Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  NASA vybrala k realizaci dvě nové sluneční mise
Jan Herzig Vytisknout článek

NASA vybrala k realizaci dvě nové sluneční mise

Slunce a jeho koróna v kombinaci snímků přes několik filtrů v ultrafialovém pásmu spektra
Autor: ESA&NASA/SOHO

NASA vybrala pro realizaci dvě nové vědecké mise pro výzkum Slunce. Tou první je MUSE: Multi-slit Solar Explorer, a druhou HelioSwarm. Pomohou nám porozumět dynamice Slunce, propojení Země a Slunce a stále se měnícímu vesmírnému prostředí. Poskytnou  tak kritické informace důležité k ochraně astronautů, satelitů a komunikačních systémů, jako je například GPS. Níže si představíme nám dnes známé informace o podobě těchto misí.

MUSE

Mise MUSE pomůže vědcům porozumět silám řídícím ohřívání sluneční koróny, tedy jedné z největších záhad, kterou se v současné době heliofyzici zabývají. V neposlední řadě také nabídne nový pohled na sluneční erupce v této nejvzdálenější oblasti, která je základem kosmického počasí. Mise zároveň poskytne hlubší pohled do fyziky sluneční atmosféry za užití výkonného přístroje známého jako multi-slit spektrometr pro pozorování slunečního záření v hluboké ultrafialové oblasti spektra a získá obrázky s dosud nejvyšším rozlišením zachycující přechodovou oblast (100 km silná vrstva mezi chromosférou a korónou, ve které se teplota zvyšuje z 8000 K na 500 000 K). MUSE bude též spolupracovat s další plánovanou misí zaměřenou na Slunce, kterou bude EUVST (Extreme UltraViolet Spectroscopic Telescope), a s pozemskými observatořemi.

„MUSE nám pomůže zaplnit zaplnit zásadní mezery ve znalostech o vztahu Země a Slunce”, řekla Nicola Fox, ředitelka heliofyzikální sekce v ředitelství NASA. „Poskytne více porozumění vesmírnému počasí a doplní řadu dalších misí v rámci flotily heliofyzikálních sond.” Primární cíl mise MUSE je objasnit zahřívání koróny a nestability, jako erupce a výrony koronální hmoty, a získat poznatky o základních vlastnostech plazmatu koróny.

Vedoucím mise je Bart DePontieu z Lockheed Martin Advanced Technology Center of Palo Alto (LMATC), Kalifornie. Mise má rozpočet 192 milionů dolarů.

Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller
Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce
Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller

HelioSwarm

Mise HelioSwarm je síť nebo „roj“ devíti sond, které pořídí první velkorozměrové měření fluktuací v magnetickém poli a pohybů slunečního větru, známé jako turbulence slunečního větru. Nejsvrchnější atmosférická vrstva Slunce, heliosféra, zahrnuje obrovský prostor Sluneční soustavy. Sluneční vítr se šíří heliosférou a jeho interakce s magnetosférami jednotlivých planet a poruchy, jako jsou výrony koronální hmoty, ovlivňují jeho turbulence.

Studování turbulencí slunečního větru napříč rozsáhlými oblastmi vyžaduje měření plazmatu pořízené současně z různých míst ve vesmíru. HelioSwarm sestává z jedné mateřské sondy a osmi malých satelitů, které kolem ní obíhají ve větších vzdálenostech od sebe. Mateřská sonda bude rádiově komunikovat s každým z osmi menších satelitů. Veškerý rádiový kontakt mezi satelity a Zemí bude prováděn pomocí mateřské sondy a komunikační sítě DSN (Deep space network).

„Technické inovace malých satelitů, pracujících společně jako jedna soustava v rámci mise HelioSwarm, nám nabízí unikátní možnosti k výzkumu turbulencí a jejich vývoje ve slunečním větru”, řekla Peg Luce, zástupkyně ředitele heliofyzikální sekce NASA.

Vedoucím této mise je Harlan Spence z University of New Hampshire a její rozpočet činí 250 milionů dolarů.

Start obou sond je naplánován na rok 2026. Financování a řízení misí je zajištěno z Heliofyzikálního průzkumného programu pod vedením Goddardova vesmírného střediska NASA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Heliofyzikální web NASA



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Heliofyzika, NASA, Slunce


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »