Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011. Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2011. Týden začne blízkým průletem malého asteroidu. Měsíc je kolem novu. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Jupiter je viditelný brzy ráno. ISS začíná přelety přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 22. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 6. do 26. 6. 2011. Začíná astronomické léto. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. ISS je viditelná několikrát za noc. NLC spatřena v den zatmění. Dawn se blíží k planetce Vesta - snímky lepší než HST. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 15. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2011. Měsíc bude kolem úplňku, ve středu nastává úplné zatmění Měsíce. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Sezóna NLC v ČR ještě nenastala, buďme však na pozoru. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 8. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden 6. 6. do 12. 6. 2011. Měsíc dorůstá k první čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihem až jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Začne sezóna NLC i v ČR? Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 30. 5. do 5. 6. 2011. Měsíc je v novu. Saturn najdeme za soumraku nad jihem. Přistává raketoplán, nad ránem je vidět ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 25. 5. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 23. do 29. 5. 2011. Měsíc je v poslední čtvrti. Saturn najdeme za soumraku nad jihem. Raketoplán je připojen k ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. května 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 18. 5. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 16. do 22. 5. 2011. Měsíc je kolem úplňku. Saturn je před půlnocí nad jihem. Start raketoplánu možná už v pondělí. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. května 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 11.5.2011, zdroj: astronet.ruPřehled událostí pro týden od 9. do 15. 5. 2011. Měsíc je v první čtvrti. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci jsou jen menší skvrny. Start raketoplánu odložen nejdříve na pondělí 16. 5. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. května 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru.
Mapa oblohy 4.5.2011, zdroj: astronet.ruPřehled událostí pro týden od 2. do 8. 5. 2011. Měsíc je kolem novu. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci jsou skupiny skvrn. Nastává maximum meteorického roje éta Aquarid. Večer přeletá ISS. Start raketoplánu nejméně za týden v úterý. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. května 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru.
Mapa oblohy 27.4.2011, zdroj: astronet.ruPřehled událostí pro týden od 25. 4. do 1. 5. 2011. Měsíc po poslední čtvrti je viditelný nad ránem. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci je řada skvrn. Večer přeletá ISS. Startuje raketoplán s Krtečkem na palubě. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. dubna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru
Mapa oblohy pro 16. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 18. do 24. 4. 2011. Měsíc bude v úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Na Slunci je několik skupin skvrn. Večer začnou přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. dubna 2011 ve 22:00 SELČ
Mapa oblohy pro 15. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 11. do 17. 4. 2011. Měsíc dorůstá do úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Končí ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. dubna 2011 ve 21:00 SELČ
Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 4. do 10. 4. 2011. Měsíc v podobě srpku září ve večerních hodinách. Z planet je nejlépe pozorovatelný Saturn. Pokračují ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. dubna 2011 ve 21:00 SELC
Mapa oblohy pro 13. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 3. do 3. 4. 2011. Měsíc se blíží k novu. Ideální období na pozorování zvířetníkového světla a Messiérovského maratónu. Končí dobrá viditelnost Merkuru. Začínají ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. března 2011 ve 21:00 SELČ
Mapa oblohy pro 12. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 21. 3. do 27. 3. 2011. Měsíc se blíží do poslední čtvrti. Merkur je hvězdou večera. MESSENGER obíhá Merkur. Začíná jaro a koncem týdne letní čas. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011. Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER! Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 2. do 6. 3. 2011. Jeden týden s příznivým počasím končí a jiný s možná ještě lepším začíná. Vše díky velmi vysokému tlaku vzduchu. Měsíc je navíc v pátek v novu. Zvečera začíná viditelnost planety Merkur a končí viditelnost Jupiteru. Nadvládu nad nocí předává Saturnu, ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Večerním přeletům různých družic dominuje ISS s připojenou ATV-2 a raketoplánem Discovery. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 8. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 21. 2. do 27. 2. 2011. Měsíc je v pátek v poslední čtvrti. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. ISS a NanoSail-D mají ideální večerní viditelnost. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011. Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda Stardust. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
