Úvodní  >  Související stránky k článku 15. vesmírný týden 2025

Související stránky k článku 15. vesmírný týden 2025

Martin GembecÚkazy

32. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 8. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 6. 8. do 12. 8. Na Marsu přistává Curiosity. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme s Marsem a Saturnem. Druhá polovina noci patří Jupiteru a nad ránem i Venuši. Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) jsou večer i nad ránem. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. srpna ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

31. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 1. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 7. do 5. 8. Měsíc bude v úplňku. Večer se nízko na jihozápadě nachází Mars a Saturn. Brzy nad ránem je vidět Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá nad ránem. U stanice se vystřídaly zásobovací lodě, další má startovat už ve středu. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. srpna ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

30. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 25. července 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. Měsíc kolem čtvrti je viditelný v první polovině noci. Večerní planety jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Brzy nad ránem vychází Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá většinou za svítání. Ke stanici se vydala japonská zásobovací loď. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. července ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

29. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 18. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. Měsíc je kolem novu. Večer jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a pak Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Začaly ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ke stanici se právě připojila nová tříčlenná posádka. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. července ve 23:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

28. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 9. 7. do 15. 7. Měsíc kolem poslední čtvrti je viditelný v druhé polovině noci a 15. 7. zakryje Měsíc planetu Jupiter. Večer se loučíme s Marsem, lépe uvidíme Saturn na jihozápadě. Ráno vychází nejprve Jupiter a pod ním i Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Dopoledne pokračují přelety ISS přes sluneční disk. Ke stanici má odstartovat nová tříčlenná posádka. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. července ve 23:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

27. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 4. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 7. do 8. 7. Měsíc kolem úplňku je večer nad jihovýchodem. Večerními planetami jsou Merkur, Mars a nejlépe viditelný Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Pokračují přelety ISS přes sluneční disk. ISS má dočasně pouze tříčlennou posádku. Země je v odsluní. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. července ve 23:00 SELČ.

Martin GembecMultimédia

Vesmírná videa: červen 2012

hvězdy nad TeideVideo z přechodu Venuše přes Slunce jsme už zařadili do předchozího článku. Červen byl však také ve víru zajímavých letů do kosmu a podíváme se i na neobvyklé záběry z naší planety. Vzpomínka na Cassini má své pokračování, doplněné o pohledy z Voyageru. Závěrem se vrátíme na Kanárské ostrovy.

Martin GembecÚkazy

20. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 16. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5. Měsíc ubývá k novu, nastává prstencové zatmění Slunce v oblasti Tichomoří (včetně západu USA). Večer je na západě velmi jasná Venuše, jihozápad ve Lvu okupuje Mars a jihovýchod v panně patří planetě Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Startuje soukromá loď Dragon k ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. května ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

18. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 2. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 4. do 6. 5. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Venuše je v maximálním jasu. Večer jsou vidět také planety Mars a Saturn. Stanice ISS se při svém přeletu na denním nebi občas přiblíží Venuši nebo Slunci. Blíží se start lodi Dragon k ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. května ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

17. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 25. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Přelety stanice ISS se odehrávají večer. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. dubna ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

16. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 18. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4. Měsíc bude v sobotu v novu. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Stanice ISS přelétá večer. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. dubna ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

15. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Později večer uvidíme také Saturn, který je v neděli v opozici se Sluncem. Stanice ISS je viditelná večer. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. dubna ve 21:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

14. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 4. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 4. do 8. 4. Měsíc bude v úplňku. Večerní oblohu zdobí planeta Venuše, nízko na západě je také Jupiter. První polovina noci je ideální pro pozorování Marsu. Před půlnocí je slušně viditelný také Saturn. Stanice ISS se dočkala zásobovací lodi ATV a její přelety můžeme pozorovat nad ránem. Začínají Velikonoce. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. dubna ve 21:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

13. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 28. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 26. 3. do 1. 4. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je nejlépe viditelná planeta Venuše a pod ní Jupiter. První půlka noci je ideální pro pozorování Marsu. Před půlnocí je slušně viditelný také Saturn. Kometa Garradd je poblíž nadhlavníku. Stanice ISS přelétá nad ránem. Blíží se k ní automatická loď ATV. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. března ve 21:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

12. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 21. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 3. do 25. 3. Začíná astronomické jaro. Měsíc je kolem novu, zkoušíme Messiérovský maratón. Večerní obloze nadále kraluje dvojice jasných planet Jupiteru a Venuše. Pokračují ideální podmínky pro pozorování Marsu. Saturn je dobře viditelný již před půlnocí. ISS občas přeletí přímo přes Slunce. Startuje evropská nákladní loď k ISS ATV-3. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. března ve 20:00 SEČ.

Martin GembecÚkazy

11. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 14. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večerní obloze dominuje blízké setkání Venuše a Jupiteru na západě. Mars je viditelný celou noc, Saturn slušně již před půlnocí. ISS přeletuje ve vhodné konstelaci přes Slunce. Opět se můžete zapojit do Globe at Night. Jedno z nejjasnějších těles za dráhou Neptunu, trpasličí planeta Makemake je v opozici. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. března ve 20:00 SEČ.

Martin GembecÚkazy

10. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 5. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 5. 3. do 11. 3. Měsíc je kolem úplňku. Večer pozorujeme seskupení jasných planet, Venuše a Jupiteru. Poblíž západního obzoru je Merkur. Mars je viditelný celou noc, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci. Mapa zobrazuje oblohu v pondělí 5. března v 19:00 SEČ.

Martin GembecÚkazy

9. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 29. února 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 2. do 4. 3. Měsíc je kolem první čtvrti. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru je poměrně jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci. Přelety ISS večer pomalu končí. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. února v 19:00 SEČ.

Martin GembecÚkazy

8. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 22. února 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2.. Měsíc je kolem novu. Velmi mladý srpek Měsíce bude vidět od středy. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru se vynořuje jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. února v 19:00 SEČ.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »