Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči

Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči

Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.

Hvězdárna a planetárium Brno uvádí představení Sluneční souperbouře, jehož částí je i film Neuvěřitelné Slunce.  Zatímco Sluneční superbouře je postavené především na dokonalých simulacích, tak Neuvěřitelné Slunce stojí na reálných záběrech. Na těch nejlepších, jak můžete na světě vidět - ze sondy Solar Dynamics Observatory.

Jedenáctiminutový film Neuvěřitelné Slunce ukazuje naši denní hvězdu očima té nejdokonalejší sluneční observatoře, jakou má lidstvo momentálně k dispozici, totiž očima sondy Solar Dynamics Observatory Ta sleduje Slunce nepřetržitě od roku 2010. Z jejího rozsáhlého archivu byly vybrány ty nejzajímavější záběry a poskládány do sekvence, která nejen vyrazí dech, ale hlavně velmi názorně ukáže, co se vlastně odehrává na zdánlivě klidném slunečním povrchu a v jeho nejbližším okolí.

Pavel Karas, scénárista a režisér představení Neuvěřitelné Slunce

 

 

Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Vzhledem k náročnosti těchto algoritmů by zpracování tak velkého množství snímků i na výkonném čtyřjádrovém procesoru zabralo takřka půl roku. Proto autor pořadu Pavel Karas využil svých znalostí a zkušeností nabytých během doktorského studia na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a spolu se svým studentem Petrem Bartoněm přepsal program prof. Druckmüllera pro grafické karty (tzv. GPU). S využitím masivního výkonu moderních grafických karet se tak podařilo zkrátit dobu, potřebnou pro zpracování, na pouhých pět dní.
 
Pavel Karas dodává: Ani tak dokonalý kus techniky, jakým sonda Solar Dynamics Observatory bezesporu je, se nevyhne občasným výpadkům, které souvisí mimo jiné i se zvýšenou sluneční aktivitou. Musel jsem si navíc napsat i program, který zpracované snímky prošel, automaticky detekoval takové výpadky a chybějící snímky dopočítal. I tak bylo potřeba výsledná videa pečlivě projít a několik málo míst ještě ručně doretušovat.
 
Odborným konzultantem při tvorbě pořadu byl Miloslav Druckmüller, profesor Vysokého učení technického v Brně. Tento matematik si vysloužil již před několika lety světové renomé díky fantastickým snímků ze zatmění Slunce, z nichž svými metodami „vylovil“ nečekané množství detailů. V současné době úzce spolupracuje s havajskou univerzitou a je světově uznávaným odborníkem na zpracování slunečních snímků. Díky jeho algoritmům odhalují sluneční fyzikové ve snímcích celou řadu nových informací, které jim mohou pomoci najít klíč k jedné z největších záhad současné astronomie – jak vlastně naše hvězda funguje.

Neuvěřitelné Slunce, jako součást představení Sluneční superbouře, uvidíte v brněnském digitáriu v únoru a březnu tohoto roku. Podrobný program najdete na stránkách www.hvezdarna.cz/program.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sluneční superbouře v brněnském planetáriu
[2] Český matematik ukazuje světu nejostřejší Slunce!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Pavel Karas, Neuvěřitelné Slunce, Miloslav Druckmüller


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »