Související stránky k článku Další pěkná kometka padá do Slunce
PF 2013Autor: Petr HorálekProsinec se nesl v duchu konce světa. Právě proto jsme se
rozhodli se tomuto tématu v našem dnešním vydání vesmírných videí vyhnout úplně. Místo toho pro
vás máme pohledy na Zemi v noci, zajímavé komety, jako průzkumníky magnetického pole Slunce,
či pěkné letošní geminidy. Vžijeme se do řidiče vozítka na Marsu, pošleme vám jednu pěknou PFku
a nakonec nebude chybět i nějaký ten humor, když máme ten konec roku.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Kometa C/2020 M3 (ATLAS), jak vidíme, byla objevena observatoří ATLAS na Havajských ostrovech. V současné době jde o nejjasnější kometu na obloze s jasností mezi 8 a 9 mag. Kometa prolétá relativně blízko Zemi, jeví se tedy poměrně velká a difúzní, což také znamená, že není zdaleka tak snadná ke spatření, pokud se na ni podíváme z oblastí ze silným světelným znečištěním. Nejlépe vynikne ve velkém binokuláru, kde ji uvidíme snadno jako nápadně velkou mlhavou skvrnu kulatého tvaru.

V závěru roku 2015 si připomínáme jedno milé, kulaté výročí, které připadlo na 2. prosince. Tehdy na den přesně před 20 roky, 2. prosince 1995 byla vypuštěna jedna z nejúspěšnějších a doposud sloužících misí určených k výzkumu Slunce. Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) se coby výsledek úzké spolupráce amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA) zařadila do flotily výzkumných laboratoří a teleskopů, které nám denodenně přinášejí informace o takzvaném kosmickém počasí. Její umístění v libračním bodě (L1), tedy v místě, kde se přesně vyvažuje přitažlivost Země a Slunce učinila za dlouhých 20 roků z této sondy nástroj, který nám pomohl blíže pochopit chování naší mateřské hvězdy.

Někdy se stane, že se na obloze objeví, nebo náhle zjasní, kometa až v blízkosti Slunce, a pak může být objevena na snímcích přístroje SWAN na sondě SOHO. Tak tomu bylo i v případě nově objevené komety, které si na snímcích tohoto přístroje všiml Michael Mattiazzo a okamžitě o tom informoval astronomy na internetových fórech, kde si informace všiml Martin Mašek z Liberce a okamžitě na ni zamířil robotický dalekohled FRAM Fyzikálního ústavu akademie věd ČR v Argentině. Potenciální kometu našel nejprve pomocí teleobjektivu s širším zorným polem a následně provedl přesná měření pomocí 30cm dalekohledu. Šlo o první pozemská pozorování v řadě, která vedla až k určení dráhy komety a označení jako C/2020 F8 (SWAN).

Přehled událostí na obloze od 30. 11. do 6. 12. 2015. Měsíc bude během týdne v poslední čtvrti. Ráno jsou vysoko na jihu až jihovýchodě Jupiter, nedaleko je také Mars a Venuše. Nízko nad obzorem v Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Aktivita Slunce je nízká. Startuje LISA Pathfinder. O den později letí k ISS Atlas V s nákladní lodí Cygnus.

V těchto dnech jsou v dosahu malých dalekohledů a větších triedrů hned tři komety, a to konkrétně C/2017 T2 (Panstarrs), C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2019 Y4 (ATLAS). Pojďme se na ně podívat.

Koho by před dvaceti lety napadlo, když 2. prosince 1995 nosná raketa Atlas dopravila na oběžnou dráhu téměř dvoutunovou sondu SOHO, že půjde o našeho nejúspěšnějšího lovce vlasatic? Dnes už dělíme historii objevů těchto fascinujících ledových cestovatelů sluneční soustavou na dobu před touto sondou a po ní. 13. září letošního roku se v datech kosmického detektoru Solar and Heliospheric Observatory objevila jubilejní kometa s pořadovým číslem 3 000.

Príbehy o vzdialených planétach ho priviedli k astronómii. Uchvátilo ho poznanie, že aj sám môže skonštruovať ďalekohľad. Hoci vyštudoval astronómiu, vzdal sa vedeckej kariéry a začal zhotovovať teleskopy. Nespokojnosť s výsledkom ho neustále poháňala ďalej, túžil vytvoriť dokonalý prístroj. Najprv len na fotografovanie oblohy, neskôr na hľadanie komét. A dokázal to. Objaviteľ prvej medzihviezdnej kométy, Genadij Borisov.

Pokud rádi sledujete aktuální snímky koróny z observatoře SOHO, které snímá přístroj LASCO C3 nebo LASCO C2, jistě vám neunikl další jasný objekt, který právě vstoupil do zorného pole. Co všechno vlastně můžeme v korónografech vidět? A jaký objekt tam aktuálně je ten nejjasnější?

Rok 2019 není na jasné komety příliš bohatý, nicméně je tu několik očekávaných komet, které by ve druhé polovině roku mohly být v dosahu běžných amatérských dalekohledů. V článku přinášíme jejich přehled.

V roce 1995 byla vypuštěna nová sluneční observatoř. Společný projekt ESA a NASA nazvaný Solar and Heliospheric Observatory – SOHO – byl realizován za účelem průběžného pořizování fotografií naší dynamické hvězdy. Observatoř SOHO měla podle plánu otevřít novou éru v pozorování Slunce a dramaticky rozšířit poznatky o hvězdě, se kterou žijeme, ... a to splnila.

Jednou z činností Společnosti pro meziplanetární hmotu je soustavné pozorování komet a měření jejich jasnosti přes elektronická záznamová zařízení, nebo pořizování vizuálních odhadů. Taková pozorovnání jsou důležitá, pomahají určit fotometrické chování komet v různých vzdálenostech od Slunce, umožňuje jejich třídění podle různých projevů aktivity a odhadnout jejich velikost, nebo aktivní povrch. Zde přinášíme souhrn pozorování komet za rok 2018.
Venuše a Mars u Slunce.Autor: SOHO, NASA. Kde jsou ty časy před dvaceti lety, kdy jsme sotva věděli, co se děje na denní obloze za sluneční kulisou. Pomáhaly nám k tomu mapy, první (na dnešní dobu) primitivní astronomické programy a vlastně nikoho moc netrápilo, že toho nejsme svědky na vlastní oči. Dneska je všechno jinak. Okolí Slunce sondují nonstop družicové kamery s mnoha filtry a právě v tomto období přínáší přímý pohled na poněkud neobvyklou situaci. Planetu Mars míjí Venuše a o několik dní později bude rudá planeta na nepříjemné přímce téměř v zákrytu se Sluncem. Nepříjemné? Hlavně pro pracovníky NASA...
Na snímku je záběr z kamery LASCO C3 na družici SOHO. Zobrazuje okolí terčíkem zakrytého Slunce. Okolo něj se rozprostírá sluneční koróna. Velmi jasný bod vlevo dole od kotouče je Venuše, slabší vlevo nad ní pak Mars. Foto: NASA.

Rok 2018 byl po mnoho svých měsíců na vzácné astronomické úkazy nadprůměrně pestrý a nepoleví tak ani ke svému závěru. Zatímco mnoho pozorovatelů se těší zejména na poměrně dobré podmínky pro pozorování každoročního meteorického roje Geminidy, během jehož maxima z pátka na sobotu 13./14. prosince zazáří několik stovek meteorů, jen o dva dny později se dočkáme dalšího astronomického milníku v historii lidstva – kometa 46P Wirtanen učiní 10. nejbližší zaznamenaný kometární průlet kolem Země za celou dobu kometárních záznamů a na noční obloze ji dost možná spatříme daleko od zdrojů světelného znečištění i pouhýma očima.
mapa oblohy pro 48. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 29. 11. do 5. 12. 2010 přinášíme přehled událostí:
Večerní oblohu zdobí Jupiter, ranní Měsíc a Venuše. ISS přelétá také ráno. Na Slovensku zakládají Park tmavé oblohy Poloniny...
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Velké překvapení čekalo astronomy, když se podrobně podívali na planetku 288P obíhající v hlavním pásu planetek. Ukázalo se, že jde o dvě kolem sebe obíhající tělesa. Navíc je obklopuje koma, kterou normálně pozorujeme jen u komet. Vysvětlení přinesl tento týden časopis Nature.

Ve světě malými dalekohledy viditelných komet se v současné době dějí velmi zajímavé věci. Večer, respektive po celou noc, můžeme vysoko na obloze spatřit jasné komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson), ale zahanbit se nechce ani ranní obloha. Té až donedávna vládla teprve letos v březnu objevená, nyní už poměrně jasná kometa C/2017 E4 (Lovejoy). Po outburstu jí zdatně sekunduje i C/2015 ER61 (PanSTARRS).

Astronomové nedávno objevili unikátní objekt složený nejspíš z hmoty, která se vyskytovala ve vnitřní části Sluneční soustavy v době formování Země, ale byla uchována v chladu Oortova oblaku po miliardy let až dodnes. Pozorování provedená pomocí dalekohledů ESO/VLT a Canada France Hawai'i Telescope ukázala, že těleso s kometárním označením C/2014 S3 (PANSTARRS) je prvním objektem na dlouhoperiodické dráze, které svými vlastnostmi spíše připomíná původní planetku z nitra Sluneční soustavy. Objekt by mohl přinést důležité informace o vzniku Sluneční soustavy.

Jasných komet proletělo kolem Země v historii lidstva opravdu mnoho. Ne vždy se však jednalo pouze o komety dlouhoperiodické. Když se zaměříme na ty krátkoperiodické, vybaví se nám určitě jako první kometa 1P/Halley, jež nás navštěvuje zhruba každých 75 let a dosahuje jasnosti až 0 mag. I jiné komety z katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet však dokáží nadchnout pozorovatele. Mezi ně patřila v 18. a 19. století i vlasatice 3D/Biela, objevená astronomem s českými předky. Osud jí ovšem nepřál. Pojďme si historii této komety poněkud přiblížit.