Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze uvidíme "československou" kometu

Na obloze uvidíme "československou" kometu

Snímky komety v různých filtrech ze 27. července 2011. Autor: Faulkesův teleskop na Havaji
Snímky komety v různých filtrech ze 27. července 2011.
Autor: Faulkesův teleskop na Havaji
Letos na podzim se nám naskytne výjimečná příležitost spatřit na obloze jasnější kometu nesoucí jméno československých astronomů. Ze všech komet, které se pravidelně vracejí ke Slunci a nesou jména českých astronomů, patří tato k úplně nejjasnějším. Přestože se ke Slunci vrací pravidelně, příležitost ji spatřit je vzácná a jedna z nich nastane na několik týdnů právě letos na podzim. I když nepatří mezi nejjasnější komety viditelné pouhým okem, lze ji vyhledat na ranní obloze již za pomoci triedru nebo malého dalekohledu.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 159 z 22. 9. 2011.

Československo-japonský objev

Objev je sdílený s japonským pozorovatelem Minoru Hondou. Ten ji našel jako první 3. prosince 1948 čočkovým dalekohledem o průměru 15 cm. O několik dní později ji nezávisle objevil Čech Antonín Mrkos se Slovenkou Ľudmilou Pajdušákovou ze Skalnatého plesa 6. a 7. prosince 1948 pomocí legendárního binaru Somet.

Antonín Mrkos (1918 - 1996) byl významný český astronom a objevitel či spoluobjevitel 13 komet a 273 planetek. Svá pozorování prováděl mezi lety 1946 - 1961 ve vysokohorských observatořích na Skalnatém plese a na vrcholu Lomnického štítu ve Vysokých Tatrách. Díky tehdejším klimatickým podmínkám a kvalitní vysokohorské obloze mu k objevu komet postačil světelný binokulár Somet Binar o průměru 10 cm s 25 násobným zvětšením. Od roku 1965 byl vedoucím kleťské observatoře, kde se věnoval především pozorování planetek. Se spoluobjevitelkou komety 45P Ľudmilou Pajdušákovou (1916 - 1979) byl krátce ženatý a po její smrti po ní pojmenoval planetku číslo 3636, kterou objevil 17. října 1982 na kleťské observatoři.

Trpasličí kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková

Tato kometa je členkou tzv. Jupiterovy rodiny, její dráha je pod silným vlivem gravitace této obří planety. Poslední výrazné přiblížení k ní proběhlo v roce 1983 a další nastane v roce 2030. Změny dráhy ale nemají na viditelnost komety výrazný vliv. Ke Slunci se vrací každých 5,25 let a bývá obtížně viditelná, protože se jedná o trpasličí kometu s jádrem o průměru sotva 1 km. Většinou je velice slabá, pouze když je nejblíže Slunci, ke kterému se přibližuje až na vzdálenost 0.53 AU (AU = astronomická jednotka), ji můžeme spatřit s pomocí menšího dalekohledu (například loveckým triedrem). Důležitá je i geometrie jejího průletu vůči Zemi. S ohledem na malou vzdálenost od Slunce v přísluní (bod dráhy nejblíže ke Slunci) je těžké ji v době nejvyšší jasnosti zastihnout na noční obloze.

Viditelnost komety

Pohyb komety v souhvězdí Lva mezi 24. zářím a 10. říjnem 2011. Autor: Petr Horálek
Pohyb komety v souhvězdí Lva mezi 24. zářím a 10. říjnem 2011.
Autor: Petr Horálek
Letošní návrat patří k jedněm z nejpříznivějších. Kometa se nejprve na jižní obloze přiblížila 15. srpna Zemi na rekordní vzdálenost 9 milionů km (23 násobek vzdálenosti Země - Měsíc) po cestě do vnitřní části Sluneční soustavy, aby se po průletu kolem Slunce objevila i na naší obloze ještě před svítáním. Letos budeme mít opravdové štěstí. Její teoretická pozorovatelnost začala již ráno 20. září, kdy se dostala před svítáním 5° nad obzor. O 9 dní později, tedy 29. září, když bude nejblíže Slunci, se vyšplhá v závěru noci dokonce 9° vysoko (to lze považovat za dostatečnou výšku pro její pozorování i menším dalekohledem). V té době bude mít jasnost kolem 7 mag. Výhodou bude i to, že od 26. září do 10. října nebude rušit pozorování Měsíc. Po průchodu přísluním začne kometa rychle slábnout a výška nad obzorem bude ještě zvolna růst. Na obloze se bude nacházet v souhvězdí Lva poblíž jasné hvězdy Regulus.

Další příležitost k pozorování této jasnější československé komety budeme mít již při příštím návratu, kdy se těsně přiblíží k Zemi až po průchodu přísluním vysoko na naší obloze. Kometa Zemi mine ve vzdálenosti 12,5 milionu km (33 násobek vzdálenosti Země - Měsíc). Lépe bude vidět při letošním návratu, protože při průletu kolem Země v roce 2017 bude již daleko od Slunce a tudíž slabá a nevýrazná.

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC (356 kB)
[2] Tiskové prohlášení v PDF (319 kB)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »