Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O víkendu se vrátí přirozený čas

O víkendu se vrátí přirozený čas

V noci ze soboty na neděli se vrátíme k přirozenému, tedy středoevropskému času, často mylně označovanému jako čas zimní. Co kdyby se tak ale nestalo a na hodinkách nám zůstal stávající, letní čas?

Planeta by se samozřejmě točila dál… V neděli 31. října 2021 by Slunce vyšlo nad ideální, vodorovný obzor v 7 hodin 39 minut letního středoevropského času. (Ve skutečnosti se ale tou dobou budeme řídit již časem středoevropským, takže se vyhoupne v 6 hodin 39 minut.)

Den za dnem by to ale bylo podivnější a podivnější.

Koncem listopadu by se naše denní hvězda nad obzorem objevila v letním čase až o půl deváté! A na přelomu roku, kdy Slunce vychází nejpozději, bychom se hřejivých paprsků dočkali nejdříve v 8 hodin 48 minut letního středoevropského času!

Čas východu Slunce se přitom vztahuje k tzv. ideálnímu obzoru – pro pozorovatele – za průměrných atmosférických podmínek při hladině moře. Ve skutečnosti obzor tvoří vzdálené kopce, hory či budovy. Proto Slunce v reálu vychází ještě později.

Navíc připomeňme, že všechny údaje byly spočítány pro město Brno. Čím víc bychom se od něj nacházeli západněji, tím by to bylo horší. V Praze Slunce vychází o patnáct minut později než v Brně. A jelikož takoví Španělé mají na hodinkách stejný čas jako my, v Madridu vyjde koncem prosince Slunce nad obzor dokonce až v 9:37 letního středoevropského času…

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno k tomu říká: „Dokážete si představit, že bychom do práce chodili celé týdny po tmě nebo že by děti ve školách trávily první hodinu pod umělým osvětlením? Přirozený denní svit je přitom podle všech výzkumů po ránu tím nejdůležitějším pro správné nastartování lidského těla, a tedy i pro zdraví každého z nás. O tom svědčí bezpočet odborných studií."

O zrušení střídání času, reliktu z minulosti, a stálém zavedení středoevropského času, dosud nebyla Evropská unie schopna rozhodnout. Výsledek je bohužel v nedohlednu. Je však evidentní, že trvalý letní čas by byl více než nepříjemný. Více informací najdete na https://www.stredoevropskycas.cz/




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »