Mapa oblohy 13. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. Dorůstající Měsíc je vidět večer a v první polovině noci. Večer je vidět také planeta Merkur, v první polovině noci Jupiter a ráno je nejlépe vidět Saturn. Velmi blízko kolem Země se 15. února protáhne malý asteroid. Začaly přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. února v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 6. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. Měsíc před novem bude viditelný nad ránem. V první polovině pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter a ráno Saturnu. Večer je vidět Merkur a koncem týdne začnou přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. února v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 5. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 12. do 9. 12. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je v opozici se Sluncem viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Výročí narození má František Nušl a 95 let od vzniku slaví také Česká astronomická společnost. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. prosince v 18:00 SEČ.
Noční svítící oblaka 15. června 2012. Autor: Petr Horálek. Nad Evropou se stahují mračna. Ovšem nejen ta, která nám tak kazí dojem z toužebně očekávaného jarního počasí. V posledních dnech byla na severu Evropy pozorovaná první noční svítící oblaka – neobvyklý typ mraků opředený mnoha nejasnostmi. Právě nadcházející červen a první půlka července budou pro vyhlížení těchto stříbřitě bělavých závojovitých struktur na soumračné či rozbřeskové obloze ideálním obdobím. Už nyní má smysl si kvůli nim počkat do pozdějších večerních hodin či dokonce celou tu krátkou noc nespat. A rozhodně si při tom nezapomenout foťák.
Mise BepiColombo je společný projekt Evropské vesmírné agentury ESA a japonské JAXA. Průlety kolem Merkuru umožňují sondě měnit trajektorii tak, aby mohla v listopadu 2026 přejít na oběžnou dráhu kolem Merkuru. 4. 9. 2024 provedla úspěšně svůj čtvrtý ze šesti průletů kolem nejmenší planety, přičemž inženýrské kamery pořídily snímky dvou zajímavých kráterů a poprvé měla sonda dobrý výhled na okolí jižního pólu planety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Rok 2019 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu mimořádné úkazy na obloze. Měsíc se dvakrát zbarvil do oranžova v zemském stínu, v prvním případě do něj dokonce viditelně narazil asteroid. Na slunovrat se na českém nebi rozzářila rekordně rozsáhlá noční svítící oblaka. Ti největší nadšenci uzřeli fantastické úplné zatmění Slunce nad chilskou pouští Atacama a v listopadu pak šťastlivci mimo zónu zrádné oblačnosti pozorovali vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Rok následující neslibuje dechberoucí zatmění, nebo přechody planet. Máme čekat spíš útlum krásných jevů? Rozhodně ne: I v roce 2020 nás několikrát pod nebe nalákají pozoruhodné či dokonce mimořádně vzácné astronomické úkazy, z nichž jeden bude doslova úkazem staletí!
Dějiny lidstva se hemží starými civilizacemi s astronomickými znalostmi na nejrůznější úrovni. Jednou z těch vyspělejších byli nepochybně Mayové, obývající středověkou střední Ameriku. Jejich znalosti dění na obloze byly velmi dobré, umožnily jim vytvořit velmi sofistikovaný kalendář. V literatuře se soudí, že Mayové znali hlavní tělesa Sluneční soustavy, ovšem na Merkuru se různí historikové neshodnou. Jan Vondrák, emeritní pracovník ASU, společně s bratry Böhmovými tuto otázku znovu otevřeli.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Na vlně současného pestrého připomínání 30letého výročí Sametové revoluce 17. listopadu 1989 bychom rádi doplnili, že nejen na Národní třídě v Praze toho dne probíhaly pamětihodné události. Revoluční rok 1989 přinesl i dva velmi pěkné a dosti vzácné nebeské úkazy, z nichž jeden shodou okolností proběhl právě v kýžený revoluční den 17. listopadu. Lidé, kteří se zrovna neúčastnili demonstračních aktivit, mohli uzřít toho večera jasnou a na československé poměry dosti vzácnou polární záři.
Venuše je stále výraznou večerní hvězdou, ale to se brzy změní s tím, jak zmizí v záři Slunce. Mezitím se s ní přišel rozloučit na večerní oblohu také Merkur. I jeho jasnost je poměrně vysoká a obě planety jsou za dobrých podmínek viditelné po 21. hodině pouhým okem. Na Venuši se ale vyplatí vzít dalekohled a vychutnat její velký a úzký srpek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
V letech 2018 a 2019 se průběžné odehrávala neúplná tetráda měsíčních zatmění (tři ze čtyř byla úplná). S velkým štěstím se mi je podařilo všechna odpozorovat, a tak vznikla nezvyklá sbírka, pořízena stejným vybavením, stejným nastavením, stejným zpracováním. Ale každé z nich je zároveň spojeno se samostatným příběhem, dobrodružstvím a návštěvou jiného místa na Zemi. A každé z nich je také unikátní samo o sobě.
Předpovědní modely slibují na sobotu zlepšení počasí a tak si snad budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem. Lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Částečné zatmění, které nastane v noci z úterý na středu 16./17. 7., je pro Středoevropany poslední na dlouhé tři roky. V roce 2020 totiž vstoupí Měsíc dvakrát pouze do polostínu a 2021 nečekáme zatmění vůbec. V dalších letech bude možné vidět jen zatmění částečná a nejbližší úplné zatmění Měsíce bude od nás vidět až v roce 2025! Letošní zatmění proběhne poměrně nízko nad obzorem a částečná fáze začíná po 22. hodině. Maximální zanoření Měsíce do zemského stínu očekáváme v půl dvanácté v noci našeho letního času.
Na přelomu letošního ledna a února budeme mít zajímavou příležitost podívat se během druhé poloviny noci, respektive v průběhu svítání, hned na všech pět očima viditelných planet naší Sluneční soustavy. Tímto seskupením Jupitera, Marsu, Saturnu, Venuše a Merkuru bude navíc den po dni procházet couvající srpek Měsíce, blížící se k novu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
V úterý 16. července necelou půlhodinu před půlnocí nastane maximum částečného zatmění Měsíce, který v té době bude zhruba 2/3 svého průměru ponořen v zemském stínu. Při tak výrazném ponoření se nám naskytne působivý a barevný pohled na našeho kosmického souseda, na zatmělou část měsíčního disku se bude rozptylovat slabý červený svit pozemských červánků. Nedaleko Měsíce také najdeme planetu Saturn. Celou podívanou umocní fakt, že se odehraje na den přesně k 50. výročí startu Apolla 11.
Na večerní oblohu se vyhoupla planeta Merkur a protože je to obvykle nejhůře viditelná planeta, s ohledem na její blízkost zářícímu Slunci, nabízí nám možnost spatřit během noci všechny planety Sluneční soustavy. Po setmění se totiž dají spatřit také Neptun a Uran a nejlepší podívanou nabízí ranní obloha, kde najdeme jasné planety Jupiter, Mars, Venuši a Saturn.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS
