Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2012

11. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 14. března 2012. Data: Stellarium
Mapa oblohy 14. března 2012. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večerní obloze dominuje blízké setkání Venuše a Jupiteru na západě. Mars je viditelný celou noc, Saturn slušně již před půlnocí. ISS přeletuje ve vhodné konstelaci přes Slunce. Opět se můžete zapojit do Globe at Night. Jedno z nejjasnějších těles za dráhou Neptunu, trpasličí planeta Makemake je v opozici.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 15. března.

 

Planety:

Venuše (-4,3 mag) se přesunula do souhvězdí Berana a potkává se zde na tři stupně daleko s Jupiterem. Pravděpodobně se tak může stát, že se zvýší počet telefonátů od známých nebo na hvězdárny, co že je to vidět nad západem? Venuše má totiž velmi dobré pozorovací podmínky a ještě za tmy je velmi vysoko a tím pádem i Jupiter poblíž dobře vynikne. Při pohledu do dalekohledu jeví Venuše fázi jakoby "Měsíce" v první čtvrti. Kotouček má velikost přibližně 21 úhlových vteřin.

Jupiter (-2,1 mag) je hezkým slabším dvojčetem Venuše. Stále můžeme pozorovat řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. V týdnu však nebude moc vhodných příležitostí na pozorování přechodů GRS (Velké červené skvrny) nebo úkazů jupiterových měsíců. GRS přechází vhodně přes střed kotoučku planety ve čtvrtek 15. 3. v 19:12 a v sobotu 17. 3. ve 20:50 SEČ. Na čtvrtek 15. března připadá také přechod Ganymédu 19:29-21:41 SEČ. V pátek 16. 3. ve 20:39 začíná zákryt Ió. V sobotu 17. 3. přechází přes planetu měsíc Ió (17:59-20:10) a jeho stín (18:55-21:04).

Mars (-1,1 mag) má ideální podmínky viditelnosti. Posunuje se pomalu v souhvězdí Lva. V pátek 16. března se bude nacházet jen 7 úhlových minut od galaxie M 96 (nejjasnější člen skupiny) a postupně o víkendu celé "druhé trio" projde. Kotouček je velký téměř 14" a na jeho povrchu lze spatřit některé zajímavé detaily. Nejlépe je vidět bílá polární čepička, ale povedné záběry českých i slovenských astrofotografů zachytily také oblaka kolem hory Mons Olympus a mnohé tmavé a světlé albedové útvary.

Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny sice kulminuje 30° nad jihem až ve dvě ráno, ale dobře viditelných je již před půlnocí. Nádherně rozevřené prstence a jiné detaily si můžete vychutnat na 18" velkém kotoučku, nebo pěkných fotografiích z minulého týdne.

Slunce výrazně zvýšilo svoji aktivitu. Za všechno může hlavně aktivní oblast NOAA 11 429. Napsáno toho bylo o ní hodně na našem serveru i jinde. Vzhledem k tomu, že v tomto týdnu prochází v západní části viditelné polokoule, mohly by další velmi silné erupce být pro Zemi zajímavé, ale zatím je pravděpodobnější, že se již aktivita v této oblasti spíše sníží. Jak se skvrny na slunečním povrchu vyvíjí můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO. Aktivitu a případné zvýšení šance vidět polární záři sledujte na "aurora monitoru" Astro.cz.

Přelety ISS nejsou nyní pozorovatelné. Z přeletů přes sluneční disk připadají do úvahy dva. Ve čtvrtek a v neděli. Pás přeletu prochází ve čtvrtek přibližně ve 12:13 od Teplic přes Nymburk ke Zlínu. Tento přelet má trvání jen 0,8 sekundy, ale zato ISS bude hodně veliká (úhlově skoro 50"). V neděli připadá pás přeletu na čas přibližně v 10:59 a prochází zhruba od Karlových Varů přes Pelhřimov k Břeclavi. Stačí tedy použít vhodnou metodu pozorování Slunce (astrosolar fólie či jiný bezpečný filtr) a na chvilku se nám tam mihne větší moucha (stanice ISS). Takto krátký přelet se vyplatí asi spíše fotografovat pro zachycení co nejvíce detailů. Zkušený pozorovatel zachytí detaily, jako jsou solární panely, nebo jednotlivé moduly.

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com. Odtud jsou vzaty i předpovědi přeletů ISS přes Slunce.

Globe at Night: pokud jste ještě nepřispěli svým pozorováním do kampaně, máte tento týden další ideální příležitost. Jak na to?

Poloha Makemake v 11. týdnu, podklady: Cartes du Ciel
Poloha Makemake v 11. týdnu, podklady: Cartes du Ciel
Makemake je v opozici. Jestliže jste už někdy vyhledávali Pluto, pak máte nyní další podobnou výzvu. Makemake je po něm druhé nejjasnější transneptunické těleso. Má hodně vysokou odrazivost a proto je relativně jasné (16,8 mag). Předpokládá se, že by to mohlo být způsobeno tím, že v přísluní má tento Plutoid kolem řídkou atmosféru, podobně jako nyní Pluto a v odsluní pak vše zmrzne na led, který dobře odráží sluneční záření. Více si o Makemake přečtěte v encyklopedii Astronomia. Mapka k vyhledání je uvedena vlevo nebo v bílé verzi k tisku pod odkazem. Fotograficky by to mohlo být snadno detekovatelné těleso i pro amatéry, přestože její vzdálenost od nás je 51,4 AU!

Kosmonautika:

  • Kabina nově připravované lodi Orion provedla testovací sestup na padácích. Zkušební start rakety s lodí Orion do vesmíru byl stanoven na rok 2014.
     
  • Americký vojenský automatický raketoplán už strávil rok na orbitě. X-37B odstartoval na raketě Atlas 5 loni 5. března. Raketoplán má rozměry cca 10 x 4,5 metru a v nákladovém prostoru vystaveném vesmírnému prostředí probíhají tajné experimenty, které budou následně dopraveny na Zemi. Klíčový je test samotného plavidla, který byl loni v listopadu prodloužen na více než jeden rok.
     
  • 16. února 2012 se povedl parádní úlovek kameře HiRISE na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Zachytila krásného prachového ďábla v akci. Jeho výška dosahovala přibližně 800 metrů a zachycen byl nad pláněmi Amazonis na severní polokouli Marsu. Narozdíl od tornáda, prachový vír vzniká za pěkného slunečného dne, když vzniknou silné výstupné proudy působením slunečního záření.
     
  • Na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě se potkaly raketoplány Atlantis a Discovery. Druhý jmenovaný je již pomalu připraven k dubnovému letu na hřbetu Boeingu 747 do Washingtonu, kde bude umístěn ve Smithsonian National Air and Space Museum.
     

Výročí

  • 17. března 2002 (10 let) odstartovala na svou misi dvojice satelitů GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment). Jak z názvu vyplývá, jejich úkolem bylo měřit odchylky gravitačního pole Země a studovat rozložení vody na Zemi. Měření drobných odchylek gravitačního pole vede k přesnému popisu tvaru Země a k pochopení vnitřní stavby planety. Družice dále přináší poznatky o změnách v klimatu, o rozložení ledovců apod.
     

Výhled na příští týden:

  • Jaro začne 20. března
  • startuje ATV-3
  • start STS-3 Columbia (30 let)
  • výročí narození Wernher von Braun
  • Nicolas Louis de La Caille (250 let od úmrtí)

Mapa oblohy v březnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, GRACE


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »