Sluneční dalekohled ESPRESSO (PoET) na observatoři Paranal, který je instalován v areálu Evropské jižní observatoře (ESO) v chilském Paranalu, provedl svá první pozorování. Dalekohled bude spolupracovat s přístrojem ESPRESSO ESO na podrobném studiu Slunce. PoET, který je popisován jako sluneční dalekohled pro lovce planet, si klade za cíl pochopit, jak mohou změny ve světle hvězd podobných Slunci zakrývat přítomnost planet obíhajících kolem nich, a pomáhat nám tak při hledání světů mimo Sluneční soustavu.
Aktuální články
Erupce, nejenergetičtější projevy sluneční aktivity, již řadu let nejsou jen doménou sluneční fyziky. Před více než dekádou byly tyto jevy přesvědčivě prokázány též na jiných osamocených hvězdách chladných spektrálních typů na hlavní posloupnosti. Ale co více, jejich odvozené energie o mnoho řádů přesahovaly energie erupcí slunečních. Jenže právě výpočet celkové energie hvězdné erupce je založen na předpokladech, které nemusejí v realitě vůbec nastávat. Petr Heinzel s kolegy z Polska navrhuje vylepšenou metodu pro hodnocení parametrů hvězdných erupcí.
Astronomové mají k dispozici detailní snímky planety Saturn pořízené ve viditelném i blízkém infračerveném oboru elektromagnetického spektra. Pořídily je kosmické teleskopy HST a JWST. Jsou na nich vidět pásy i bouře a samozřejmě nádherné prstence a měsíčky této planety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Ve středu 12. dubna 1961 odstartovala z kosmodromu Bajkonur kosmická loď Vostok-1, v jejíž malé kulové kabině poprvé do vesmíru vzlétl člověk – sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 338 z 7. 4. 2026.
U příležitosti konání 36. podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Česká astronomická společnost udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2026.
Náhody se nestávají jen v životě, ale i ve vesmíru. Jedna taková, ke všemu vícenásobná, nás právě čeká. Během necelých 32 hodin protnou naše území pásy zákrytů hvězd planetkami, které jsou v katalogu pouhá tři pořadová čísla za sebou (první náhoda). A kam postavit dalekohled? To si řekneme na konci.
Porota soutěže Česká astrofotografie měsíce vybrala z rozsáhlé tvorby českých a slovenských autorů nejlepší snímek roku 2025. Ocenění získávají práce, které spojují vysokou technickou úroveň s estetickou hodnotou a schopností přiblížit krásu vesmíru široké veřejnosti. Ocenění bude předáno na celostátním setkání České astronomické společnosti v Plzni. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 337 z 1. 4. 2026.
Giovanni Battista Amici (25. 3. 1786 Modena – 10. 4. 1863 Florencie) byl italský astronom, optik, botanik a mikroskopista. Proslul zejména jako konstruktér optických přístrojů. Připomínáme si 240 let od jeho narození.
Ve dnech 25. až 27. března 2026 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě. Několik nejlepších účastníků dostane možnost se kvalifikovat na 19. Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice, která se bude konat v září letošního roku ve Vietnamu.
Další články »
