Související stránky k článku 52. vesmírný týden 2012
Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.
Unikátní vlastnosti dalekohledu Jamese Webba vedly k odhalení úzkého jet streamu (tryskového proudění v atmosféře) nad vrcholky oblačnosti v rovníkové oblasti Jupiteru. Dalekohled umožňuje snímat záření v blízké infračervené oblasti spektra, které jsou vhodné také ke studiu vrstev atmosféry ve výšce asi 25 až 50 km nad vrcholky oblaků. Vítr zde přesahuje rychlost 500 km/h, což na Zemi odpovídá rychlosti větru silného tornáda. Tento jev dosud nemohl být pozorován jinými dalekohledy, pro jejich nízké rozlišení a nepozorovaly jej ani kosmické sondy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2020
obdržel snímek „Přelet ISS přes Slunce“, jehož autorem je Libor Hašpl
Mezinárodní kosmická stanice (ISS) se stala vlastně už běžnou součástí našeho života. Tu a tam nám jako jasná, mnohdy opravdu jasná tečka přelétá v noci nad hlavou. Tyto přelety dokážeme velmi přesně spočítat, dokonce bychom si podle ní mohli téměř řídit i hodinky. Informace o přeletech ISS nalezneme bez problémů na internetu. O její vybudování na oběžné dráze Země se zasloužilo hned několik zemí, nu je opravdu „mezinárodní“. Ovšem hlavní slovo mají Rusko a USA. Ostatně kosmonauti, kteří se na ISS v šestičlenných posádkách střídají v půlročních intervalech, se musí domluvit anglicky a rusky.
Úkolem dalekohledu Jamese Webba je odhalovat dosud neviděné detaily v různých oblastech vesmíru. Díky přelomovému vesmírnému dalekohledu vidíme první galaxie a podmínky, ve kterých vznikaly, pozorujeme protoplanetární disky vznikajících hvězd a vidíme i nové molekuly, které je tvoří a dosud nešly spatřit. Zkoumáme atmosféry exoplanet a můžeme detailně pozorovat planety Sluneční soustavy v dosud neviděném detailu v infračerveném oboru spektra. Právě uveřejněným snímkem Saturnu se uzavřelo snímání všech čtyř plynných obrů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dal fotograficky zaznamenat nezvyklý úkaz: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz je, jak jsem se přesvědčil, možné zachytit relativně snadno i bez nutnosti velkého teleskopu. Samozřejmě kvalita bude horší. Tak jako tak, jsou to především velké nervy a následná radost z úspěchu.
Po nějaké době se opět schyluje ke startu, který se zařadí mezi největší kosmické události roku a významným písmem se zapíše do dějin kosmonautiky, tentokrát především té evropské. Na vrcholku rakety Ariane 5 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně totiž nyní čeká na svůj start sonda JUICE, JUpiter ICy moons Explorer. Jak už název článku i samotné sondy napovídá, jejím cílem se stane největší planeta Sluneční soustavy. Už jen skutečnost, že na oběžnou dráhu této planety doposud vstoupily jen dvě sondy, činí tuto misi výjimečnou. Zároveň se však také jedná o vůbec první sondu, která je zařazena mezi velké vědecké mise Evropské kosmické agentury, které můžeme přezdívat vlajkovými loděmi. Snad největší zajímavostí je ale to, že se má stát první sondou, která bude obíhat měsíc jiné planety. V tomto článku se postupně podíváme na to, jak se projekt JUICE vyvíjel, jak samotná sonda vypadá, jak bude její mise probíhat a jaké jsou její hlavní vědecké cíle.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
Když se v sobotu 24. srpna pokusil se stanicí spojit Sojuz MS-14, přibližovací manévr musel být přerušen, protože systém Kurs na stanici nefungoval správně. Mezitím se pro jistotu zvolilo řešení, kdy Sojuz MS-13 v pondělí ráno našeho času přeparkoval manuálně k neposlušnému portu na modulu Poisk a místo něj pak zaparkoval nový Sojuz MS-14. Na stanici s ním přiletěl humanoidní robot Skybot-F850.
Hubbleův dalekohled během celé doby své činnosti v určitých časových odstupech pravidelně pozoruje všechny vnější planety Sluneční soustavy. V současné době je tento teleskop naší jedinou šancí, jak mapovat proměny atmosfér plynných planet v průběhu času. Zvláště nenahraditelný je v tomto ohledu v případě Saturnu, Uranu a Neptunu, jelikož žádnou z těchto planet teď nezkoumá aktivní sonda. Nedávno nadešel čas pro další fotografování Jupiteru a Uranu. V tomto článku se podrobněji podíváme na čtyři snímky těchto plynných obrů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Kolikrát za život se stane, že Mezinárodní kosmická stanice přelétne před Měsícem tak, aby to bylo pozorovatelné přímo z vaší hvězdárny, Měsíc byl krátce po super úplňku (tedy úplňku, který nastal v minimální vzdálenosti Měsíce od Země) a ještě k tomu byla jasná obloha a první jarní den? Všechny tyto okolnosti nastaly včera večer a astrofotograf Aleš Majer toho využil.
1. a 2. března 2023 se k sobě na obloze přiblížily dvě nejnápadnější planety – Venuše a Jupiter. Nad jihozápadním až západním obzorem jsme je díky velmi příznivému počasí mohli snadno pozorovat jako dvě velmi jasné hvězdy těsně při sobě. 1. 3. byla Venuše vpravo a trochu níže než Jupiter, 2. 3. už byla nad Jupiterem. Po oba dva dny se nám planety vešly do zorného pole dalekohledu. Úhlová vzdálenost mezi nimi byla asi 40 úhlových minut. Fotografie setkání se nám sešla ze všech končin České i Slovenské republiky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Zeptejte se astronauta! Tak se jmenovala výzva českým dětem od organizátorů vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Osm vybraných otázek pak na konci června putovalo na Mezinárodní kosmickou stanici. Nyní zveřejňujeme odpovědi ve videu s velitelem ISS Andrewem Feustelem.
Do kosmu s Krtkem 2018, tisková zpráva z 2. srpna 2018
Kosmická sonda NASA s názvem Juno (start 5. 8. 2011) zachytila tento pohled na jižní polokouli Jupitera během 39. blízkého průletu kolem planety 12. ledna 2022. Pokud si zvětšíme pravou část tohoto snímku (viz obrázek níže), odhalíme na stejné fotografii ještě dva další světy: Jupiterův úchvatný měsíc Io (vlevo), známý svou hrou barev danou sopečnou činností, a měsíc Europa (vpravo), který prozkoumají budoucí mise, protože je na něm pod ledovou krustou podpovrchový oceán.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.
Ve středu 21. března se vydala k Mezinárodní kosmické stanici ruská loď Sojuz MS-08, jejíž pasažéři doplní posádku dlouhodobé Expedice 55 na palubě ISS opět na šest osob. Jedním z kosmonautů, kteří tímto zahájili pětiměsíční vesmírnou misi, je i Američan Andrew Feustel, zkušený astronaut je v Čechách dost známý díky zdejším kořenům své manželky Indiry. V roce 2011 s sebou vzal jako symbol České republiky do raketoplánu plyšového Krtečka, známou animovanou postavičku z večerníčků od autora Zdeňka Milera. Krteček se tehdy ve vesmíru zřejmě osvědčil, protože nyní Drewa doprovází opět. Žerty stranou, posádku Sojuzu každopádně čeká náročná mise.
Hubbleův vesmírný teleskop HST uskutečnil svoji roční grand tour po vnějších oblastech Sluneční soustavy. To je království obřích planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu – sahající až do vzdálenosti 30 AU, tj. 30násobku vzdálenosti Země-Slunce. Na rozdíl od kamenných terestrických planet, jako jsou například Země a Mars, které se nacházejí blízko žhavého Slunce, tyto vzdálené světy jsou většinou složeny ze studené plynné „polévky“ – z vodíku, hélia, čpavku, metanu a dalších stopových plynů zahalujících horká kompaktní jádra planet.
