Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír 3D

Vesmír 3D

Zahrajme si na dávné objevitele. Na ty, kteří sebrali odvahu a vypluli na širý oceán, aby jako první spatřili dosud neznámé krajiny. Vše, co uvidíte, je výsledkem lidského studia vesmíru. Žádné pověry, ale věda v té nejryzejší podobě! Od března v brněnském planetáriu.

S představením Vesmír 3D podniknete cestu napříč naší Galaxií. Přímo nad vámi proletí ty největší i nejmenší stálice. Mlhoviny, ve kterých hvězdy vznikají, stejně jako oblaka horkého plynu, v nichž zanikají. A také nejzvláštnější místo ve vesmíru… místo, kde se sci-fi stává realitou! Místo s extrémně vysokou hustotou, které bortí strukturu prostoru a času. Černá díra!

Každá hvězda může být pro někoho sluncem. Jak ale tyto vzdálené světy asi vypadají?  Mohou to být plynní obři, několikanásobně větší než Jupiter, které zdobí úžasné prstence. Ale také skalnaté planety, které obíhají kolem dvou sluncí najednou! Mnohé z nich zdobí prstence ledového prachu…

Ano, Vesmír 3D je jedinečnou výpravou napříč časem a prostorem, do míst, kam se jiným způsobem nikdy nedostaneme.

129013.jpg

Jsme lidé moderní doby. Moc dobře víme, že vesmír je velmi starý a velmi veliký. Také jsme ale dospěli k poznání, že atomy a molekuly, které tvoří naše lidská těla, ale vlastně celý svět, byly kdysi součástí hvězd a jimi vytvořených mlhovin. Na sklonku své existence obohatily vesmír o prvky nezbytné k chemii života.

My lidé jsme nejen všichni geneticky propojení s našimi předky, ale dokonce v podobě atomů našich těl s celým vesmírem. My jsme vesmír!

Vesmír 3D je autorské představení Ondreje Kamenského a Jiřího Duška z Hvězdárny a planetária Brno. Hudbu složil Roman Kašník ze studia Reset, namluvil Robert Jícha. Jakkoli budete létat vesmírem nadsvětelnými rychlostmi, klademe důraz na vizuální a vědeckou věrnost. K tomu slouží nejlepší model naší Galaxie, jaký kdy byl vytvořen pro digitální planetária. Sestává z 159 miliard individuálních hvězd, 10 milionů prachových a plynových objektů, 117 tisíc oblastí horkého vodíku a 50 tisíc hvězdokup. Patří k němu i jedna z nejlepších vizualizací proudů horkého plynu v okolí běžné černé díry, včetně efektů tzv. gravitační čočky.

Pořad Vesmír 3D posledních několik měsíců vytvářelo 18 vysoce výkonných počítačů, jenom scéna s Mlhovinou v Orionu vznikala 11 343 „počítačohodin“, tj. práce pro 5 počítačů na tři měsíce. Surová obrazová data pak na datovém úložišti zabírají 3,25 terabytu.

Součástí pořadu Vesmír 3D je komentovaná prohlídka nejjasnějších hvězd a souhvězdí, včetně aktuálně pozorovatelných planet. Letenky získáte snadno na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »