšit tak šance na pozorování polárních září. Více.
Polární záře nad USA ze 24. na 25. října byla pozorována z více jak 30 států. Podrobnosti připravujeme. Více.
K dnešním "nočním oblakům" se nabízí ještě jedno vysvětlení. Může jít o pozůstatek stopy jasného denního bolidu. Nebylo by to zcela nezvyklé - podobný úkaz zachytil například Martin Popek 1. března 2010 na meteorologické stanici Maruška. Animace. Pád takového bolidu ale zatím hlášen nebyl.
Dnes večer mezi 18:30 a 19:20 SELČ došlo k velmi raritnímu úkazu - nad západním obzorem se objevila výrazná Noční svítící oblaka. Neboť sezóna NLC je již dávno pryč, nabízí se možnost, že šlo o NLC vytvořená na zplodinách z rakety Sojuz, která dnes odpoledne vystartovala z Francouzské Guyany. Větrné poryvy pak zplodiny obalené stratosférickým ledem zanesly až nad západní polovinu Evropy, odkud se úkaz dal spatřit. Další fotografie můžete shlédnout ZDE.
Autor: Petr Horálek
Na www.meteory.sk najdete aktualizovaný článek o sestupu a předpovědích zániku družice ROSAT X. V současnu se její zánik v zemské atmosféře předpovídá na neděli 23. října v dopoledních hodinách. Místo dopadu trosek satelitu nelze zatím vzhledem k velkým odchylkám v předpovědích určit.
V sobotu 22. října ráno budou nejlepší podmínky pro pozorování meteorického roje Orionid. Mateřskou kometou roje je známá Halleyova kometa, v časných ranních hodinách zazáří průměrně každých 5-7 minut jeden meteor. Pozorování bude poněkud tížit svit Měsíce ve fázi dvou dní po poslední čtvrti. Měsíc najdeme v souhvězdí Lva ve fotogenickém trojúhleníku s planetou Mars a jasnou hvězdnou Regulus. Více (anglicky).
Pozorovací tip: planetka č. 372 (Palma) se v těchto dnech promítá před známou galaxii M31. Pro zajímavost - planetka je od Země vzdálena cca 246 milionů km (cca 13,5 světelných minut). Galaxie v Andromedě je neporovnatelně vzdálenější; cca 2,5 milionů světelných let! Pohyb planetky můžete vidět v následující animaci. Toto setkání lze snadno pozorovat i dalekohledech o průměru 15 cm, planetka má jasnost cca 11 mag.
Hvězdárna a planetárium Plzeň je nyní i na Facebooku.
Zde upozorňuje na nové články, vycházející na jejích internetových stránkách a samozřejmě i na akce, které pořádá.
