Úvodní  >  Související stránky k článku Fotogalerie: Bouřlivá oblast AR1520 na Slunci

Související stránky k článku Fotogalerie: Bouřlivá oblast AR1520 na Slunci

Redakce Astro.czMultimédia

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2018

I letošní týdny kolem letního slunovratu okořenila stříbřitá krása elekticky modravých nočních svítících oblak. Výraznější jevy byly pozorovány již 18. června a do čtenářské galerie dorazily první fotografie. Neboť sezóna teprve začala, lze doufat, že pozorování značně přibude. Noční oblaka vyhlížejte nevysoko nad oblastí kolem severního obzoru vždy kolem nautického soumraku či rozbřesku (tedy cca mezi 22. hodinou a půlnocí a poté mezi 2. a 4. hodinou ranní). Sezóna obvykle trvá až do konce července, všem držíme palce k pěkných fotografickým úlovkům a těšíme se na ně!

František MartinekSluneční soustava

Na stopě vysvětlení, proč je koróna teplejší než povrch Slunce

Skupina astronomů z USA, Japonska a Švýcarska objevila důkazy o možných zdrojích energie, které by mohly být odpovědné za ohřev sluneční koróny. Ve svém článku publikovaném v časopise Nature Astronomy výzkumníci popsali studium dat ze sondážní rakety FOXSI-2 (Focusing Optics X-ray Solar Imager) a to, co se jim podařilo odhalit. Procesy, které vedou k zahřátí hvězdné koróny na několik miliónů kelvinů v porovnání s mnohem chladnější fotosférou (u Slunce je to asi 5 800 K), stále nejsou dobře prozkoumány.

Martin GembecMultimédia

Čtenářská galerie: Perseidy 2017

Maximum meteorického roje Perseid můžeme u nás očekávat v noci na neděli 12./13. srpna, ale meteory už samozřejmě létají. Pokud to počasí umožní, rozhodně zkuste pozorovat. Perseidy dávají ze všech rojů nejvíce jasných meteorů (bolidů). I když po půlnoci ruší Měsíc, měla by to i letos být zajímavá podívaná.

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s dr. Michalem Sobotkou, o Slunci 2. díl

V pokračování našeho povídání o Slunci s RNDr. Michalem Sobotkou, DSc. se v tomto díle zaměříme ponejvíce na sluneční povrch a korónu. Fotosféra i chromosféra jsou jistě témata, která sebou přináší mnoho zajímavého a poutavého. Co se děje ve fotosféře a chromosféře? Jakou mají teplotu? Proč s řídnoucí hmotou teplota na povrchu Slunce stoupá a dokonce v koróně, sluneční atmosféře, dosahuje milionových hodnot? Jaké jsou teorie k vysvětlení těchto jevů? Co se děje s hmotou na povrchu i nad ním? Skvrny, protuberance, erupce, výtrysky hmoty…

Martin GembecÚkazy

Fotogalerie: Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017

Částečné zatmění 7. srpna 2017 bylo velmi fotogenické, protože nastalo pro pozorovatele ze střední Evropy již s východem úplňku. Pojďme se ohlédnout za krásným úkazem v naší čtenářské fotogalerii. A pokud máte snímky, neváhejte nám je zaslat, formulář najdete zde. Děkujeme.

Petr SobotkaMultimédia

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2017

A je to tady! Snad už podesáté v řadě jsou nad naším územím viditelná tzv. noční svítící oblaka (mezinárodně označované zkratkou NLC). Okolo letního slunovratu nastává geometricky zajímavá situace, kdy nízko se pod obzorem pohybující Slunce stále ještě osvětluje horní vrstvu atmosféry. Mrazivě krásná stříbřitá noční oblaka pak vyniknou. Letos se první NLC se objevily v noci z 19. na 20. června. Mezosférická oblaka, ležící ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemí, můžeme při soumraku a rozbřesku očekávat nad obzorem severním směrem až zhruba do konce července. Za zaslané fotografie všem děkujeme a těšíme se na další!

Viktória ZemančíkováSluneční soustava

Po stopách súrodencov Slnka

Výskumný tím vedený Ivanom Ramirezom z University of Texas v Austine identifikoval prvého kandidáta na súrodenca Slnka – hviezdu, ktorá sa zrodila z rovnakého mračna plynu a prachu. Ramirezove metódy zároveň pomôžu astronómom nájsť ďalších slnečných súrodencov, čo by mohlo viesť k hlbšiemu pochopeniu toho, ako a kde sa vytvorilo naše Slnko a ako sa naša Slnečná sústava stala vhodným miestom pre život. Štúdiu publikovali v časopise Astrophysical Journal.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Fotogenická kometa Johnson v dohledu

Ačkoliv stále vizuálně slabá, je kometa C/2015 V2 Johnson četně fotografovaná. Proč? Je nesmírně fotogenická a zároveň je pozorovatelná čím dál lépe, prakticky celou noc v souhvězdí Herkula. Především je cílem fotografů pro svůj nezvykle zakroucený ohon, jehož směr i tvar se postupně mění, jak se kometa na své dráze natáčí vůči Zemi. Kometa Johnson pozvolna zjasňuje a na přelomu května a června bude nejvýraznější - viditelná v malých triedrech. Fotit se tedy bude dát ještě snáze; zejména v době, kdy bude přestupovat z Pastýře do Panny. Už nyní do redakce dorazilo několik snímků, těšíme se na další!

František MartinekHvězdy

GAIA upřesnila rychlost oběhu Slunce a jeho vzdálenost od středu Galaxie

Využitím nových metod a dat z evropské astronomické družice GAIA astronomové z univerzity v Torontu odhadli, že rychlost Slunce na oběžné dráze kolem středu naší Galaxie je přibližně 240 kilometrů za sekundu. Kromě toho dospěli při výpočtech k závěru, že vzdálenost Slunce od galaktického centra je přibližně 7,9 kiloparseků (kpc) – tedy téměř 26 000 světelných roků.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Zvířetníkové světlo z jara 2017

První opravdu krásné jarní dny a měsíčním svitem nerušená obloha umožnily vyhlížet stále v česku světelným znečištěním jinak obtížně pozorovatelné zvířetníkové světlo. Světelný kužel vznikající rozptylem slunečního na prachu v rovině Sluneční soustavy je nejlepší zvečera pozorovat okolo jarní rovonednnosti. Ve směru kužele se také nachází krásné hvězdokupy v souhvězí Býka - Plejády a Hyády. Do redakce již dorazilo několik snímků tohoto pozoruhodného nebeského svitu a těšíme se i na další. Vyhlížet můžete ještě do konce týdne, než opět začne rušit Měsíc na večerním nebi. Znovu pak od druhého dubnového týdne.

Jiří SrbaOstatní

ALMA začíná pozorovat Slunce

Radioteleskop ALMA pracující v Chile pořídil nové záběry odhalující jinak nepozorovatelné detaily našeho Slunce. Zachytil například tmavou centrální část sluneční skvrny, která v době pozorování svou velikostí téměř dvakrát předčila průměr planety Země. Jedná se o vůbec první snímky Slunce pořízené pomocí zařízení, na jehož činnosti ESO spolupracuje. Tyto výsledky přinášejí důležité rozšíření palety pozorování, která mohou být využita ke zkoumání fyzikálních procesů naší nejbližší hvězdy. Antény teleskopu ALMA byly pečlivě navrženy tak, aby mohly pozorovat také Slunce, aniž by došlo k jejich poškození intenzivním žárem světla dopadajícího do ohniska.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Československá kometa ve svém nejlepším návratu

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která byla mimo jiné objevena i československým astronomem Ľuborem Kresákem (později slovenským profesorem astronomie) se Skalnatého plesa v roce 1951, nabízí v březnu a dubnu 2017 svůj nejpříznivější návrat na pozemské obloze za posledních 200 roků. Letí v souhvězdích, která se dostávají ve střední Evropě velmi vysoko nad obzor a je viditelná praktivky celou noc. Ačkoliv není vidět očima, nýbrž až malými dalekohledy, stále si zasluhuje svou pozornost, a té se jí dostává od mnoha fotografů. Navíc není vyloučeno, že skokově zjasní. Uvidíme... Každopádně vám děkujeme  za vaše snímky a těšíme se na další! Nenechte si také ujít pozorovací kampaň Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Martin GembecÚkazy

Na obloze: Přelety ISS přes Slunce

Ještě před několika dny jsme mohli pozorovat večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Zdatně tak sekundovala triu jasných hvězd, tedy planetám Jupiter, Mars a Saturn. Dobře tuto situaci zachytil například jeden z našich čtenářů Jiří Šíp, jak je vidět v úvodním obrázku. Mezitím se přelety ISS přesouvají na denní oblohu a to nabízí možnost spatřit její mihnutí přes sluneční disk.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Jarní seskupení planet a Měsíce

V předminulém týdnu, na počátku března, se na večerní obloze odehrálo opravdu pěkné divadlo. Mladý Měsíc procházel v blízkosti hned tří planet Sluneční soustavy, z nichž dvě byly bez obtíží vidět okem, jednu však už bylo třeba dohledat malým dalekohledem. Do redakce dorazilo mnoho zdařilých snímků, tak se na ně můžete nyní podívat. Jejich autorům moc děkujeme!

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (62): Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?

Koróna je bezpochyby nejtajemnější vrstvou sluneční atmosféry. Je obtížné ji pozorovat, neboť je horká a její vlastní záření se nachází především v ultrafialové a rentgenové oblasti spektra, není tedy ze Země pozorovatelná. Proč je koróna horká je otázkou, která budí ze sna desítky slunečních fyziků již více než šest desetiletí. Jednou z možností je neustálý ohřev tzv. nanoerupcemi. Na vliv nanoerupcí na rovnováhu koronálního plazmatu se s pomocí modelu podívali Elena Dzifčáková a Jaroslav Dudík z ASU.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Polostínové zatmění sněžného úplňku 11. února 2017

V sobotu 11. února 2017 v 1:44 ráno se Měsíc přiblížil téměř kontaktně k plnému stínu Země a na pozemském nebi se nabídl pohled na výrazné polostínové, skoro částečné zatmění Měsíce. Tento únorový úplněk, podle tradice nazývaný "sněžný", ovšem nevidělo až tak moc svědků protože celou podívanou na mnoha místech zneprůhlednila oblačnost. Přesto se alespoň v dírách mezi mraky nebo v místech se šťastně rozjasněným nebem úkaz podařilo zaznamenat. Autorům došlých snímků děkujeme a těšíme se na případné další šťastné "cvaky"!



23. vesmírný týden 2020

23. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2020. Měsíc bude v úplňku. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říká o pozornost mars, ale výše jsou blízko sebe planety Jupiter a Saturn. Událostí týdne byl úspěšný start Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, která se v neděli odpoledne připojila k ISS. Před 125 lety se narodil Josef Klepešta a před 55 lety startovala Gemini 4 s plánem prvního amerického výstupu do kosmu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polostínové zatmění Měsíce

Další informace »