Kometa 3I/ATLAS je již snadným objektem k pozorování na ranní obloze. Nachází se v souhvězdí Panny a před svítáním je více než 20° vysoko nad jihovýchodem. Měsíc již prochází novoluním a tmavá obloha umožňuje se na ni pořádně zaměřit. V článku se zaměříme na to, kde a jak ji pozorovat a fotit. Přestože se vyrojily různé spekulace, ukážeme si, že se chová jako klasická kometa. Připomeneme také snímky komety z období, kdy prolétala kolem planety Mars, například z evropské sondy TGO. A večer bude článek aktualizován. Živě se pokusíme shrnout informace, které plánuje uveřejnit NASA, která nemohla uveřejnit snímky pořízené například přístrojem HiRISE sondy MRO, protože v USA byl tzv. shutdown, kdy instituce měly omezený provoz.
Aktuální články
V roce 2026 bude Českou astronomickou společností opět udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělována každé dva roky za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2025.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Doposud nejpočetnější výprava studentů reprezentovala Českou republiku na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior), která se konala od 18. do 25. října 2025 v rumunském městě Piatra Neamţ. Tým se domů vrátil s nebývalým počtem ocenění – tři stříbrné, dvě bronzové medaile a čtyři čestná uznání.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert Barsa
Citron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši astronomové pro přezdívku komety C/2025 A6 Lemmon. Samozřejmě, „citron“ se anglicky ve skutečnosti píše „lemon“, ale to jedno „m“ navíc lidové tvořivosti pranic nebrání. A naši astronomové mají raději přezdívky a někdy až romantická pojmenování astronomických objektů místo strohých písmen a čísel jejich systematického a katalogového označení.
Rychlá pozorování pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) odhalila výbušnou smrt hvězdy v okamžiku, kdy výbuch prorazil povrch hvězdy. Astronomové poprvé odhalili tvar výbuchu v jeho nejranější, prchavé fázi. Tato krátká počáteční fáze by o den později již nebyla pozorovatelná a pomáhá zodpovědět celou řadu otázek o tom, jak se z masivních hvězd stávají supernovy.
Hvězdokupy se na první pohled mohou zdát klidnými a neměnnými shluky hvězd, ale ve skutečnosti v nich probíhá neustálý dynamický tanec plný těsných přiblížení hvězd, občasných kolizí a výměn energie. Nová studie vedená Václavem Pavlíkem z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že právě tyto interakce mezi hvězdami – zejména mezi binárními a jednotlivými – mohou zásadně měnit vnitřní uspořádání hvězd v kulových hvězdokupách. Modely naznačují, že těsná přiblížení hvězd ke dvojhvězdným systémům, konkrétně hmotným binárním černým dírám, napomáhají promíchávání různých populací hvězd.
Není obvyklé, abychom mohli už v titulku článku napsat předpověď něčeho tak nevyzpytatelného, jako je výskyt polárních září. V úterý 11. 11. kolem 11. hodiny našeho času však na Slunci v symbolický čas a hodinu došlo k opravdu výjimečně silné erupci, která byla doprovázena silnou radiační bouří a výronem výrazného oblaku hmoty z koróny, který je mířený přímo k Zemi. Je jisté, že až dorazí tyto částice k Zemi, asi za dva dny, mohly by být v noci ze středy na čtvrtek 12./13. listopadu nejjasnější polární záře roku 2025.
V rubrice Psalo se před sto lety se pravidelně vracíme k textům, které vyšly v astronomických publikacích přesně o století dříve.
V časopise Říše hvězd z let červenec až říjen 1925 se Dr. Arnošt Dittrich věnoval tématu, které bychom dnes nazvali archeoastronomií – stopám po dávných způsobech, jimiž lidé určovali pohyb Slunce a střídání ročních období. Ve svém článku popisuje „sluneční bránu“ tvořenou dvěma kůly, mezi nimiž podle lidového podání Slunce při západu prochází. Dittrich viděl v této pověsti ozvěnu dávné praxe pozorování nebeských jevů pomocí dřevěných značek na obzoru, snad dokladu indoevropského dědictví.
Minulý týden byly promítnuty čtyři lasery na oblohu nad observatoří Paranal Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Každý z těchto laserů slouží k vytvoření umělé hvězdy, kterou astronomové používají k měření a následné korekci rozostření způsobeného zemskou atmosférou. Pozoruhodné spuštění těchto laserů, po jednom z každého z osmimetrových dalekohledů v Paranalu, je významným milníkem projektu GRAVITY+ – rozsáhlé a komplexní modernizace interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) ESO. GRAVITY+ otevírá VLTI větší pozorovací výkon a mnohem širší pokrytí oblohy, než bylo dosud možné.
Další články »
