Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Bezpečnost při pozorování Slunce

Bezpečnost při pozorování Slunce

Členové V. expedice SAROS unešeni zatměním v roce 2008. Autor: Alex Cadarso
Členové V. expedice SAROS unešeni zatměním v roce 2008.
Autor: Alex Cadarso
Při pozorování zatmění Slunce, přechodů planet přes Slunce, slunečnách skvrn či jiných úkazů spojených s přímým pohledem na Slunce je zapotřebí dodržovat bezpečností pravidla. Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku dokonce i při značném procentu zakrytí Slunce Měsícem. Ve všech případech se tomu proto vyvarujte. Už vůbec se na Slunce při zatmění (nebo jiném úkazu spojeném s přímým pozorováním Slunce) nedívejte přes okulár dalekohledem, který je zcela nechráněný speciálním filtrem. Při takovém pohledu si můžete doslova propálit sítnici (plocha uvnitř oka, na kterou dopadá světlo z vámi pozorovaného objektu a ze které pak vizuální informace putuje do vašeho mozku). Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (projekcí, videosnímáním a následným promítáním na monitoru...). Přímé pozorování vyžaduje užití nějakého filtru. Níže uvádíme seznam možných a dostupných filtrů, které vám mohou nebezpečný sluneční svit ztlumit a umožnit tak vychutnat si onen skvostný nebeský úkaz.

Obsah

Co doporučujeme

  • Speciální brýle nebo fólie firmy Baader Planetarium: Fólie vyrobená účelově pro potřeby pozorovatelů Slunce. Prodává se ve formátu A4 za cca 500 Kč. Je velmi tenká a ohebná, vhodná pro vlastní výrobu různě velikého či různě tvarovaného filtru na teleobjektiv, videokameru, binokulár i větší dalekohledy. S trochou talentu si můžete vyrobit i vlatní brýle, nebo si je rovnou zakoupit. Fólie se dá zakoupit u firmy SUPRA Praha nebo Dalekohledy Matoušek. Součástí balení je také návod jak s fólií při výrobě vlastního filtru postupovat. Barva Slunce při užití filtru je stříbřitě bílá.
  • Svářečský filtr stupně 13 a vyšší: Filtr obecně užívaný ke sváření kovových spojů bývá při užití vyššího stupně spolehlivý i při sledování Slunce. Z těchto sklíček se mimo jiné vyrábí speciální brýle k zakoupení na nejbližších hvězdárnách. Barva Slunce při pohledu přes filtr je zelená nebo oranžová.
  • Jakékoliv brýle či filtry zakoupené na nejbližší hvězdárně: Pracovníci hvězdáren jsou si vědomi rizik spojených s pozorováním Slunce, takže vám nepochybně nabídnou (je-li to v sortimentu hvězdárny) bezpečné vybavení. Nejčastěji si můžete zakoupit brýle opatřené speciálními filtry (fólií nebo svářečským sklem) či sklíčka samotná (opět v drtivé většině právě ta svářecí). Pokud se vydáte do zahraničí za pozorováním slunečního zatmění (či například přechodu Venuše přes Slunce), obecně buďte raději nedůveřiví k pouličním obchodníkům s brýlemi a pořiďte si je ještě před cestou v České republice.

Co lze ještě použít

  • Osvícený temný rentgenový snímek: Pokud máte možnost získat z nemocnice nebo máte schovaný rentgenový snímek části vašeho těla, jeho neozářená (temná) část je dostačující pro pozorování Slunce. Jde o ohybnou fólii, která se dá opět nastříhat dle vlastních potřeb (kruhový tvar pro objektiv dalekohledu atd.) Filtr se ovšem časem opotřebuje a škrábance na něm už propouští sluneční světlo více, což by mohlo vést k poškození zraku. Tento filtr tedy doporučujeme velmi okrajově. Barva Slunce ve filtru je příjemně žlutá. Oproti Baaderově folii však není obraz Slunce až tak dokonale ostrý.
  • Vyvolaný osvícený negativ: I film do foťáku lze užít jako ještě bezpečnou variantu pro pozorování Slunce. Je třeba jej mít maximálně osvícený a následně vyvolaný (negativ bude černý). Přes film však musí být vidět při pohledu na žárovku jen její rozžhavené vlákno, nikoliv další struktura (přívodní drátky). I tento filtr tedy doporučujeme velmi okrajově. Barva Slunce ve filtru je většínou bělavá.
  • Magnetický kotouč z diskety: Někde se uvádí jako bezpečný pro pozorování Slunce. Tento kotouč však neodfiltruje v potřebné míře veškeré nebezpečné infračervené záření, a proto jej není vhodné používat pro dlouhodobější pohled. Rozhodně jej však neužívejte jako filtr do dalekohledů! Dalekohled sbírá tím více světla, čím má větší průměr. Při porozování okem vám putuje záření Slunce odfiltrované kotoučem zornicí o průměru 2-5 mm. U dalekohledu se vám do oka dostane mnohem více světla (a tím i toho nebezpečného) neboť jeho průměr je řádově desetkrát až stokrát větší.

Čeho se rozhodně vyvarujte

  • Sklíčka začazená sazemi: Tento "na koleně" vyrobený filtr se hojně využíval při zatmění Slunce v roce 1999. S jeho nespolehlivosti (propouští očima neviditelnou, ale stále nebezpečnou část slunečního světla) člověk balancuje na hraně ohrožení zraku, a to hlavně při dlouhodobějším pohledu do Slunce.
  • Sluneční brýle: Sluneční brýle nejsou na Slunce, jak by mohl jejich zavádějící název napovídat! Jejich úkolem je jen za slunečných dní (v létě, kdy je Slunce vysoko nad obzorem; v zimě, kdy se sluneční světlo odráží o sněhovou pokrývku) odfiltrovat přebytečné světlo, které vás oslňuje při pohledu do krajiny. Rozhodně však nepostačí ke sledování Slunce samotného. Navíc některé brýle, pokud nejsou značkové, mohou lživě informovat o pokrytí UV filtrem. A při pohledu do Slunce se vám pak do očí dostane mnohem více nebezpečného UV záření.
  • Jakákoliv barevná fólie: Zcela nevhodné je užít jakoukoliv barevnou fólii (například z šanonu), byť je sebetemnější nebo máte více vrstev na sobě. Nemůžete vědět, jakou složku nebezpečného slunečního záření (a do jaké míry) fólie propouští a jakou ne.

K maximálnímu zážitku však doporučujeme navštívit nejbližší hvězdárnu. Tam vám totiž nejen vysvětlí správný postup bezpečného pozorování Slunce nebo zatmění Slunce. Ukáží vám je i sofistikovanějšími metodami, a též povědí i předvedou mnoho dalších zajímavostí s ními spojených.



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Pozorování Slunce, Slunce


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »