Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Týden vědy a techniky na brněnské hvězdárně

Týden vědy a techniky na brněnské hvězdárně

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Týden vědy a techniky Akademie věd České republiky je nejrozsáhlejší a největší vědecký festival v České republice. V pořadí 15. ročník proběhne od 6. do 12. listopadu 2017 v Praze, Brně, Ostravě a na dalších místech po celé České republice. Celkově se uskuteční více než několik stovek přednášek, výstav, dnů otevřených dveří… Vstup na všechny akce je zdarma!

pondělí 6. listopadu v 17:00
RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Petabytová astronomie
Astronomie jako archivní věda vyžaduje natrvalo zachovat údaje o každém astronomickém pozorování, neboť čas se nedá vrátit. Vynálezy dalekohledu a mikroskopu, zavedení fotografie a spektroskopie podstatně zvýšilo požadavky na rozsah hvězdných map a katalogů, které už v polovině 20. století obsahovaly terabyty dat, jak ukazuje jejich digitalizace. Nová pozemní i kosmická – nyní již téměř výhradně digitální – měření vedou k objemům dat řádu petabytů. Pokroky výpočetní techniky spouštějí éru synoptické astronomie, které neuniknou ani krátkodobé a vzácné jevy. Podobně se rozšiřují možnosti počítačových simulací složitých dějů při výbuších supernov, splývání černých děr i utváření kosmické pavučiny charakterizující stavbu a vývoj galaxií i velkorozměrnou strukturu vesmíru.

úterý 7. listopadu v 18:00 
Promítání 2 dílů Tichých hrozeb
Film „Zemětřesné roje“ nahlíží do tajemství procesů odehrávajících se pod zemí v krajině západních Čech. Co víme o tzv. zemětřesných rojích? Mohou být tyto malé otřesy hrozbou například pro vodní nádrže či lázeňské prameny, které se na tomto území nacházejí? Západní Čechy jsou pro české vědce díky výskytu zemětřesných rojů unikátní přírodní laboratoří. Uvidíte, jak se monitorují a zkoumají zemětřesné roje, i co vše se při nich odehrává. V dokumentu „Blízký vesmír“ uvidíte, co svou silou dokáže Slunce a proč pro nás může být tato naše jediná životadárná hvězda zároveň i hrozbou. S předními českými odborníky na problematiku kosmického počasí odhalíme taje polárních září, s astronomy nahlédneme do dalekohledů pozorujících nejen Slunce, ale i potenciálně nebezpečné blízko Země letící planetky. Dokument poodhaluje nedávný pád meteoritu Čeljabinsk a ukazuje unikátní systém českých kamer, které pravidelně a s velkou přesností zachycují rychlé pády meteoritů a bolidů nejen na našem území.

středa 8. listopadu v 18.00
RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
Biodiverzita obojživelníků a plazů v Kongu, aneb po stopách nového druhu krokodýla
Objevený, zapomenutý a znovuobjevovaný. To je příběh krokodýla konžského, trpaslíka mezi krokodýly z centrální Afriky. Václav Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na svých cestách za výzkumem biodiverzity obojživelníků objevil v Kongu unikátní lokalitu, kde tento plaz žije v sousedství krokodýla čelnatého, se kterým byl doposud zaměňován. Pojďte si poslechnout, jak probíhala dvouměsíční expedice a jaký měla výsledek.

čtvrtek 9. listopadu v 18.00
Doc. Lumír Gvoždík, Ph.D, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
Čolci-mistři proměny
Čolci jsou ocasatí obojživelníci s nepřímým vývojem. Kromě individuálního vývoje, který probíhá ve vodě a na souši, dospělí čolci periodicky střídají vodní a suchozemské prostředí po zbytek života. Na změny prostředí čolci reagují plastickými změnami. Tyto změny umožňují čolkům přizpůsobení předvídatelným změnám prostředí. Jsou ale plastická přizpůsobení dostatečně účinná, aby vykompenzovaly vliv lidské činnosti na populace těchto obojživelníků?

pátek 10. listopadu v 18.00
Ing. Eva Švábenská, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.
Co neubrzdíš, neukecáš – co ubrzdíš, nadýcháš 
Frikční materiály jsou kompozitní materiály používané jako brzdové obložení dopravních prostředků. Mají stejné složení brzdové destičky vašeho auta, supersportu nebo letadla? Co vše v nich najdeme? Slouží nám a pomáhají v nebezpečí, ale jejich používání přináší i rizika pro naše zdraví a životní prostředí. Na přednášce se dozvíte, jak se vyvíjely brzdné systémy od kočáru až po Formuli 1, vývoj materiálů i to, co nás čeká v blízké budoucnosti.

sobota 11. listopadu v 18.00
Ing. Tomáš Vojtek, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.
Má dokonalé křivky?
Kde příroda přidala a kde ubrala, aby její výtvory byly dokonalé? Stromy i kosti lidského těla rostou odolné a spolehlivé zdánlivě samy od sebe. Objevte s námi fascinující příklady z přírody i technické praxe, kdy tvar a struktura sehrály hlavní úlohu. Dozvíte se jak se i konstruktéři v technických oborech a výzkumu materiálů mohou přírodou inspirovat pro návrh kvalitních konstrukcí.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »