Astronomové se domnívají, že 18. srpna 2025 pozorovali vzácný úkaz, kdy exploze supernovy způsobila vznik dvou neutronových hvězd, které se po třech dnech sloučily do jedné, což vyvolalo explozi tzv. kilonovy. Pokud se to potvrdí, máme tak pozorováním potvrzenou teorii o možné superkilonově.
Další povídání z cyklu Hlubinami vesmíru s Mgr. Petrem Horálkem bude převážně o jeho zálibě i odbornosti, tedy astrofotografii. Čeká nás přehled aktuálního dění na obloze i pozvánka za zatměním Slunce v roce 2026. Podíváme se na dechberoucí astronomické fotografie a na závěr zažijeme i krátký minikurz, jak to celé vzniká.
Evropská centrála Evropské jižní observatoře (ESO) se otevře veřejnosti v sobotu 3.10.2026 (sobota), mezi 10:00 a 17:00, adresa: ESO, středisko výzkumných organizací v Garchingu (Forschungscampus Garching), Garching u Mnichova, Německo.
U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovskupořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městskéknihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jehosoučástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana zAstronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa PetraHorálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovatbude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomickéfototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou PetrHorálek a členové místního astronomického klubu.
Na hvězdárně a planetáriu v Jindřichově Hradci proběhla v červenci vernisáž astronomických fotografií slovenského fotografa Ondreje Králika. V příjemném duchu nám Ondrej prezentoval všechny vystavené fotografie. Při občerstvení probíhaly neformální debaty a celá akce byla zakončena přednáškou "Co na obloze (ne)vidíme?".
Bouřková sezóna v roce 2017 byla po celé Evropě velmi produktivní. V některých případech byly bouře doprovázeny extrémními jevy víc než obvykle. Silné bouře se projevily také na produkci nadoblačných blesků, kterých u nás bylo tento rok zaznamenáno nejvíce v historii. V tomto článku si tak můžeme zodpovědět několik otázek a rad, jak tyto prchavé jevy nejlépe pozorovat.
Na počátku prosince, v noci z pátku na sobotu 2./3. prosince 2016, se nad územím Slovenska podařilo fotografu Romanu Vaňúrovi zachytit na střední Evropu vskutku vzácně intenzivní záření vzduchu, tzv. airglow. Snímky byly podrobeny analýze a srovnány s s daty z družic MSG, Terra a Suomi-NPP, které potvrdily, že to, co snímky ukazují, je opravdu zmíněné atmosférické záření.
Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo objevit zářící oblaky plynu obklopující vzdálené kvasary. Jejich nezaměnitelný signál odhalili pomocí přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT. Vůbec poprvé byla tato rozsáhlá hala detekována u všech kvasarů ve zkoumaném vzorku. Jejich vlastnosti jsou navíc v příkrém rozporu s dnes uznávanými teoriemi formování galaxií v mladém vesmíru.
Česká astronomická společnost udělí na Hvězdárně a planetáriu v Brně v pondělí 4. prosince v 18 hodin své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu prof. Miloslavu Druckmülerovi za výsledky světového významu při matematickém zpracování obrazu zatmění Slunce. Následovat bude laureátská přednáška. Před předáním v 17 hodin bude promítnut dokumentární film HELIOS o prof. Druckmülerovi.
Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESASrpen byl bez nadsázky ve znamení kosmonautiky. Užívali jsme si napínavé přistání Curiosity na Marsu, sledovali dění na Mezinárodní vesmírné stanici. Smutné zakončení měsíce přinesla zpráva o úmrtí Neila Armstronga. Amatérští astronomové opakovaně hlásili a také fotograficky dokázali pozorování airglow. Takový je stručný průřez připravenými ukázkami. Závěr patří Zemi, kterou odkazujeme vzpomínkou na Galilea, který to nikdy nemohl spatřit, ale tušil, jaká nádhera to musí být.
V pátek 25. 11. 2022 od 13 hodin se koná tisková konference k oficiálnímu uvedení do provozu projektu PLATOSpec. Vzhledem k umístění v Chile bude tisková konference online a připojit se bude možné přímo do Zoom relace a nebo ji sledovat pasivně na Youtube. Dalekohled E152 umístěný na Evropské jižní observatoři v chilské poušti Atacama byl 17 let mimo provoz. Česká firma ProjectSoft jej modernizovala a nyní je umožněno řízení dalekohledu na dálku českými astronomy. Realizace byla významně finančně podpořena Akademií věd ČR v rámci programu nákladných přístrojů.
Díky astronomicky nečekané náhodě došlo na obloze nad planetáriem a návštěvnickým centrem Supernova, necelý týden po její inauguraci, k výbuchu hvězdy zvané nova. Obrázek trpasličí novy V392 Persei byl pořízen fotovyslancem ESO Petrem Horálkem druhého května 2018. Ukazuje širokoúhlý pohled na večerní oblohu nad ESO Supernovou směrem k západoseverozápadu.
V tomto díle nám naše akademická dvojice představí velmi významného hosta a nositele Nobelovy ceny, Kipa Thorna, průkopníka v teorii gravitačních vln a astrofyzice. Udělat rozhovor s Kipem Thornem byl dosud jen sen Samuela a Norbiho, které se jim po tolika letech podařilo konečně uskutečnit.
Astronom a prestižní astrofotograf, ambasador Evropské jižní observatoře (ESO) a NOIRLab (USA) a propagátor astronomie současně pracuje na Slezské universitě v Opavě. Budeme účastni přiblížení jevů v atmosféře, ovlivněné astronomickými vlivy.
Evropská jižní observatoř (ESO) pravidelně organizuje veřejné prohlídky svých observatoří (Paranal, La Silla). Nově zavádí rezervační formulář, vždy na jedno čtvrtletí (momentálně je otevřeno období říjen-prosinec). U některých prohlídek je organizována přeprava z Antofagasty či Taltalu.
Krátká odpověď zní: žádná z dostupných vědeckých studií nepotvrdila, že by samotná změna barvy světla vedla ke snížení kriminality a nehodovosti. Stejně tak vyšší intenzita osvětlení automaticky neznamená vyšší bezpečnost.
Vážení přátelé astronomické fotografie, srdečně vás zveme na neformální setkání nadšenců do astrofotografie, které se uskuteční v sobotu 31. května 2025 v Kulturním domě Manětín. Akci pořádá Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s městem Manětín a jedná se již o druhé setkání tohoto druhu, které nabízí jedinečnou příležitost poznat se osobně, sdílet zkušenosti a vzájemně se obohatit o nové poznatky.
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s fotografy Pavlem Gabzdylem a Petrem Horálkem, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Neklidné nebe“. Téma, které navrhl brněnský fotograf a popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl, otevírá všem fotografům nevídané možnosti a hlubokou inspiraci. Bouřky, barevné jevy v atmosféře, ale i momentky s hvězdným nebem – to vše a určitě mnohem více si můžete představit pod tématem letošního ročníku tradiční a populární mokerské fotosoutěže o velmi pěkné ceny dodané partnery zvučných jmen. Organizátoři věří, že se opět sejdou snímky z blízka i daleka, které pestře předvedou krásu i divokost přírody kolem nás.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.
