Související stránky k článku 11. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 3. do 21. 3. 2021. Měsíc po novu dorůstá na večerní obloze k první čtvrti. Nad jihozápadem je vidět také Mars a níže nad obzorem i Uran. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. 20. března začíná jaro. Starlinků přibývá jak máku, tento týden startovaly hned dvě várky. Situace na obloze je tak pro astronomy čím dál horší. Čína úspěšně otestovala novou raketu CZ-7A. Očekáváme zážeh centrálního stupně SLS. Tento týden si připomínáme narozeniny Jiřího Grygara (85 let), který ovlivnil životy mnoha astronomů. Výročí má i nadaná astronomka Antonia Maury (155 let), první let kapalinové rakety Roberta Goddarda (95 let) a dramatický let Gemini 8 (55 let).
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011.
Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER!
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze od 2. 10. do 8. 10. 2017. Měsíc bude v úplňku. Saturn je večer nad jihozápadem. Ráno je vidět jasná Venuše a slabý Mars. Obě planety se k sobě na obloze přiblíží v období kolem 5. října. Aktivita Slunce je nízká. Slavíme 60. výročí vypuštění první umělé družice Země (Sputniku 1). V kosmonautice také zaujaly upřesněné plány Elona Muska na stavbu velké rakety a transportní lodi. Nezastavil se ani raketostroj a tak se startovalo z Ruska, Číny i Francouzské Guyany. Nyní jsou na řadě v USA rakety Atlas V a Falcon 9.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 10. do 8. 10. 2023. Měsíc bude ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko už je taky Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět Venuše a končí viditelnost Merkuru. Aktivita Slunce je středně vysoká. Vrátila se rekordní posádka z ISS. Indická sonda se už neozvala. Pokračují starty Starlinků, poletí i prototypy sítě Kuiper od Amazonu. Po delší době má startovat i evropská raketa Vega. Před 150 lety se narodil Ejnar Hertzsprung, jeden z autorů diagramu popisujícího vlastnosti a vývoj hvězd.
Přehled událostí na obloze od 1. 10. do 7. 10. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter mizí v záři Slunce večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na ranní obloze je vidět hlavně kometa 21P. K pozorování vybízí také trpasličí galaxie NGC 6822 ve Střelci. Zemřel Pavel Toufar. Čína pokračuje ve vysoké kadenci startů svých raket. Chystá se přistání lodi Sojuz a start rakety Falcon 9. Japonci stále úspěšně pokračují v misi u planetky Ryugu. Před 60 roky vznikla NASA a před 10 lety jsme poprvé poznali skoro celý povrch Merkuru.
V březnu si ve výročích kosmonautiky připomeneme tzv. Halleyovu armádu. Poté se spolu s Veněrou 3 vypravíme k Venuši, nalezneme na dně Atlantiku havarovanou kabinu Challengeru a tahé se vypravíme na orbitu Marsu. Spolu se Sojuzem a Gemini se pokusíme zadokovat u orbitálních stanis a na závěr se podíváme na první lety dvou různých kosmických objektů.
Robert Hutchings Goddard (5. 10. 1882 – 10. 8. 1945), od jehož úmrtí právě uplynulo 80 let, byl americký astronom, fyzik, profesor, inženýr a vynálezce. Vynalezl a osobně zkonstruoval první raketu na kapalné palivo na světě.
Vědci z NASA a MIT (Massachusetts Institute of Technology) analyzovali nepatrné změny v pohybu planety Merkur za účelem zjištění, jak dynamika Slunce ovlivňuje dráhy planet. Poloha Merkuru v průběhu plynoucího času byla určována na základě sledování změn rádiového signálu sondy MESSENGER (start 3. 8. 2004) během doby, kdy byla ještě aktivní. Dráhy planet ve Sluneční soustavě se postupně vzdalují od Slunce. Dochází k tomu proto, že gravitační působení naší hvězdy slábne, jak stálice postupně stárne a ztrácí hmotu. Nyní skupina vědců z NASA a MIT nepřímo měřila tuto ztrátu hmoty a další sluneční parametry na základě pozorování změn dráhy Merkuru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Významný český astronom a čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc., bude uveden do Rekordmanské síně slávy. Nominaci mu udělila Agentura Dobrý den, která dlouhodobě mapuje a oceňuje mimořádné výkony a počiny českých osobností.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 339 z 19. 5. 2026
Náš seriál se překlopil do období po Magellanu. Povrch byl zmapován s do té doby nepředstavitelnou detailností (kolem 100 až 150 metrů). A v tu chvíli se ukázalo, jak geologicky zajímavý povrch Venuše má. Množství sopek, lávových tunelů a jiných sopečných útvarů se nachází po celé planetě. Co ovšem zásadně chybí, jsou jakékoli stopy deskové tektoniky nebo působení tekuté vody. Povrch je geologicky relativně mladý, přibližně v posledních 500 miliónech let byl celý přetvořen sopečnou činností. Tedy alespoň v něčem je Venuše trochu podobná Zemi. Velkým otazníkem ale zůstalo, zda tato geologická aktivita už skončila, nebo v určité míře pokračuje. Vzhledem k velikosti planety je zřejmé, že vnitřního tepla zde bude ještě dost, ale to nejdůležitější, totiž přímý důkaz sopečné činnosti chybí. A nebo ne? Pokusíme se nahlédnout na tuto hádanku podrobněji i díky jedné z posledních misí, která měla tu čest Venuši prozkoumat.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Jedna z nejvýznamnějších osobností české astronomie a popularizace vědy, Jiří Grygar, oslaví 17. března 2026 devadesáté narozeniny. Jiří Grygar patří k nejznámějším českým popularizátorům přírodních věd. U široké veřejnosti se zapsal zejména televizním cyklem Okna vesmíru dokořán a dlouholetým působením v rozhlasovém pořadu Meteor. Ke svému jubileu převezme souborné vydání svých Žní objevů.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 336 z 11. 3. 2026.
Americká sonda Messenger, která ze Země odstartovala 3. srpna roku 2004, v minulém roce oslavila celých deset let ve vesmíru. Jako první stroj v historii se stala umělou družicí nejmenší planety Sluneční soustavy, kolem níž neustále krouží a zblízka ji studuje. Cesta k Merkuru trvala sedm let, byla dlouhá osm miliard kilometrů a Messenger při ní prolétl jednou kolem Země, dvakrát kolem Venuše, třikrát kolem Merkuru a celkem patnáctkrát oběhl Slunce. I přes úspěchy mise, které tyto "ďábelské" manévry následovaly, se nyní má život Messengera schýlit k (téměř) nezvratnému konci...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. do 11. 10. 2026. Měsíc se jeví jako zmenšující se srpek na ranní obloze a v sobotu 10. října bude v novu, takže budou výborné podmínky pro pozorování slabých objektů. Ráno projde Měsíc kolem Marsu (5. října) a Jupiteru (6. října), koncem týdne projde Mars hvězdokupou Jesličky. Saturn je těsně po opozici vidět celou noc. V noci z 8. na 9. října mají maximum meteory roje Drakonidy. V kosmonautice budeme hodnotit první orbitální let Starship a ve středu 7. října má startovat jihokorejská raketa Nuri s družicemi NEONSAT. Před 180 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton.
Astrofyzik a čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar obdržel 18. ledna 2026 Cenu Neuron za lásku k vědě. Ocenění mu bylo předáno při slavnostním ceremoniálu Nadace Neuron jako uznání za jeho celoživotní přínos popularizaci vědy a mimořádnou schopnost přibližovat složité přírodovědné otázky široké veřejnosti.
MESSENGER se brzy zřítí na Merkur, ale to je skvělá příležitost jej nasnímat v ještě větším detailu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.
Astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. vstoupil na 22. sjezdu České astronomické společnosti mezi rekordmany. Jeho Žeň objevů v astronomii, kterou sepisuje nepřetržitě už od roku 1966, což je světový unikát, byla zapsána Agenturou Dobrý den do České databáze rekordů. V březnu letošního roku bylo toto rozsáhlé dílo také zveřejněno na webu www.zen-objevu.cz.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 321 z 29. 4. 2025
