
NanoKam: Výlet do biodiverzity on-line
Hvězdárna a planetárium Brno mimořádně - v rámci Dnů elektronové mikroskopie - uvádí pořad Nanokam: Výlet do biodiverzity. Ke zhlédnutí je z pohodlí domova - na počítači nebo chytré televizi.

Hvězdárna a planetárium Brno mimořádně - v rámci Dnů elektronové mikroskopie - uvádí pořad Nanokam: Výlet do biodiverzity. Ke zhlédnutí je z pohodlí domova - na počítači nebo chytré televizi.
Oblast vzniku nové hvězdyInfračervený snímek v úvodu článku zachycuje oblast studeného plynu (viz modrá barva) nahromaděného kolem hmotné hvězdy ukryté uprostřed snímku, jehož stáří bylo odhadnuto na několik miliónů roků. Hvězdy o hmotnosti srovnatelné se Sluncem vznikají právě z takovýchto oblaků chladného plynu o hmotnosti zhruba 1000 hmotností Slunce a zaplňujících prostor do vzdálenosti přibližně 32 světelných roků v okolí rodící se centrální hmotné hvězdy. Naše Slunce se zrodilo před 4,5 miliardami roků právě z takového oblaku společně s další stovkou sourozenců.

Šedesát let člověka ve vesmíru nenechá chladnou ani Hvězdárnu a planetárium Brno. Od 8. do 12. dubna je připravena výstava na náměstí Svobody, on-line přednáška o novinkách z kosmonautiky, scénické čtení, vysílání minutu po minutě i návštěva Orchestru Gustava Broma s legendární písničkou Dobrý den, majore Gagarine.
Slunce a sluneční skvrnySlunce je těleso téměř ideálního kulového tvaru, jaký kdy byl doposud změřen. Kdybychom jeho průměr zmenšili na velikost plážového míče, pak bude mít tvar koule, jejíž největší a nejmenší průměr se bude lišit méně, než je tloušťka lidského vlasu.

Ve čtvrtek 18. února v podvečer můžete sledovat komentovaný přenos od planety Mars. V té době zde přistane, nebo se také možná rozbije na padrť, sonda Perseverance. V případě úspěšného manévru bude pátrat po stopách živých organismů a také sbírat vzorky hornin, které v budoucnosti přivezeme do pozemských laboratoří. Na YouTube Hvězdárny a planetária Brno budou vašimi průvodci Tomáš Přibyl a Dušan Majer.
Předpokládaný "disk" skryté hmoty v naší GalaxiiAstronomové z Universität Zürich, Eidgenössische Technische Hochschule Zürich, University of Leicester a NAOC Beijing objevili velké množství "neviditelné" skryté hmoty v blízkém okolí Slunce. Jejich závěry jsou v souladu s teoriemi, podle nichž je naše Galaxie obklopena masivním útvarem označovaným jako tzv. halo, tvořeným skrytou hmotou. Výsledky budou publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Hvězdárna a planetárium Brno dlouhodobě připomíná významné obyvatele města Brna, kteří ovlivnili náš pohled na svět. Ať už se jedná o Ernsta Macha, Aloise Carla, Gregora Mendela, Viktora Kaplana, Vladimíra Remka, Christiana Mayera nebo Kurta Gödela. Poslední jmenovaný se u příležitosti 43. výročí úmrtí (14. ledna 1978) dočkal infostránek www.kurtgodelbrno.cz
Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel PechV červenci se toho hodně událo u Mezinárodní vesmírné stanice. Úvodem se k tomu vrátíme. Ve dne jinak dominovala vysoká sluneční aktivita a dokonce nastaly slabší polární záře. Vrcholila sezóna nočních svítících oblak. Do vesmíru se vydala řada družic, mezi nimi se vrátíme ke startu MSG-3. Závěrem nebude chybět výlet na Měsíc a konečně ani krásná tmavá obloha.

Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny strávil stovky nocí s okem přilepeným k dalekohledu namířeným na Měsíc. Nyní své zážitky a zkušenosti z mnoha let pozorování sepsal do průvodce „Lunární noci pro fajnšmekry“, který se mezi zájemci o našeho kosmického souseda rychle stává oblíbeným zdrojem informací a inspirace.
AR1520 detail skvrn.Autor: Jan KlečkaJak vás průběžně informujeme, Slunce je v posledních týdnech hodně aktivní. Nechybí ani velké skvrny, jako jsou ty v aktuálně viditelné oblasti AR1520. Ta je dokonce viditelná i pouhým okem a pěkně bouří. Ve čtvrtek 12. července večer zde dokonce došlo k silné erupci třídy X a dají se očekávat zajímavé důsledky v dalších dnech i na Zemi. Protože se objevuje čím dál více pěkných záběrů této skvrny, otevíráme galerii a děkujeme autorům zaslaných snímků. Aktualizováno: 16. července 2012, 17:05 SELČ.

Hvězdárna a planetárium Brno vysílá každou neděli od 20.00 pořad Sedmikrásky on-line, který si vzal za vzor píseň Josefa Kainara věnovanou Gustavu Bromovi. Jiří Dušek a Jiří Kokmotos ve zhruba hodinovém pořadu vypráví lidem o aktuálním dění na brněnském nebi, stejně jako zbytku viditelného vesmíru.
Slunce 7.7.2012.Autor: Pavel Prokop Poslední týden byl ve znamení zvyšující se sluneční aktivity. Postarala se o to především aktivní oblast č. 1515 s mnoha skvrnami. Vše prozatím vyvrcholilo v noci na sobotu silnou erupcí a vynořila se i další velká aktivní oblast.

Hvězdárna a planetárium Brno otevírá v pátek 15. května v 18.00. Vždy pro 50 návštěvníků za symbolických 50 korun. A bude to jízda!
Sluneční skvrny.Autor: Pavel UhrinNa sluneční tváři se na nás opět usmívají výraznější skvrny, které jsou za vhodných podmínek či přes bezpečný filtr viditelné i pouhýma očima. Dalekohled je pak krásně rozloží na jejich temné umbry a paprskovité penumbry. Ačkoliv jsou a ještě hlavním hitem noční oblaka, jejichž letošní sezóna nás už stihla mile překvapit a vyplatí se dále za soumračných dob brouzdat očima po obzoru, i skvrny fotografy zaujaly. Snímky skvrn AR1504 a AR1505 nám již několik čtenářů zaslalo, což si zaslouží tuto galerii. Autorům děkujeme a připomínáme, že výrazné skvrny budou vidět ještě necelý týden. Aktualizováno: 2. července 2012, 0:03 SELČ.

Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech připomíná obří a z větší části opuštěné mraveniště… Přitom ještě před několika týdny se to v jejím okolí i spletitých útrobách doslova hemžilo životem a dvounozí „mravenci“ byli – k naší radosti – skoro všude. Jako mávnutím kouzelného proutku se však ze dne na den bohužel vytratili…
Autor: Jan ZahajskýO současné zvýšené sluneční aktivitě jsme psali dnes ráno. V průběhu včerejska a v noci na dnešek ovšem nám ještě navíc dorazilo i několik zdařilých fotografií slunečního kotouče se zmíněnou velkou skvrnou AR1429. Skvrna bude pozorovatelná následujících přibližně devět dní. Na pozorování či fotografování se nezapomeňte vybavit bezpečným filtrem. Do té doby se můžete na tvář Slunce podívat prostřednictvím této fotogalerie. Za zaslané snímky autorům děkujeme. Aktualizováno: 16. března 2012, 20:05 SEČ.

Šťastná vlna valí z Brna, pod tímto heslem přináší Český rozhlas Brno do karantény a nejen do ní pořady, u kterých věří, že posluchačům v této nelehké době zlepší náladu. Již v neděli 22. března chystá brněnský rozhlas ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno unikátní živé komentování oblohy v pořadu Sedmikrásky na nebi.
Sluneční skvrna AR1339. Zdroj: SDO/NASA.Slunce nám už asi týden - pokud nám to nekazí inverze - nastavuje krásně skvrnitou tvář s dominující sluneční skvrnou AR1339. Díky své velikosti, která v delším rozměru přesahuje 180 tisíc km a vešlo by se tak do ní vedle sebe asi 14 Zemí, je skvrna viditelná přes bezpečný filtr malým dalekohledm či i očima. Do redakce již došlo několik zdařilých snímků, za které děkujeme. Skvrnu budeme moci pozorovat ještě přibližně týden... Aktualizováno: 14. listopadu 2011, 19:21 SELČ.

Zahrajme si na dávné objevitele. Na ty, kteří sebrali odvahu a vypluli na širý oceán, aby jako první spatřili dosud neznámé krajiny. Vše, co uvidíte, je výsledkem lidského studia vesmíru. Žádné pověry, ale věda v té nejryzejší podobě! Od března v brněnském planetáriu.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve