Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči

Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči

Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.

Hvězdárna a planetárium Brno uvádí představení Sluneční souperbouře, jehož částí je i film Neuvěřitelné Slunce.  Zatímco Sluneční superbouře je postavené především na dokonalých simulacích, tak Neuvěřitelné Slunce stojí na reálných záběrech. Na těch nejlepších, jak můžete na světě vidět - ze sondy Solar Dynamics Observatory.

Jedenáctiminutový film Neuvěřitelné Slunce ukazuje naši denní hvězdu očima té nejdokonalejší sluneční observatoře, jakou má lidstvo momentálně k dispozici, totiž očima sondy Solar Dynamics Observatory Ta sleduje Slunce nepřetržitě od roku 2010. Z jejího rozsáhlého archivu byly vybrány ty nejzajímavější záběry a poskládány do sekvence, která nejen vyrazí dech, ale hlavně velmi názorně ukáže, co se vlastně odehrává na zdánlivě klidném slunečním povrchu a v jeho nejbližším okolí.

Pavel Karas, scénárista a režisér představení Neuvěřitelné Slunce

 

 

Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Vzhledem k náročnosti těchto algoritmů by zpracování tak velkého množství snímků i na výkonném čtyřjádrovém procesoru zabralo takřka půl roku. Proto autor pořadu Pavel Karas využil svých znalostí a zkušeností nabytých během doktorského studia na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a spolu se svým studentem Petrem Bartoněm přepsal program prof. Druckmüllera pro grafické karty (tzv. GPU). S využitím masivního výkonu moderních grafických karet se tak podařilo zkrátit dobu, potřebnou pro zpracování, na pouhých pět dní.
 
Pavel Karas dodává: Ani tak dokonalý kus techniky, jakým sonda Solar Dynamics Observatory bezesporu je, se nevyhne občasným výpadkům, které souvisí mimo jiné i se zvýšenou sluneční aktivitou. Musel jsem si navíc napsat i program, který zpracované snímky prošel, automaticky detekoval takové výpadky a chybějící snímky dopočítal. I tak bylo potřeba výsledná videa pečlivě projít a několik málo míst ještě ručně doretušovat.
 
Odborným konzultantem při tvorbě pořadu byl Miloslav Druckmüller, profesor Vysokého učení technického v Brně. Tento matematik si vysloužil již před několika lety světové renomé díky fantastickým snímků ze zatmění Slunce, z nichž svými metodami „vylovil“ nečekané množství detailů. V současné době úzce spolupracuje s havajskou univerzitou a je světově uznávaným odborníkem na zpracování slunečních snímků. Díky jeho algoritmům odhalují sluneční fyzikové ve snímcích celou řadu nových informací, které jim mohou pomoci najít klíč k jedné z největších záhad současné astronomie – jak vlastně naše hvězda funguje.

Neuvěřitelné Slunce, jako součást představení Sluneční superbouře, uvidíte v brněnském digitáriu v únoru a březnu tohoto roku. Podrobný program najdete na stránkách www.hvezdarna.cz/program.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sluneční superbouře v brněnském planetáriu
[2] Český matematik ukazuje světu nejostřejší Slunce!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Pavel Karas, Neuvěřitelné Slunce, Miloslav Druckmüller


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »