Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír 3D

Vesmír 3D

Zahrajme si na dávné objevitele. Na ty, kteří sebrali odvahu a vypluli na širý oceán, aby jako první spatřili dosud neznámé krajiny. Vše, co uvidíte, je výsledkem lidského studia vesmíru. Žádné pověry, ale věda v té nejryzejší podobě! Od března v brněnském planetáriu.

S představením Vesmír 3D podniknete cestu napříč naší Galaxií. Přímo nad vámi proletí ty největší i nejmenší stálice. Mlhoviny, ve kterých hvězdy vznikají, stejně jako oblaka horkého plynu, v nichž zanikají. A také nejzvláštnější místo ve vesmíru… místo, kde se sci-fi stává realitou! Místo s extrémně vysokou hustotou, které bortí strukturu prostoru a času. Černá díra!

Každá hvězda může být pro někoho sluncem. Jak ale tyto vzdálené světy asi vypadají?  Mohou to být plynní obři, několikanásobně větší než Jupiter, které zdobí úžasné prstence. Ale také skalnaté planety, které obíhají kolem dvou sluncí najednou! Mnohé z nich zdobí prstence ledového prachu…

Ano, Vesmír 3D je jedinečnou výpravou napříč časem a prostorem, do míst, kam se jiným způsobem nikdy nedostaneme.

129013.jpg

Jsme lidé moderní doby. Moc dobře víme, že vesmír je velmi starý a velmi veliký. Také jsme ale dospěli k poznání, že atomy a molekuly, které tvoří naše lidská těla, ale vlastně celý svět, byly kdysi součástí hvězd a jimi vytvořených mlhovin. Na sklonku své existence obohatily vesmír o prvky nezbytné k chemii života.

My lidé jsme nejen všichni geneticky propojení s našimi předky, ale dokonce v podobě atomů našich těl s celým vesmírem. My jsme vesmír!

Vesmír 3D je autorské představení Ondreje Kamenského a Jiřího Duška z Hvězdárny a planetária Brno. Hudbu složil Roman Kašník ze studia Reset, namluvil Robert Jícha. Jakkoli budete létat vesmírem nadsvětelnými rychlostmi, klademe důraz na vizuální a vědeckou věrnost. K tomu slouží nejlepší model naší Galaxie, jaký kdy byl vytvořen pro digitální planetária. Sestává z 159 miliard individuálních hvězd, 10 milionů prachových a plynových objektů, 117 tisíc oblastí horkého vodíku a 50 tisíc hvězdokup. Patří k němu i jedna z nejlepších vizualizací proudů horkého plynu v okolí běžné černé díry, včetně efektů tzv. gravitační čočky.

Pořad Vesmír 3D posledních několik měsíců vytvářelo 18 vysoce výkonných počítačů, jenom scéna s Mlhovinou v Orionu vznikala 11 343 „počítačohodin“, tj. práce pro 5 počítačů na tři měsíce. Surová obrazová data pak na datovém úložišti zabírají 3,25 terabytu.

Součástí pořadu Vesmír 3D je komentovaná prohlídka nejjasnějších hvězd a souhvězdí, včetně aktuálně pozorovatelných planet. Letenky získáte snadno na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »