Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.
V každodenním zveřejňování nejkrásnějších astronomických fotografií NASA 29. května 2023 zveřejnila snímek od českého autora. K dnešnímu dni se v tomto prestižním přehledu objevilo celkem 61 českých fotografií. Dominuje mezi nimi autor dnešního Astronomického snímku dne Petr Horálek, který tímto dosáhl na celou čtyřicítku takto zveřejněných snímků. Astronomické snímky dne NASA jsou dostupné i české veřejnosti, a to na webu České astronomické společnosti www.astro.cz, kde je každý den zveřejňujeme s českým popisem, jehož autorem je Ing. Josef Chlachula, který jej každý den bez jediné přestávky překládá již neuvěřitelných více jak 23 roků.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 297.
Astronomie je považována za nejstarší vědu. Vždyť pohled na hvězdy a pás Mléčné dráhy táhnoucí se přes celou oblohu naplňoval posvátným úžasem lidi všech věků i kultur. Proto také Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR připravila celou sérii výjimečných přednášek o Evropské jižní observatoři, která je považována za královnu astronomie.
Kde se nejlépe pozorují hvězdy, mlhoviny a celý vesmír? Jednoduchá, drobet naivní, ale celkem výstižná odpověď může být: „No tam, kde je kolem pěkná tma a čistý průzračný vzduch, ne?“ Další může být postavená na nadmořské výšce, vlhkosti vzduchu, množství prachu v atmosféře a světlech kolem, co se na tom všem rozptylují. No a pak je ještě třetí – a možná nejlepší varianta odpovědi – na Kolonickém sedle. Tam, kde stojí Astronomické observatórium na Kolonickom sedle, pobočka instituce s názvem Vihorlatská hvezdáreň v Humennom.
Evropská unie nedávno přijala novou směrnici týkající se tzv. greenwashingu. Tomuto tématu se u nás věnuje iniciativa No Greenwashing. Zeptali jsme se, zda je možné směrnici uplatnit i na příklady týkající se světelného znečištění.
Bouřková sezóna v roce 2017 byla po celé Evropě velmi produktivní. V některých případech byly bouře doprovázeny extrémními jevy víc než obvykle. Silné bouře se projevily také na produkci nadoblačných blesků, kterých u nás bylo tento rok zaznamenáno nejvíce v historii. V tomto článku si tak můžeme zodpovědět několik otázek a rad, jak tyto prchavé jevy nejlépe pozorovat.
Na počátku prosince, v noci z pátku na sobotu 2./3. prosince 2016, se nad územím Slovenska podařilo fotografu Romanu Vaňúrovi zachytit na střední Evropu vskutku vzácně intenzivní záření vzduchu, tzv. airglow. Snímky byly podrobeny analýze a srovnány s s daty z družic MSG, Terra a Suomi-NPP, které potvrdily, že to, co snímky ukazují, je opravdu zmíněné atmosférické záření.
Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo objevit zářící oblaky plynu obklopující vzdálené kvasary. Jejich nezaměnitelný signál odhalili pomocí přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT. Vůbec poprvé byla tato rozsáhlá hala detekována u všech kvasarů ve zkoumaném vzorku. Jejich vlastnosti jsou navíc v příkrém rozporu s dnes uznávanými teoriemi formování galaxií v mladém vesmíru.
Česká astronomická společnost udělí na Hvězdárně a planetáriu v Brně v pondělí 4. prosince v 18 hodin své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu prof. Miloslavu Druckmülerovi za výsledky světového významu při matematickém zpracování obrazu zatmění Slunce. Následovat bude laureátská přednáška. Před předáním v 17 hodin bude promítnut dokumentární film HELIOS o prof. Druckmülerovi.
Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESASrpen byl bez nadsázky ve znamení kosmonautiky. Užívali jsme si napínavé přistání Curiosity na Marsu,
sledovali dění na Mezinárodní vesmírné stanici. Smutné zakončení měsíce přinesla zpráva o úmrtí Neila Armstronga. Amatérští astronomové
opakovaně hlásili a také fotograficky dokázali pozorování airglow. Takový je stručný průřez připravenými ukázkami. Závěr patří Zemi, kterou
odkazujeme vzpomínkou na Galilea, který to nikdy nemohl spatřit, ale tušil, jaká nádhera to musí být.
V pátek 25. 11. 2022 od 13 hodin se koná tisková konference k oficiálnímu uvedení do provozu projektu PLATOSpec. Vzhledem k umístění v Chile bude tisková konference online a připojit se bude možné přímo do Zoom relace a nebo ji sledovat pasivně na Youtube. Dalekohled E152 umístěný na Evropské jižní observatoři v chilské poušti Atacama byl 17 let mimo provoz. Česká firma ProjectSoft jej modernizovala a nyní je umožněno řízení dalekohledu na dálku českými astronomy. Realizace byla významně finančně podpořena Akademií věd ČR v rámci programu nákladných přístrojů.
Díky astronomicky nečekané náhodě došlo na obloze nad planetáriem a návštěvnickým centrem Supernova, necelý týden po její inauguraci, k výbuchu hvězdy zvané nova. Obrázek trpasličí novy V392 Persei byl pořízen fotovyslancem ESO Petrem Horálkem druhého května 2018. Ukazuje širokoúhlý pohled na večerní oblohu nad ESO Supernovou směrem k západoseverozápadu.
Evropská kosmická agentura (ESA) minulý čtvrtek 25. ledna schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna), jejímž cílem bude detekce a výzkum gravitačních vln z kosmického prostoru. Jedná se tak o vůbec první vědeckou sondu v historii, která se o to pokusí. ESA tuto misi s rozpočtem 1,75 miliardy euro nyní posunula na další úroveň. Schválením adopce se vývoj LISA dostává do fáze, během níž bude probíhat realizace samotného projektu. Start observatoře je zatím plánován na rok 2035. Do kosmu ji vynese nosná raketa Ariane 6, která má nahradit legendární Ariane 5.
Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se (nejen tento) meteorický roj čím dál hůře pozoruje.
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
Office of Astronomy for Education (OAE, kancelář pro astronomii ve vzdělávání) Mezinárodní astronomické unie pořádá třetí ročník soutěže pro astrofotografy. Vítězové soutěže dostanou odměnu a jejich obrázky budou zařazeny do volných zdrojů pro vzdělávací účely. Uzávěrka soutěže je 30.6. (https://astro4edu.org/oae-astrophoto-contest-2023/).
V Brně se 12. září 2023 za přítomnosti zástupců mnoha měst (včetně Brna a Prahy), výrobců světelné techniky a také odborníků z akademické sféry konala konference MĚSTO A SVĚTLO. Její průběh nás naplňoval střídavě optimismem i zklamáním. Jistě, ještě před pár lety by bylo nepředstavitelné, že by se v rámci diskuze o osvětlování měst výrazněji řešilo světelné znečištění. Dnes tomu je jinak, od úvodu až po závěr se jako nit neslo to, že světlo má také nežádoucí účinky a že je třeba ho v noci omezovat.
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s fotografy Pavlem Gabzdylem a Petrem Horálkem, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Neklidné nebe“. Téma, které navrhl brněnský fotograf a popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl, otevírá všem fotografům nevídané možnosti a hlubokou inspiraci. Bouřky, barevné jevy v atmosféře, ale i momentky s hvězdným nebem – to vše a určitě mnohem více si můžete představit pod tématem letošního ročníku tradiční a populární mokerské fotosoutěže o velmi pěkné ceny dodané partnery zvučných jmen. Organizátoři věří, že se opět sejdou snímky z blízka i daleka, které pestře předvedou krásu i divokost přírody kolem nás.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme