Jsme obyvateli vodního světa. Obyvateli obří vesmírné oázy, která se řítí prázdným kosmickým prostorem kdesi mezi Venuší a Marsem. Voda formuje náš svět i nás samotné. Její možný nedostatek v nás vzbuzuje obavy. Víme, že bez ní to nepůjde. Proto je zpravidla také tím prvním, co si přibalíme na jakoukoliv delší cestu.
Projekt ALMA bývá označován za největší astronomickou observatoř současnosti. Jde o téměř sedm desítek rádiových antén spojených do důmyslného interferometru, čímž dohromady vytváří radioteleskop s nebývalým prostorovým rozlišením. Těžištěm pozorovací programu jsou přirozeně objekty daleko ve vesmíru – galaktická jádra, vzdálené hvězdy, černé díry. Radioteleskopy však budou mít i „denní program“, v němž budou pozorovat Slunce. V adaptaci radioteleskopů na sluneční pozorování hrají důležitou roli astrofyzikové z ASU.
V noci ze soboty na neděli se vrátíme k přirozenému, tedy středoevropskému času, často mylně označovanému jako čas zimní. Co kdyby se tak ale nestalo a na hodinkách nám zůstal stávající, letní čas?
Knihovna U Mokřinky v Mokrém na Rychnovsku zahájila před letními prázdninami 2. ročník fotografické soutěže „Pohled, který mě vzal za srdce“, která navázala na úspěch stejnojmenného prvního ročníku. V dnešní době digitálních fotoaparátů určitě není o témata nouze, a tak podtitul letošního ročníku podpořil určitě jedno z těch nejhezčích, a ještě k tomu přímo astronomických, tedy Slunce ve všech podobách. Slavnostní vyhodnocení soutěže, do které se nakonec dorazilo 57 fotografií, se bude konat dne 30. října 2015 od 17:30 ve společenském klubu knihovny v Mokrém (budova bývalého obchodu čp. 88 – naproti knihovně). Na programu není jen samotné vyhodnocení, ale čeká nás zajímavá přednáška Petra Horálka, cestovatele a astrofotografa, s lákavým názvem Od citrónů na Zélandu pod Evropskou jižní observatoř. Všichni jste proto do Mokrého srdečně zváni!
V pátek 24. září 2021 máte šanci prožít cestu ze Země, kolem Měsíce až na Mars. Nebo opačně. Bude v tom ale malý háček!
NuSTAR je orbitální rentgenový teleskop, který byl vypuštěn do vesmíru v červnu 2012. Do vesmíru ho vynesla raketa Pegasus, která byla upevněna pod trupem letounu L-1011 „Stargazer“. Teleskop má velmi unikátní konstrukci, kdy zrcadla teleskopu jsou umístěna na výsuvném zařízení, 10 metrů od detektorů. Tento stožár byl rozvinut 9 dní po startu mise. Tato technologie umožňuje zaostření přijímaných paprsků před jejich dopadem na detektory.
Věda v Brně není nuda! Přijď se o tom přesvědčit na Festival vědy s JMK 2021 do areálu Dopravního hřiště Riviéra Brno. Chceš být na chvilku kosmonautem a koukat se při pikniku v trávě na planetu Mars? Nebo tě láká si pod širým nebem zkusit pokusy, které měly zůstat utajeny ve vědeckých laboratořích? Tady jsi správně, i když zatoužíš vlastnoručně vykovat krásný šperk nebo se naučit poznávat houby… Stačí dojít v pátek 3. září 2021 nebo v sobotu 4. září 2021 a nechat se vtáhnout do světa vědy, techniky a historie. Ty nejlepší vědecké instituce, muzea a science centra z Jihomoravského kraje předvedou na jednom místě, jak zábavnou a důležitou dělají práci. A hlavně: nechají tě si ji osahat, očichat, nahmatat… samozřejmě vše v rámci bezpečnosti po všech stránkách.
Největší skvrny jsou obvykle viditelné pouhým okem. Stačí jen použít správný tmavý filtr, protože na tohle pozorování nám sluneční brýle opravdu nestačí. Dobře vyhovují speciální fólie pro pozorování Slunce, jakými jsou osazeny např. brýle pro pozorování zatmění. Na rychlé kouknutí ale stačí i svářečské sklo 13 či 14. Určitě ale stojí za to vidět skvrny přes dalekohled.
Odehraje se něco jako z vědecko-fantastického filmu. Od čtvrtka 5. srpna do čtvrtka 12. srpna se na brněnské Kraví hoře můžete projít nejbližším vesmírným okolím našeho světa. Jistě, bude třeba kapka představivosti, ale jinak je to velmi snadné. Připraveny pro vás budou desetimetrové modely planety Země s Měsíce, k tomu pak nejbližší destinace meziplanetárních výprav: Mars.
Interpretace jevů ve sluneční atmosféře je neoddělitelně spojena s nutností interpretovat spektrum. Ve vyšších vrstvách sluneční atmosféry, v přechodové zóně nebo v koróně, je hustota materiálu malá, takže spektrální čáry jsou opticky tenké. Tato situace do jisté míry komplikuje diagnostiku, neboť záření nemusí být nutně v termodynamické rovnováze s částicemi. Doposud byl v takových problémech přijímán předpoklad, že částicové rozdělení je rovnovážné, tzv. maxwellovské. Elena Dzifčáková a její spolupracovníci z AsÚ dali k dispozici programový balík, který umožňuje započítat do spektrální diagnostiky opticky tenkých čar i vliv nerovnovážného rozdělení. Balíček i s potřebnými výchozími daty je každému volně k dispozici na stránce kappa.asu.cas.cz.
Po virové přestávce proběhne od 27. do 30. července 2021 Fulldome Festival Brno 2021. Filmy z neuskutečněného ročníku 2020 se přesunuly do letošního ročníku a festival se tak rozšířil o jeden den. Celkem 50 fulldome filmů pochází z 19 zemí a promítnout je za sebou zabere neuvěřitelných 23 hodin. Výběr z toho nejlepšího může brněnská veřejnost zhlédnout na DigiFestu 31. července a 1. srpna 2021.
Knihovna U Mokřinky, Česká astronomická společnost, pardubická hvězdárna, město Opočno a obec Přepychy vyhlásily pro širokou veřejnost fotografickou soutěž s názvem „Slunce ve všech podobách“. Zapojit do soutěže se mohou jak zdatní astrofotografové, tak i laická veřejnost – jde hlavně o netradiční a originální zachycení naší mateřské hvězdy. Soutěž probíhá až do 15. září a ve hře jsou pochopitelně hodnotné ceny. Těšíme se na snímky!
Chtěli byste si vyfotit hvězdy, Měsíc nebo Mléčnou dráhu, ale nevíte, jak na to? Nebo už jste to třeba zkusili, ale tápali jste nad tím, jak nastavit správně foťák? Potom právě vám je určen nový videoseriál Hvězdárny a planetária Brno Lovci fotonů.
Slunce je prostoupeno magnetickými poli, jež nejspíše vznikají na samotném dně konvektivní zóny v hloubkách 200 Mm pod povrchem Slunce, procházejí celou konvektivní zónou, kde se zesilují a mění do komplikovanější formy, až se vypínají do všech vrstev sluneční atmosféry. Zatímco ve fotosféře lze intenzitu magnetických polí měřit, ve vyšších vrstvách atmosféry je to zatím značně problematické. Jiří Štěpán ve své práci přijaté k publikaci v Astrophysical Journal ukazuje na způsob, jak přesto informaci o intenzitě magnetických polí v chromosféře, přechodové vrstvě a koróně získat.
V červenci a srpnu se můžete na Hvězdárně a planetáriu Brno potkat s obřím modelem planety Mars.
Radioteleskopy ALMAAutor: ESOOd pondělí 24. do soboty 29. června probíhá v Praze mezinárodní astronomická konference CESRA 2013. CESRA znamená Community of European Solar Radio Astronomers, takže hlavním tématem konference je pozorování Slunce v rádiovém oboru.
Na Hvězdárně a planetáriu Brno se v pátek 25. června a v sobotu 26. června uskuteční setkání Kurt Gödel Day 2021 věnované brněnskému rodákovi, jednomu z nejvýznamnějších logiků všech dob. Na programu je 24 vystupujících. V průběhu mimořádného setkání bude udělena Cena Kurta Gödela, o které rozhoduje Společnost Kurta Gödela v Brně.
Protuberance ze 17. června 2013.Autor: Hv. Valašské Meziříčí.V rámci odborného programu Hvězdárny Valašské Meziříčí patří pozorování projevů sluneční aktivity k tradičním oblastem, kterým se organizace věnuje již od svých počátků, od druhé poloviny 50. let 20. století. V současné době hvězdárna realizuje zajímavý projekt v rámci OP Přeshraniční spolupráce SR – ČR 2007-2013, který nese výmluvný název Se Sluncem společně. Tento projekt rozvíjí přeshraniční spolupráci právě v oblasti využití pozorování Slunce pro didaktické, vzdělávací a výukové účely, včetně návazností na výuku zpracování digitálního obrazu apod. Využívá tak mnohaleté zkušenosti jak v oblasti odborných pozorování, odborné činnosti, ale také vzdělávání a využití praktické činnosti ve vzdělávání i mimoškolní činnosti. V rámci projektu se podařilo 17. června 2013 dopoledne pozorovat výraznou sluneční protuberanci...
Kdy se začnou na Marsu zalévat květiny recyklovanou močí? Jak vznikají černé díry? Která mutace genu způsobí, že je leukémie dědičná? A jak to všechno souvisí s Brnem? Nejen na tyto otázky se v pilotních dílech nového seriálu Svedu vědu ptá herec a moderátor Tomáš Matonoha. Pro odpověď si zašel k těm nejpovolanějším – za špičkovými vědci působícími v našem městě. Nejde přitom jen o rozhovory se světovými vědeckými hvězdami. Tomáše zajímá i mlhovina, která se vznáší nad jejich pracovišti. Díky kameramanům se tak podíváte do kuchyně vědeckých center, která se zapojují do globálních projektů.
Porovnání velikosti Slunce a hvězd alfa CentauriAutor: David Benbennick Kosmická observatoř Herschel (Herschel Space Observatory) provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA objevila chladnější vrstvu v atmosféře hvězdy alfa Centauri A. Je to vůbec poprvé, co bylo něco takového pozorováno u jiné hvězdy než u Slunce. Tento objev je důležitý nejen pro pochopení aktivity Slunce, ale může rovněž pomoci při pátrání po protoplanetárních soustavách v okolí jiných hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
