Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Slunce - kniha úkolů pro žáky a studenty

Slunce - kniha úkolů pro žáky a studenty

European Solar Telescope
Autor: ESO

Astronomický ústav AV ČR je zapojen do projektu realizace nového Evropského slunečního dalekohledu s průměrem zrcadla 4 metry. Na projektu se podílí 26 výzkumných institucí z 18 zemí. Stejně jako jiné obří projekty, i zde se řeší řada technických výzev, které přispívají k rozvoji např. optických a kamerových systémů. Nedílnou součástí projektu EST je i popularizace sluneční fyziky a díky tomu vznikly dva soubory nazvané Knihy úkolů. Cílem je seznámit mladší zájemce o vědu se sluneční fyzikou - postavme si spektroskop; jak na sluneční rotaci atd. Úkoly jsou rozděleny věkově do tří kategorií: starší než 10, 12 a 16 let.

Evropský sluneční dalekohled (EST)

EST je sluneční dalekohled nové generace, který bude postaven na Kanárských ostrovech. Tento dalekohled, s průměrem primárního zrcadla 4 metry, bude zaměřen na studium magnetického propojení nejnižších vrstev sluneční fotosféry s nejvyššími vrstvami chromosféry. K dosažení těchto cílů bude potřeba měřit teplotu, rychlost a magnetické pole v plazmatu, jehož vlastnosti se s výškou ve sluneční atmosféře rychle mění. To bude zajištěno množstvím přístrojů, které budou simultánně pozorovat Slunce v mnoha vlnových délkách a pořizovat jak obrazová, tak spektroskopická a spektropolarimetrická pozorování.

Knihy úkolů

První sborník se jménem Dalekohledy a sluneční pozorování je určen převážně pro druhý stupeň základní školy, tedy pro děti 10-12 let, ev. starší. Pomocí pokusů s běžně dostupnými pomůckami a jasně formulovanými otázkami a úkoly se student seznámí s fungováním zrcadlového dalekohledu, potažmo se spektroskopií, a zabloudí i do mechaniky při výpočtu rotace Slunce.

Druhý sborník - Magnetická pole a jevy na Slunci, je určen spíše pro starší studenty (12-16 let, ev. starší). Sluneční magnetické pole je v mnoha ohledech oříškem i pro současné vědce. Základní principy však máme už desetiletí podchyceny, a můžeme si je tedy "simulovat" i v domácích podmínkách. Všechny dynamické jevy na Slunci mají spojitost s magnetickým polem a jejich studium, stejně jako i pouhé povědomí o nich, je pro Zemi a lidstvo důležité.

Doufáme, že pro vás Knihy úkolů budou přínosnou pomůckou nejen ve školách a v kroužcích, ale pro některé třeba i zábavou za dlouhých zimních večerů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kniha úkolů - Dalekohledy a sluneční pozorování
[2] Kniha úkolů - Magnetická pole a jevy na Slunci



O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: European Solar Telescope - EST, Slunce


45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »