Hvězdárna a planetárium Brno v české premiéře promítne představení Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. A ten vypráví, jak jinak, historii temné hmoty, která se začala psát okamžikem velkého třesku a dnes dospěla do kapitoly odehrávající se v největším vědeckém zařízení, které kdy člověk sestavil, ve Velkém hadronovém urychlovači – LHC. Jde o největší záhadu současné vědy, na hranici – a možná až za ní – mystiky.
Zdá se to neuvěřitelné, ale Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech slaví hned tři výročí. Skutečně! Už je to 63 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše tajemná kopule. Už je to 6 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše čarokrásná budova. A už to jsou 4 roky, co na vršku Kraví hory provozujeme stroj na vizuální zázraky – digitárium.
Poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) byla slavnostně představena a také pokřtěna v sobotu 8. listopadu 2017 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Týden vědy a techniky Akademie věd České republiky je nejrozsáhlejší a největší vědecký festival v České republice. V pořadí 15. ročník proběhne od 6. do 12. listopadu 2017 v Praze, Brně, Ostravě a na dalších místech po celé České republice. Celkově se uskuteční více než několik stovek přednášek, výstav, dnů otevřených dveří… Vstup na všechny akce je zdarma!
V úterý 31. října Hvězdárna a planetárium Brno slaví Den temné hmoty. V české premiéře promítne představení Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. Vypráví, jak jinak, historii temné hmoty, která se začala psát okamžikem velkého třesku a dnes dospěla do kapitoly odehrávající se v největším vědeckém zařízení, které kdy člověk sestavil, ve Velkém hadronovém urychlovači LHC.
HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY TEORIE STRUN, ČERNÉ DÍRY, MODERNÍ KOSMOLOGIE A VELKÉ SJEDNOCENÍ Existuje mnoho fundamentálních otázek ohledně našeho vesmíru, na které není současná fyzika schopna odpovědět. Obraz světa, který jsme do dnešní doby byli schopni složit, vykazuje mnohé nedostatky a podivnosti, které jednoho dne budeme – doufejme – schopni vysvětlit. Leží před námi ale spousta těžkých otázek, na jejichž vyřešení bude věda muset vynaložit nemalé úsilí – to vše navíc za předpokladu, že nám to přírodní zákony vůbec dovolí. Na druhou stranu jsme si alespoň vědomi toho, že naše poznání světa není úplné a současně již také tušíme, že právě nyní stojíme na samotném prahu zásadních vesmírných objevů...
V pátek 6. října proběhne na Hvězdárně a planetáriu Brno již tradiční Noc vědců. A protože to bude dva dny po šedesátém výročí startu první umělé družice Země, je téma více než zřejmé. Vstup zdarma!
Budeme někdy cestovat napříč vesmírem rychleji než světlo? Posadíme se do kosmických lodí jako ze Star Treku nebo Hvězdných válek a navštívíme všechny ty úžasné světy, které se choulí u hvězd vzdálených stovky, tisíce, miliony i miliardy světelných let?
Ve středu 27. září od 18 hodin se můžete na Hvězdárně a planetáriu Brno potkat s americkou astronautkou Dorothy Marie „Dottie“ Metcalf-Lindenburgerovou, která se na palubě raketoplánu Discovery v dubnu 2010 vydala k Mezinárodní kosmické stanici.
Tak se to přece stalo! I když jste několikrát restartovali počítač a nakonec převzali ruční řízení, tvrdému dopadu přistávacího modulu na měsíční povrch jste nezabránili. Žijete, také skafandr vypadá neporušený, většina zařízení však zkáze neunikla. A tak nezbývá než se pěšky vydat za záchranou. Dokážete to? Prožijte spolu s hlavní hrdinkou Sárou a jejími průvodci jedinečné dobrodružství na staré měsíční základně u Hadleyho brázdy, kde před více než sto roky přistála výprava Apollo 15. Podaří se trosečnici zprovoznit starou základnu? Pomůže jí dobrosrdečný robůtek 54-L 50-G přezdívaný Labi, jinak také vášnivý zahradník? A nezkazí celý plán na záchranu až nepříjemně zvědavý H-Ugo?
Hvězdárna a planetárium Brno spolu se společností Charta Lintea připravuje jedinečný vesmírný příběh Robinsonka pro unikátní projekční systém digitálního planetária. Dětští diváci, ale také jejich dospělácký doprovod, budou doslova vtaženi do vesmírného dobrodružství. Premiéra je naplánována na počátek října tohoto roku!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
ISS těsné míjela Jupiter. Fotografováno v Praze poblíž Palackého mostu a výsledná fotografie byla složena ze čtyř snímků. Obloha byla lehce zamlžená.
