Úvodní  >  Související stránky k článku 100 roků České astronomické společnosti, 20. sjezd v Brně

Související stránky k článku 100 roků České astronomické společnosti, 20. sjezd v Brně

Pavel SuchanÚkazy

Kometa 12P/Pons-Brooks je už i objektem pro malé dalekohledy a amatérské fotografy

Na večerní obloze lze nyní v souhvězdí Andromedy pozorovat poměrně jasnou periodickou kometu 12P/Pons-Brooks. Kometa je pozorovatelná malými triedry na tmavé obloze daleko od měst. Je také známá svými častými výbuchy (tzv. outbursty) z důvodu překotné kryovulkanické aktivity na jejím přibližně 17 km velkém jádře. Ty jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná slabě i pouhýma očima. Nejlepší období pro její pozorování probíhají právě nyní a budou pokračovat až do poloviny dubna, kdy ji najdeme v malých dalekohledem, jak se pozvolna pohybuje souhvězdími Andromedy, Ryb a Berana. Kometa je už nyní velmi pěkným objektem i pro amatérské fotografy. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě číslo 308 z 5. března 2024.

Jana ŽďárskáOsobnosti

Martin Myšička - umělec s duší astronoma

Může se umění přátelit s vědou? Anebo věda s uměním? Lze spojit tyto dva odlišné břehy, zbudovat mezi nimi pomyslný most? Na jednom z břehů půvab děl uměleckých, na straně druhé pak elegance základních kamenů hmoty. Zkusme tedy posoudit prolínání vědy s uměním optikou životního příběhu člověka, jenž z oblasti vědy přestoupil do světa „hereckého“, aby namísto událostí vědeckých vyprávěl příběhy filmových a divadelních postav. Pozvání k rozhovoru přijal absolvent Matematicko-fyzikální fakulty, herec (a pro nás astronomy také nepřekonatelný prof. František Nušl, jehož ztvárnil v rámci oslav 100. výročí založení ČAS) a rovněž umělecký ředitel Dejvického divadla Mgr. Martin Myšička.

Pavel SuchanMultimédia

Patrně nejslavnější česká fotografie vesmíru slaví 100 let

Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 300 z 11. 9. 2023.

Redakce Astro.czOstatní

Aviatickou pouť v Pardubicích okořenil unikátní astronomický stánek

Na již legendárním mezinárodním svátku aviatiky v Pardubicích, tedy 28. Aviatické pouti ve dnech 2. a 3. června 2018, se návštěvníci mohli zastavit u unikátního stánku věnovaného astronomii. Tam pardubická hvězdárna ve spolupráci s Českou astronomickou společností, firmou SUPRA Praha a astrofyzikálním ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity ukazovaly rozmanité tváře našeho Slunce a rovněž upozorňovaly na nejbližší vzácné nebeské úkazy, kterých se dočkáme v létě. Připomnělo se i 100. výročí založení České astronomické společnosti a hlavně osobnost astronoma barona Artura Krause, bez kterého by se pravděpodobně žádná tradiční Aviatická pouť v Pardubicích nekonala.

Pavel SuchanÚkazy

Vánoční obloha bude patřit Marsu

Také hledáte na Štědrý den první hvězdu? Letos patrně jako první „světélko“ na obloze spatříte jasnou planetu. Podle vašeho výhledu na tu či onu stranu to bude buďto největší planeta Sluneční soustavy Jupiter nebo přibližně stejně jasný a velmi nápadně oranžový Mars. Jsou totiž na večerní obloze hned po Měsíci nejjasnější. Zatímco na Jupiter už jsme si v posledních týdnech zvykli, Mars se do své maximální jasnosti dostává až před Vánoci. Nejblíže se k Zemi přiblíží 1. prosince, opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince. A v ten den také dojde k zákrytu Marsu Měsícem, který bude vidět i očima bez dalekohledu.

Redakce Astro.czOstatní

Ohlédnutí za setkáním ČAS po 100 letech

V pátek 8. 12. 2017 uplynulo 100 let od založení České astronomické společnosti v Praze. Výročí jsme oslavili velmi důstojně v prostorách pražského Karolina – nejprve v Modré posluchárně, kde došlo k historické rekonstrukci schvalováni stanov ČAS c.k. místodržitelstvím a následně rekonstrukcí ustavující schůze ČAS pod vedením pro tento den obživlým prof. Františkem Nušlem. Za rekonstrukci je třeba poděkovat naprosto bezvadným hercům podle scénáře Petra Sobotky.

Pavel SuchanÚkazy

V úterý 25. října nastane částečné zatmění Slunce

Kolem poledne v úterý 25. října 2022 se nad územím České republiky odehraje částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje necelou polovinu průměru slunečního disku. Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné přes bezpečný filtr pouhýma očima. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu.

Redakce Astro.czOstatní

30 let pardubické hvězdárny a 110 let první lidové hvězdárny v Čechách

Hvězdárna barona Artura Krause slaví 31. března 2022 třicet let své existence. Před třiceti lety, v roce 1992, byla za přítomnosti významných osobností jako Jiří Grygar, Bohumil Ruprecht nebo známý český konstruktér dalekohledů Jiří Drbohlav otevřena v dnešním Domě dětí a mládeže ALFA, odloučené pracoviště DELTA. Jméno nese hvězdárna po známém pardubickém rodákovi, mecenáši a průkopníkovi v mnoha oborech, baronu Arturu Krausovi. Právě ten v roce 1912 založil v Pardubicích na dnešní Třídě Míru první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. V roce 1917 se pak podílel na založení České astronomické společnosti. Letošní rok je tedy kulatým jubileem nejen v historii pardubické astronomie, ale rovněž v české popularizaci této přírodní vědy.

Pavel SuchanOstatní

Česká astronomická společnost stoletá

V pátek 8. prosince 2017 ve 14 hodin to bude přesně 100 roků od zakládající schůze České astronomické společnosti. Členové společnosti a zástupci spolupracujících institucí (hvězdáren, Astronomického ústavu AV ČR, univerzit, Rady vědeckých společností České republiky, Slovenské astronomické společnosti, Evropské astronomické společnosti a dalších) se sejdou na slavnostním shromáždění v Modré posluchárně a v aule pražského Karolina.

Pavel KotenÚkazy

Meteorický roj Geminidy má maximum 14. prosince ráno

Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 283 ze dne 11. 12. 2021

Martin ČernickýOstatní

100 let ČAS - uctění památky Otců zakladatelů

Představitelé České astronomické společnosti uctili dne 3. prosince 2017 památků Otců zakladatelů. V tento den proběhla procházka po několika pražských hřbitovech s položením věnců a zapálením svíček na hrobech těch, díky kterým můžeme v tyto dny slavit 100leté výročí Společnosti.

Redakce Astro.czOsobnosti

Cenu Františka Nušla za rok 2021 obdržel Stanislav Štefl in memoriam

Česká astronomická společnost udělila za přínos světové astronomii i české vědě Cenu Františka Nušla za rok 2021 Stanislavu Šteflovi in memoriam. Jiří Grygar ke svému návrhu dodal: „Podávám mimořádný návrh na udělení Nušlovy ceny in memoriam, neboť Dr. S. Štefl evidentně svým celoživotním dílem přesvědčivě naplnil kritéria, která statut Ceny předpokládá. Jeho úspěchy a zásluhy o dobré jméno české astronomie byly mimořádné.“ Z epidemických důvodů se slavnostní předání ceny za účasti rodiny posouvá na příští rok.

Martin GembecÚkazy

49. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 4. 12. do 10. 12. 2017. Česká astronomická společnost slaví 100 let. Měsíc bude v poslední čtvrti. 8. 12. dojde k zákrytu hvězdy Regulus. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Rusové vypustili úspěšně dvě rakety Sojuz 2, ale ačkoli raketa pracovala dobře, v případě jednoho startu selhal urychlovací stupeň. SpaceX úplně uzemnila raketu k misi Zuma, mezitím provádí přípravy ke startu Falconu Heavy, který však nejspíš sklouzne do roku 2018. Tento týden by však měla letět raketa Falcon 9 s lodí Dragon k ISS a to z opravené rampy SLC-40.

Redakce Astro.czÚkazy

Noční obloze vévodí planeta Mars, která projde opozicí se Sluncem

Martin ČernickýOstatní

Pamětní mince ČNB k příležitosti 100. výročí České astronomické společnosti - historie a okolnosti vzniku

Česká národní banka vydá k příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) dne 6. prosince 2017 stříbrnou pamětní minci o nominální hodnotě 200,- Kč. Slavnostní uvedení do oběhu proběhne ve spolupráci s Evropskou numizmatickou asociací ve středu 6. prosince 2017 v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze.

Petr HorálekÚkazy

V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!

V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu.

Petr HorálekSluneční soustava

Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2019

Rok 2019 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. První z nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v pátek 4. ledna 2019 v časných ranních hodinách za bezměsíčné noci. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima ve 3:20 SEČ počty meteorů s frekvencí až 80 za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy takto příznivé podmínky až v roce 2022.



29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »