Úvodní  >  Související stránky k článku 1. vesmírný týden 2017

Související stránky k článku 1. vesmírný týden 2017

Martin GembecÚkazy

1. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 1. do 9. 1. 2022. Měsíc po novu se objeví ve společnosti planet na večerní obloze. Venuše mizí v záři Slunce a Merkur se přiblíží k Saturnu. Nejvýše zůstává Jupiter a slabý Neptun s Uranem. Ráno je vidět slabý Mars. Kometa C/2021 A1 (Leonard) stále zdobí jižní oblohu, večer můžeme zkusit periodickou kometu Borelly a pak i několik slabších komet. Slunce nabídlo zvýšenou aktivitu i skvrny. Rozkládání dalekohledu Jamese Webba probíhá podle plánu. Před 380 lety zemřel Galileo Galilei a před 80 lety se narodil Stephen Hawking.

Martin GembecÚkazy

1. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 4. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2012. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer najdeme poblíž jihu Jupiter, v druhé polovině noci je nejlépe vidět Mars a Saturn. Ranní kometa Garradd je stále lépe viditelná. Končí večerní přelety stanice ISS. Nastává maximum roje Kvadrantid. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. ledna 2012 v 18:00 SEČ.

Martin GembecÚkazy

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Martin GembecÚkazy

7. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 2. do 18. 2. 2024. Měsíc je vidět na večerní obloze a doroste k první čtvrti. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Pokud počasí dovolí, můžeme spatřit i menším dalekohledem několik komet. Skončila soukromá mise Axiom 3, posádka přistála v Crew Dragonu u pobřeží Floridy. Před 460 lety se narodil vynikající pozorovatel Galileo Galilei, kterého známe jako objevitele nových jevů, jako jsou Jupiterovy Měsíce, fáze Venuše nebo otáčení Slunce se skvrnami.

Martin GembecÚkazy

30. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2011. Měsíc se blíží k novu. Saturn je nízko nad západem. Jupiter je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem. Přidává se k němu Mars. Venuše je v blízkosti Slunce. Začnou ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Martin GembecÚkazy

2. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je tedy vysoko na večerní obloze. V noci na pátek 10. 1. zakrývá Plejády. Jasná Venuše je každým dnem blíže slabšímu Saturnu. Jupiter je vysoko nad jihovýchodem a Mars níže nad severovýchodem. Aktivita Slunce je vysoká a nelze vyloučit ani silné erupce a polární záře. Nová česká kometa nese jméno C/2024 Y1 (Mašek) po jejím objeviteli z Liberce. Kometa C/2024 G3 (ATLAS) viditelná zatím jen na jižní obloze nyní skokově zjasnila a je dobré sledovat její další vývoj. Očekáváme první start rakety New Glenn a sedmý testovací let Super Heavy Starship.

Martin GembecÚkazy

7. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.

Martin GembecÚkazy

2. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer září jasná planeta Venuše. Ráno je vidět Mars. Další tři planety jsou ukryté v záři Slunce. Ke startu s další várkou družic Starlink se chystá raketa Falcon 9. K přistání se chystá loď Dragon. Před 410 lety objevil Galilei měsíčky Jupiteru. Před 15 roky odstartovala mise Deep Impact, která pak zasáhla projektilem kometu Tempel 1.

Martin GembecÚkazy

7. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 2. do 16. 2. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. Po půlnoci potom Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce se projevuje především velkým počtem skvrn. Začínají večerní přelety ISS. Na ranní obloze jsou ještě blízko sebe dvě komety viditelné binokulárem. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. února v 19:00 SEČ.

Martin GembecÚkazy

2. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 5. 1. 2014 do 11. 1. 2015 Měsíc je po úplňku. Nízko na jihozápadě zvečera Venuši doplní Merkur, večer je vidět taky Mars. Po osmé večer už vychází Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Máme tu okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Poletí Dragon k ISS? Přistane první stupeň rakety na mořské plošině? Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. ledna v 18:00 SEČ.

Martin GembecÚkazy

10. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 3. do 13. 3. 2011. Období jasných dnů i nocí končí, ale ještě stihneme mladý Měsíc a jasný Merkur. Můžeme se rozloučit s Jupiterem a hledat prchavé zvířetníkové světlo. Noci ovládne Saturn a za ranního svítání nás den vítá s Venuší. Končí přelety ISS a možná uvidíme i raketoplán Discovery. Denní obloze vládne Slunce s velkými skvrnami. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Radim NeuvirtHistorie

Výročí kosmonautiky březen 2026

V březnu si ve výročích kosmonautiky připomeneme tzv. Halleyovu armádu. Poté se spolu s Veněrou 3 vypravíme k Venuši, nalezneme na dně Atlantiku havarovanou kabinu Challengeru a tahé se vypravíme na orbitu Marsu. Spolu se Sojuzem a Gemini se pokusíme zadokovat u orbitálních stanis a na závěr se podíváme na první lety dvou různých kosmických objektů.

Martin GembecSluneční soustava

Neptun má narozeniny

Neptun na snímku ze sondy VoyagerKaždý se nějak setkal v mládí s astronomií. Mě v ní od mládí provázely především knihy, protože hvězdárna u nás široko daleko nebyla. Mám dodnes vzpomínky na knihu o Sluneční soustavě z edice OKO. V dnešních měřítkách neuvěřitelně zastaralá knížečka, avšak obsahovala příběh, který mě neustále fascinoval. Příběh vypočítané planety – Neptunu. Tento příběh nyní znovu ožívá, neboť Neptun slaví narozeniny a to ne ledajaké. Bude mu 164 let a ještě asi 9,5 měsíce k tomu. Divné narozeniny? Moc starý? Žádné kulatiny? Ale kdeže – to jen 12. července uplynul přesně jeden rok na Neptunu od doby jeho objevu. A byl objeven opravdu až v 19. století? A jak to bylo s tím slavným výpočtem jeho polohy?

Václav GlosSluneční soustava

Gregor Mendel a kosmické počasí

Pomalu se blíží 200. výročí od narození matematika, genetika a meteorologa Gregora Mendela. Tento všestraně nadaný vědec se krátkou dobu věnoval i astronomii a položil spolu s jinými vědci té doby základy vědnímu oboru, který dnes nazýváme kosmické počasí. Abychom podrobněji vzpomenuli na astronomický výzkum jednoho z nejvýznamějších vědců, sepsali jsme krátký článek.

Martin GembecÚkazy

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Martin GembecÚkazy

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Redakce Astro.czOstatní

Nová kniha: Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem

Na český knižní trh se dostává nová publikace, která čtenáře zavede do zákulisí historické rozpravy mezi dvěma velikány světové astronomie - Galilea Galilei a Johanna Keplera. Kniha "Galileo Galilei: Hvězdný posel, Johannes Kepler: Rozprava s Hvězdným poslem" je překladem originálních děl těchto dvou významných astronomů. V těchto dílech, která vznikla jako Galileův podnět a Keplerova reakce na něj, se octneme na prahu jednoho z nejvýznamnějších vědeckých pokroků lidstva - použítí dalekohledu pro astronomická pozorování...

Martin GembecÚkazy

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Martin GembecÚkazy

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »