Související stránky k článku Hlubinami vesmíru s prof. Miloslavem Druckmüllerem, 1. díl
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2017 obdržel snímek „Odhalené vrstvy Slunce“, jehož autory jsou Miloslav Druckmüller a Petr Horálek.
„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za vznikem vítězného snímku dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. Ovšem nejenom ona …
Mgr. Michal Bursa, Ph.D., je od května 2022 ředitelem Astronomického ústavu AV ČR a jeho specializací jsou velmi hmotné objekty a s tím související relativistické jevy ve vesmíru. Jedním z nich jsou černé díry.
Co jsou to za objekty? Jak se chovají a co o nich v současnosti víme? Jaké osobnosti stály na počátku?
Rozhodnutí padlo v listopadu 2015. „Příští rok vyrazím za prstencovým zatměním Slunce,“ říkal jsem si rozhodně a šlo o to prstencové 1. září 2016. Pás annularity přecházel centrální Afrikou, Madagaskarem a jižním okrajem ostrova Réunion. Já zvolil exotický Madagaskar, lidově známý jako „sedmý světadíl“.
Během mezinárodní expedice za úplným zatměním Slunce 9. března 2016 v Indonésii se mezinárodnímu týmu vědců vedeným prof. Shadiou Habbalovou z Univerzity v Honolulu a prof. Miloslavem Druckmüllerem z Ústavu matematiky na FSI VUT v Brně podařilo zachytit pozoruhodný jev – letící stíny na vrstvě řídké oblačnosti před zakrývaným Sluncem. Díky sofistikovanému zpracování snímků tohoto jevu se na tento úkaz nyní může svět podívat v doposud nejlepších detailech.
V pokračování o meteorické astronomii bude průvodcem opět RNDr. Jiří Borovička, CSc., z Astronomického ústavu AV ČR. Odkud meteory přilétají a z čeho jsou složeny? Které meteorické roje jsou nejvýraznější a co je významné např. u Taurid? I letos byly zaznamenány již dva jasné bolidy. Kde?
Ve čtvrtek 1. září 2016 v českých dopoledních hodinách nastane hluboko na jihu „pod námi“ – v centrální a jižní Africe včetně Madagaskaru – prstencové zatmění Slunce. Měsíc v novu při pozorování z úzkého pásu na Zemi zakryje naší mateřskou hvězdu svým úhlově o něco menším diskem a při maximální fázi zatmění tak kolem měsíčního kotouče pozorovatelé uzří oslnivý kroužek sluneční fotosféry. Nezvyklý úkaz, který se od krásnějšího úplného zatmění Slunce liší nemožností spatřit sluneční korónu, se vydalo do nespoutané Afriky pozorovat a fotit mnoho nadšenců. Mimo fotky, které se záhy objeví na internetu, se můžete připravit i na živý videopřenos. Pokud si tedy chcete vychutnat úkaz z pohodlí domova, ze školy pro zpestření prvního dne se studenty či z vaší kanceláře jako potřebné rozptýlení při práci, nenechte si jej ujít.
Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin – právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.
RNDr. Petr Mareš, Ph.D., supervizor ESERO nás seznámí s činností tohoto vzdělávacího projektu, který v rámci ESA působí na území ČR.
Co všechno ESERO u nás dělá? Jak působí a na co se zaměřuje?
V březnu/dubnu tohoto roku se odehrála poměrně nezvyklá situace - 20. března jsme byli svědky zatmění Slunce viditelného jako úplné v Severním moři a o dva týdny později jste mohli prostřednitvím online přenosu na Astro.cz sledovat "tichomořské" úplné zatmění Měsíce. Není obvyklé, že by se na světě v průběhu jedné lunace (jednoho oběhu Měsíce kolem Slunce) odehrála hned dvě úplná zatmění. Zpravidla je jedno ze zatmění nevýrazné (měsíční polostínové či částečné, sluneční částečné) a druhé naopak opravdu výrazné. Čím to je? Jak často vlastně takovouto situaci můžeme zažít? A kdy se jí dočkáme znovu?
Zveme vás na překrásnou fotografickou výstavu prof. Miloslava Druckmüllera do Uherského Hradiště. Výstava Mléčná dráha, náš vemírný domov českého fotografa, cestovatele a profesora matematiky, Miloslava Druckmüllera, vás zavede k nejkrásnějším a doslova dechberoucím pohledům na noční oblohu, ale i do světa přírodních krás naší planety. Výstavu zahájí 12. února 2016 v 17:30 astronom Jiří Grygar, následovat bude přednáška autora a těšit se můžete i na besedu. Samotná výstava potrvá do 13. března 2016.
Televize Noe pokračuje v diskuzích o vesmírných tématech i tuto sobotu, netradičně však trochu později, od 20:25. V tomto díle pokračujeme v besedě s RNDr. Michaelem Prouzou, Ph.D., ředitelem Fyzikálního ústavu Akademie věd a řeč bude o chystaném dalekohledu Vera Rubin v Chile a poté o kosmologických otázkách – temné hmotě a energii, základních silách ve vesmíru apod.
Mnoho let jsem byl navyklý sáhnout do poličky a čerpat informace o blízkých zatměních na našem území z tenké, ale praktické a záslužné brožury Františka Martinka. A říkal jsem si, jak je to úžasné, že je tam přehled až do roku 2012. A přišlo to nečekaně rychle, rok 2012 skončil a najednou nic – bylo potřeba hledat jinde. A bylo kde najít, dokonce i v českém prostředí. Právě tady, na Astro.cz. Postupně se zde rozrostl přehled zatmění až do roku 2060. Tak si zase říkám, to je úžasné, na jak dlouho dopředu to je. Ale to není všechno. Nyní vychází kniha Tajemná zatmění, kterou napsal právě vedoucí redaktor Astro.cz, Petr Horálek.
Hvězdárna a planetárium Brno uvádí představení Sluneční souperbouře, jehož částí je i film Neuvěřitelné Slunce. Zatímco Sluneční superbouře je postavené především na dokonalých simulacích, tak Neuvěřitelné Slunce stojí na reálných záběrech. Na těch nejlepších, jak můžete na světě vidět - ze sondy Solar Dynamics Observatory.
Ke konci roku se zaměříme na moderní astronomický obor, kterým je objevování a výzkum extrasolárních planet. Co jsou to za objekty? Jak vypadají a jaké jsou jejich vlastnosti? Kde je nebližší exoplaneta a kam až k jejich detekci prozatím dohlédneme? Nejen na tyto otázky nám odpovídal dr. Petr Kabáth, vedoucí Skupiny výzkumu exoplanet při Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Kde pozorovat? Kdy a jak. Poběží někde online přenos? V článku jsou stručné informace a odkazy na další stránky.
Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.
Pořad televize Noe si pravidelně zve zajímavé osobnosti z oboru astronomie či astrofyziky, které mají co říct ke své práci nebo koníčku. Stálicí je náš známý popularizátor, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. I letos tedy nevynecháme Žně objevů za rok 2020 a v prvním dílu začneme tradičně tím, co zajímavého se dělo ve výzkumu Sluneční soustavy.
V pátek 20. března 2015 nastane nejvýraznější zatmění Slunce mezi lety 2011 až 2026. Vzácný úkaz ovšem nemusí znamenat jenom radost pro pozorovatele, může přinést i komplikace, například v energetice.
Když všichni tvrdí, že něco nejde, objeví se někdo, kdo to neví, a udělá to. Asi takto by se dal popsat naprosto bezkonkurenční výsledek dlouhodobé práce známého českého matematika, prof. Miloslava Druckmüllera z VUT v Brně. Ten už v minulosti vyrazil dech té nejzaujatější (nejen) astronomické komunitě svými neotřelými matematickými postupy, které odhalily z digitálních fotografických dat ty nejúchvatnější detaily do té doby jen těžce zachytitelných jevů. Ukázal nám například korónu při zatmění Slunce jako nikdo před ním, odhalil struktury prchlivých rudých skřítků nebo kometu ISON při jejím zániku nad Sluncem jako jediný pozorovatel na Zemi. To vše prostřednictvím matematiky. Ale nyní přišel s revolucí, která opravdu dokazuje, že pro Miloslava Druckmüllera neexistuje slovo „ne“. Z už tak pozoruhodných dat z kosmické sondy NASA SDO dokázal prostřednictvím matematiky bez nadsázky vyždímat maximum a světu předvést ty nejostřejší snímky Slunce. Odhalil tak dosud známé bouřlivé jevy ve zcela nové dimenzi. A vy se na to můžete podívat.
Astrochemik RNDr. Martin Ferus, Ph.D. zůstal ve studiu TV Noe, a tak je hostem pokračování besedy o chemických procesech ve vesmíru.
V tomto díle se zaměříme nejprve na prebiotické předpoklady ve vesmíru. Jaké jsou směry výzkumu? Jsou chemické procesy pro vznik života podobné tomu, jak to vidíme na Zemi, anebo mohou být rozdílné? Kam vedou úvahy? Jak vznikl život?
