Přesně jak NASA slíbila, počínaje 5. zářím začalo stahování zbylých 95 procent dat, která se ještě nachází na palubě sondy New Horizons. Pro nás je důležité, že budou postupně stahovány také snímky bez použití komprese a proto se máme na co těšit. Už první várka dat ukazuje nádherně tajemná zákoutí povrchu Pluta. Aktualizováno 12. 9. o fotografii celého Pluta, atmosféry bez komprese a měsíčku NIx.
Kulové hvězdokupy poskytují jeden z nejvíce působivých pohledů na noční oblohu. Tyto třpytivé koule obsahují stovky tisíc hvězd a nacházejí se převážně na periferii galaxií. Naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje více než 150 kulových hvězdokup. Jednu z nich s názvem NGC 362 vidíme na fotografii, která byla pořízena pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST (NASA/ESA). Je to jedna z výjimečných kulových hvězdokup.
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn.
Za drahou Neptunu je známa více než tisícovka objektů, tzv. transneptunických těles. Mezi nimi je i několik dalších těles, která mohou být zařazena do kategorie trpasličích planet, až budou upřesněny jejich rozměry. Největším z nich je těleso objevené v roce 2007, které bylo předběžně označeno 2007 OR10. Průměr tělesa, které ještě nemá své jméno, byl nedávno upřesněn na 1535 kilometrů. Kolem Slunce oběhne jednou za 547 roků. Jeho dráha je od Slunce vzdálena 33 až 101 astronomických jednotek AU (podobná jako u Eris). Nejblíže Slunci se objekt 2007 OR10 nacházel pravděpodobně v roce 1857. Ze spektroskopických výzkumů vyplývá, že povrch tělesa je pokryt vodním ledem a zmrzlým metanem.
NASA koncem srpna potvrdila, že sonda New Horizons, která proletěla kolem Pluta 14. července 2015, se vydá k tělesu Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Tento malý objekt (cca do 50 km) obíhá kolem Slunce v pásu ledových těles za dráhou Neptunu asi 1,5 miliardy kilometrů za Plutem.
Vesmír najednou vypadá podstatně víc přeplněný díky hloubkovému sčítání objektů z průzkumu uskutečněného pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST (NASA) a dalších observatoří. Astronomové dospěli k překvapujícímu závěru, že v pozorovatelném vesmíru existuje přinejmenším 10× více galaxií, než se doposud předpokládalo. Tato zjištění mají zřejmé důsledky pro teorie vzniku galaxií, a také mohou vrhnout nové světlo na pradávný astronomický paradox – proč je noční obloha tmavá?
V úterý 14. července 2015 nastal dlouho očekávaný milník ve výzkumu Sluneční soustavy. Sonda New Horizons prozkoumala velmi detailně povrch trpasličí planety Pluto a její rodiny měsíců. Vzácnosti této události nahrál také fakt, že sonda putovala k Plutu přes 9 let a šlo o pouhý průlet, nikoliv navedení na oběžnou dráhu tělesa. V průběžně aktualizovaném článku naleznete nejnovější dostupné snímky, zajímavosti a dále rozcestník na další informace. Aktualizace: 25. 7. 2015 v 1:30 SELČ.
Velké ohnivé koule! Hubbleův kosmický dalekohled HST detekoval mimořádně horké koule (bloby) plynu, každá o hmotnosti dvojnásobku planety Mars, které jsou vyvrhovány z blízkosti umírající hvězdy. Plazmové koule se řítí tak rychle kosmickým prostorem, že by vzdálenost ze Země na Měsíc překonaly za pouhých 30 minut. Tyto hvězdné „střely z kanónu“ nepřetržitě tryskaly každých 8,5 roku po dobu uplynulých 400 roků, odhadují astronomové.
Pětašedesáté narozeniny oslaví letošního 13. července americký fyzik, astronom a astronaut George Driver Nelson. Během své aktivní kariéry u NASA se na oběžnou dráhu Země vydal třikrát.
Astronomové využívající Hubbleův kosmický dalekohled HST (NASA) a podstatu optického klamu (gravitační čočky) potvrdili existenci planety obíhající kolem dvojhvězdy v soustavě OGLE-2007-BLG-349, která je od nás vzdálená 8 000 světelných roků ve směru na střed naší Galaxie.
Devátý červenec přinesl oficiální oznámení NASA, v němž jsou k nalezení jména čtyř zkušených astronautů, kteří se zúčastní zkušebních kosmických letů nových lodí Crew Dragon a CST-100 z produkce firem SpaceX a Boeing, tyto plavidla soukromého sektoru mají v roce 2017 ukončit závislost amerických astronautů na lodích Sojuz. Jak vlastně pokračuje vývoj nových lodí? A kam SpaceX pokročila ve vyšetřování havárie své rakety?
Hubbleův kosmický dalekohled HST uskutečnil nejostřejší a nejdetailnější pozorování komety rozpadlé na kusy, k čemuž došlo ve vzdálenosti 108 miliónů kilometrů od Země. Na sérii snímků pořízených v rozpětí tří dnů v lednu 2016 Hubbleův dalekohled odhalil 25 úlomků velikosti domu včetně směsi ledu a prachu, které směřovaly pryč od komety velice pomalu, přibližně rychlostí chůze dospělého člověka.
Nejbližším hvězdným systémem vůči Zemi je proslulé uskupení Alfa Centauri. Nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus), ve vzdálenosti zhruba 4,3 světelného roku. Tento hvězdný systém představuje především dvojice hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, a dále slabý červený trpaslík Alfa Centauri C – známý též jako Proxima Centauri.
Za použití Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové uskutečnili první průzkum atmosfér kolem planet podobných Zemi za hranicemi Sluneční soustavy. Objevili náznaky, které zvyšují šance na obyvatelnost těchto dvou exoplanet. Přesněji řečeno zjistili, že exoplanety TRAPPIST-1b a TRAPPIST-1c, které jsou od nás vzdáleny přibližně 40 světelných roků, nemají nadýchané atmosféry, v nichž by dominoval vodík, obvykle objevovaný u plynných planet.
Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové zjistili, že staré přísloví „co letí vzhůru, musí spadnout dolů“ se dokonce vztahuje i na obrovský oblak plynného vodíku ve vnější oblasti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Neviditelný oblak letí směrem na naši Galaxii rychlostí přibližně 1 130 000 kilometrů za hodinu.
HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulostiAutor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO Velmi vzácné splynutí dvou velkých galaxií bylo zaznamenáno na snímku pořízeném pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. K objevu přispěla rovněž NASA. Následná pozorování několika pozemními i kosmickými dalekohledy včetně Hubblova kosmického dalekohledu HST a Spitzerova kosmického dalekohledu SST odhalila příběh dvou vzdálených galaxií, které se srazily a navzájem propletly, což vedlo k velmi intenzívní tvorbě nových hvězd. Nakonec obě galaxie splynou a vytvoří jednu obří eliptickou galaxii.
Publikovaný snímek, který pořídil Hubbleův kosmický dalekohled HST, ukazuje spirální galaxii NGC 4845, která je od Země vzdálena více než 65 miliónů světelných roků. Na obloze se promítá do souhvězdí Panny (Virgo). Orientace galaxie zřetelně odhalila pozoruhodnou spirální strukturu galaxie: plochý a skvrnitý prachový disk obklopující jasnou galaktickou výduť.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Kometa 10P/Templ dalekohledem Seestar30 z Rokycan 21.7.2026
